Do penze s miliony. Kolik budete mít, když budete 30 let správně spořit

Způsobů, jak se zajistit na stáří je několik a jedním z nich je doplňkové penzijní spoření (DPS). Tento dobrovolný spořicí produkt podporuje i stát a to pomocí pravidelného příspěvku. Na DPS přispívá také řada zaměstnavatelů a od určitého měsíčního vkladu si jej lze odečítat z daní.

Na důchod si v Česku prostřednictvím třetího pilíře penzijního spoření na konci třetího čtvrtletí loňského roku spořilo a investovalo celkem 3,9 milionu lidí. Z toho více než 2,1 milionu prostřednictvím doplňkového penzijního spoření. Ve starém penzijním připojištění, do kterého už není možné vstoupit, zůstává necelých 1,8 milionu lidí a jejich počet dál klesá.

Kolik peněz ale lze pomocí DPS vlastně naspořit, komu se tento typ spoření vyplatí a stačí sám o sobě na důchod?

Doplňkové penzijní spoření funguje na základě pravidelných příspěvků na účet. U finanční instituce, kterou si vyberete, si zvolíte investiční strategii, podle které je s penězi nakládáno. Na výběr je konzervativní, vyvážená nebo dynamická. A rozdíl mezi nimi je podstatný.

Výše měsíčního příspěvku je na vás, začíná na 100 korunách měsíčně a nemá stanovený limit. Je možné vkládat i jednorázové částky. Způsob spoření si můžete v průběhu upravovat, dočasně jej přerušit nebo předčasně ukončit.

„Doplňkové penzijní spoření je základním nástrojem pro tvorbu dlouhodobé finanční rezervy na stáří, a to zejména proto, že na rozdíl od standardních investičních produktů je spojeno se státní podporou a v mnoha případech také s podporou zaměstnavatele,“ popisuje DPS tiskový mluvčí České spořitelny Filip Hrubý.

Dodává, že by se lidé ale neměli spoléhat pouze na DPS. Je podle něj vhodné DPS kombinovat s dalšími investičními produkty, například s pravidelným investováním do podílových fondů, případně s dlouhodobým investičním produktem (DIP).

Stát na doplňkové penzijní spoření přispívá až od vašeho měsíčního vkladu ve výši 500 korun. Výše příspěvku činí 20 % měsíčního vkladu klienta a ten maximální příspěvek je aktuálně 340 korun. Na maximální příspěvek dosáhnou lidé, kteří si spoří alespoň 1 700 korun měsíčně. Při vyšším vkladu už se státní příspěvek nezvyšuje. Peníze od státu se vztahují jen na vaše osobní příspěvky, ne na prostředky, které vám na důchod dává zaměstnavatel.

Právě tento benefit je podle finančního poradce Partners Lukáše Urbánka pro spoustu lidí tím největším lákadlem. „Zároveň je to ta největší past. Příspěvek je totiž konstantní,“ upozorňuje Urbánek.

„Zatímco v prvních měsících je jeho výše velmi významná, tak na konci spoření je prakticky bezvýznamný. Pokud bychom si spořili celých 30 let částku 1700 Kč do dynamického fondu, tak výše našeho vkladu bude 612 000 Kč, výše státního příspěvku 122 400 Kč, připsaný úrok 1 673 669 Kč a celková hodnota úspor bude ve výši 2 408 069 Kč,“ vysvětluje.

Na dlouhém horizontu spoření je podle něj daleko důležitější volba investiční strategie než přítomnost samotného příspěvku od státu.

Při pohledu na orientační čísla v horizontu 30 let se od sebe typy jednotlivých fondů výrazně liší. Odborníci upozorňují, že se nemusíte upínat pouze k jedné investiční strategii, ale dává smysl je v čase měnit. Tedy v mladším věku spořit dynamičtěji a postupně s blížícím se důchodem riziko snižovat.

U spoření také funguje složené úročení, o kterém Albert Einstein údajně mluvil jako o„osmém divu světa“. Začít dřív s menší sumou tak díky němu může být výhodnější než později s větší sumou. Čas hraje pro spořícího a navíc se s delším investičním horizontem zahlazují případné propady i růsty burz.

Požádali jsme několik odborníků, aby spočítali, kolik lze v jednotlivých fondech naspořit za 30 let. A ve třech variantách - s minimálním příspěvkem pro dosažení státního příspěvku 500 korun měsíčně - s příspěvkem 1000 korun měsíčně - a s nejvyšší částkou, ze které lze státní příspěvek počítat, tedy 1 700 korun měsíčně.

Experti zároveň varují, že očekávaný výnos není zárukou skutečného budoucího výnosu. Ten může kolísat v závislosti na aktuálním vývoji finančních trhů.

