Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Český průmysl se po období stagnace nadechuje. Průmyslová produkce vzrostla v listopadu meziročně nejrychleji za tři roky, a to o 5,7 procenta. Z dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) vyplývá, že k růstu nejvíce přispěl automobilový a kovozpracující průmysl. Dařilo se i odvětvím souvisejícím s výrobou motorových vozidel, například tedy elektrických zařízení nebo plastových a pryžových výrobků. Naopak slabší byl farmaceutický průmysl nebo těžební. Česko tak podle odborníků míří ke svému potenciálu. Upozorňují ale, že bude v novém roce záležet například na vývoji německé ekonomiky a napjaté geopolitické situace.
„Průmyslová produkce v listopadu vzrostla ve většině průmyslových odvětví. Do výsledků se zčásti propsal i efekt nižší srovnávací základny. Z jednotlivých odvětví k růstu nejvíce přispěly automobilový a kovozpracující průmysl,“ říká Radek Matějka, ředitel odboru statistiky zemědělství a lesnictví, průmyslu, stavebnictví a energetiky ČSÚ.
Podle některých oslovených analytiků se tak český průmysl blíží ke svému potenciálu. „Rok 2025 k tomu výrazně přispěl, kdy průmyslová aktivita výrazně posílila po stagnaci v letech 2023 a 2024,“ hodnotí uplynulý rok hlavní ekonom společnosti XTB Petr Peterka. „Náš průmysl má ještě dostatek prostoru pro další růst a zrychlení. Jenže jej není nekonečno,“ komentuje situaci. Vysoký potenciál vidí hlavně v sektoru technologií, zbrojním průmyslu nebo stavebnictví. Stavební výroba sice meziročně zpomalila na 6,1 procenta z říjnových 7,1 procenta, rostlo ale pozemní a inženýrské stavitelství.
Hlavní ekonom společnosti Deloitte David Marek pak říká, že by se Česko mohlo blížit svým produkčním možnostem. „Pokud se naplní očekávání, že nejenom průmysl, ale i zbytek ekonomiky bude v letošním roce fungovat dobře, tak bychom se opravdu letos mohli dostat po dlouhé době na náš potenciál, což je samozřejmě pozitivní zpráva,“ uvádí pro SZ Byznys. Zároveň bychom se v takovém případě podle něj ale měli stále pohybovat v pásmu, které by ještě nemělo být inflačně nebezpečné.
Výhled do roku 2026
Česko by tak letos mohlo podle odborníků navázat na uplynulý rok a pokračovat v pozitivním vývoji. Rizika ale přináší například nejistá geopolitická situace. Česko sice není přímo závislé na vývozu do Spojených států, ale jeho klíčoví obchodní partneři ano. Také bude záležet na tom, jak se bude dařit dalším evropským zemím. „Jako malá otevřená ekonomika se silným podílem průmyslu jsme náchylní na zahraniční poptávku,“ vysvětluje Peterka. Věří ale, že i přes to a napjatý trh práce nebo zpřísňování „zelených“ regulací a drahých energií bude oživení průmyslové aktivity u nás pokračovat.
Ohledně energií by pak českým podnikům, zejména těm energeticky náročnějším, mohlo pomoci snížení konečných cen elektřiny díky odpuštění poplatků na podporu obnovitelných zdrojů energie, říká hlavní ekonom Svazu průmyslu Milan Klempíř. Upozorňuje ale, že některé dlouhodobé překážky stále přetrvávají. „Výhled některých klíčových odvětví, jako například automotive, je do budoucna nejistý z důvodu narůstající konkurence z asijských zemí,“ vysvětluje.
Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza pak očekává v novém roce růst průmyslu mezi dvěma až třemi procenty. A to právě díky předpokládanému oživení německé ekonomiky a nízkým úrokovým sazbám Evropské centrální banky (ECB), které by měly pomoci investicím a podpořit celkově růst v eurozóně. „Pořád je to ale celé podmíněno tím, že nedojde k zásadnímu kolapsu automobilového průmyslu, ať už proto, že by se prohloubily ekonomické problémy v Německu nebo že dál posílí konkurence aut z Číny nebo že Trump rozjede další kolo obchodní války. Pokud se cokoliv z toho stane, doplatíme na to jako první,“ vysvětluje.
Peterka navíc upozorňuje, že Německu má pomoci veřejný stimul ekonomiky na dluh. To podle něj přináší dva problémy. „Prvním je, že stimul je v politické režii, a může tak reflektovat spíše poptávku voličů a zájmových skupin než rozumné a na datech postavené opatření,“ říká. „A druhým je pak riziko výrazné dotace cen energií pro Německý průmysl. To by ohrozilo konkurenceschopnost našeho průmyslu, který by pracoval v prostředí dražších energií,“ pokračuje.
Potenciál Česka
Viceprezident Svazu průmyslu Martin Jahn vnímá rok 2026 jako test trpělivosti a odolnosti pro českou ekonomiku. „Po období pomalejšího růstu a nejistot by se ekonomika měla dále nadechovat, klíčovým tahounem by měla zůstat domácí spotřeba,“ říká. Očekává i růst exportu a investic, dle jeho slov ale budou bojovat s přetrvávajícími překážkami, jako je slabší zahraniční poptávka v návaznosti na méně příznivý ekonomický výkon v Evropské unii.
„Česko má přitom za sebou relativně úspěšný rok 2025. Inflace se ustálila kolem 2,6 procenta, nezaměstnanost se držela pod hranicí tří procent – jedna z nejnižších v Evropě a celkový růst hrubého domácího produktu odhadujeme přes dvě procenta,“ hodnotí uplynulý rok. „Právě tato dynamika by měla více méně pokračovat i příští rok, kdy zároveň čekáme alespoň částečné oživení investiční aktivity. Povzbudivější signály přicházejí z Evropy, zejména z Německa, kde by vyšší výdaje do obrany a infrastruktury měly pomoci zlepšit zakázky také českým dodavatelům,“ dodává.
Klíčovým faktorem pro pokračování růstu českého průmyslu by podle Davida Marka mělo být mírné zlepšení ekonomické situace západoevropských zemí, která je dle jeho slov klíčová pro české exportéry v čele s automobilkami, které právě listopadový růst táhly spolu s navazujícími odvětvími. „Pokud se českým automobilkám bude dařit, na rozdíl od těch západoevropských se české celkem drží, tak by to mohl být pozitivní impuls pro celou řadu dalších průmyslových odvětví, celkové výsledky by tomu měly odpovídat,“ pokračuje.
Za největší hrozbu pro pozitivní růst pak považuje to, kdyby se nenaplnila očekávání mírného oživení eurozóny. „Dále by jej mohly ohrozit strukturální problémy v některých odvětvích,“ pokračuje. Na mysli má například aktuálně útlum hornické činnosti, což vede k viditelnému poklesu poklesu těžby uhlí. „Podobná odvětví, která prochází nějakým takhle dlouhodobým útlumem, zpomalují nejen průmysl, ale celou ekonomiku,“ dodává.