Odborníci se shodují, že konzervativní fond dává smysl spíš ke konci spoření nebo při krátkém spořícím období. Největší potenciál peníze zhodnotit má obecně fond dynamický, který s sebou ovšem zároveň logicky nese největší riziko. Takový fond investuje především do akcií pro vysoký růst, doplňkově například do dluhopisů a nástrojů peněžního trhu.

„Obecně platí, že s delším horizontem dává větší smysl dynamičtější strategie, protože má větší potenciál výnosu, ale také kolísá – investor musí počítat s výkyvy i s obdobími poklesu. Vyvážená varianta bývá kompromisem pro klienty, kteří chtějí část růstového potenciálu, ale preferují mírnější kolísání,“ vysvětluje Pavel Zúbek z Komerční banky.

„Konzervativní fond obvykle volí lidé s kratším horizontem, nebo ti, kteří dávají přednost stabilitě a nižším výkyvům, i za cenu nižšího očekávaného zhodnocení,“ dodává. Konzervativní fondy dávají peníze především do bezpečných a stabilních instrumentů, jako jsou státní a kvalitní podnikové dluhopisy.

Podle Ivy Tučkové, manažerky penzijních produktů NN Penzijní společnosti, hrají při volbě investiční strategie klíčovou roli výsledky penzijního dotazníku. Ten pomáhá posoudit znalosti a zkušenosti klienta a zároveň ho vede k zamyšlení nad tím, jak by reagoval v případě nepříznivého vývoje na finančních trzích.

Obecně se přitom klientům, kterým zbývá do důchodu více než deset let, doporučují dynamičtější investice – delší časový horizont totiž obvykle pomáhá vyrovnat tržní výkyvy a překonat i dočasné propady.

„Potvrdilo se to v době dopadů koronaviru, začátku války na Ukrajině, nebo třeba v loňském roce na jaře vlivem celní politiky Donalda Trumpa, kdy se poté trhy vždy vzpamatovaly,“ komentuje Tučková.

Od určité výše měsíčního příspěvku je možné čerpat daňové výhody. Pokud si na doplňkové penzijní spoření posíláte více než 1 700 korun měsíčně, částku nad tento limit, maximálně však do výše 5 700 korun – si můžete odečíst od základu daně. Při optimálním vkladu 5 700 korun měsíčně tak za rok naspoříte 68 400 korun, z nichž si 48 000 korun odečtete ze základu daně. To v praxi znamená úsporu na daních ve výši 7 200 korun ročně.

Daňový odpočet se ale vztahuje výhradně na vaše vlastní příspěvky. Příspěvky, které vám na penzijní spoření posílá zaměstnavatel, do odpočtu zahrnout nelze. Zároveň platí, že maximální odpočet 48 000 korun se vztahuje na všechny daňově zvýhodněné produkty dohromady, pokud je kombinujete.

Způsob, jakým si peníze vyberete, může výrazně ovlivnit výši částky, jakou si nakonec odnesete. Naspořené peníze z DPS lze vybrat dvěma způsoby. Buď jednorázově, nebo formou takzvané renty. Při jednorázovém výběru po dosažení určitého věku, sice získáte všechny peníze, musíte je ovšem zdanit. Pro smlouvy uzavřené do konce roku 2023 se 15% daní krátí výnosy a příspěvky zaměstnavatele. Pro nové smlouvy od roku 2024 se daní už pouze výnosy.

Druhou možností je výplata formou renty, kdy si lidé nechávají peníze vyplácet postupně každý měsíc. Zde se nabízí dvě možnosti - nechat si vyplácet rentu po dobu 3 až 10 let, kdy ovšem stále musíte danit výnosy 15 %, nebo rentu pobírat 10 a více let a danit nemusíte nic. Zde záleží čistě na vašem odhadu a rozhodnutí.

Podle Davida Krůty, finančního poradce 4fin ale většina lidí volí jednorázové vyrovnání, a to i přesto, že se daň dokáže vyšplhat poměrně vysoko. Například u spoření 1 700 Kč po dobu 30 let v dynamickém fondu sice podle jeho propočtů našetříte 2 166 084 Kč, daň ovšem dosahuje 214 752 Kč.

Pro výběr penzijního spoření musí být splněny dvě podmínky. Musíte si spořit alespoň pět let, tedy mít splaceno alespoň 60 měsíčních vkladů a zároveň vám musí být 60 let. Pozor ovšem, pro smlouvy uzavřené po lednu 2024 už platí podmínka desetiletého spoření, tedy 120 úložek.

Spoření lze vybrat i dříve, nejdříve však 24 měsíců po zahájení spoření. Předčasné ukončení doplňkového penzijního spoření ale obvykle znamená ztrátu části výhod dlouhodobého spoření. O část peněz, jako je státní příspěvek, přijdete úplně. Z dosažených výnosů a případných příspěvků od zaměstnavatele pak budete muset odvést 15% daň. Pokud jste v minulosti uplatňovali daňové odpočty, musíte je v daňovém přiznání dodanit zpětně až za 10 let.