Článek
Aktuální mrazivé teploty s sebou přinesly také sněhovou nadílku. Nenadálý sníh často doprovázejí dopravní potíže, které komplikují řadě lidí cestu do práce.
Jedete do práce s narůstajícím zpožděním? Nebo se na své pracoviště nemůžete dostat vůbec? Přečtěte si, za jakých podmínek máte právo na náhradu mzdy nebo platu a jaké jsou vaše povinnosti.
Podle zakladatele služby DostupnyAdvokat.cz Ondřeje Preusse se zaměstnanec musí pokusit dostat do práce jiným přiměřeným způsobem. Tedy například vyhledat jiný spoj nebo jít pěšky, pokud jde o krátkou vzdálenost. Pokud se do práce objektivně dostat nemůže, jde o omluvenou nepřítomnost.
Situaci by podle něj měl zaměstnavateli nahlásit bez zbytečného odkladu, jakmile je zřejmé, že se nedostaví včas. Buď telefonicky, či elektronicky, záleží na zvyklosti zaměstnavatele. Informovat by ho měl nejen o tom, že má zpoždění, ale také o jeho předpokládané délce, případně délce absence.
Kdy je zpoždění omluvené
Za omluvitelnou absenci se považuje situace, kdy se zaměstnanec nemůže dostavit do práce nebo dorazí se zpožděním kvůli nepředvídatelné kalamitě, kterou nemohl rozumně očekávat. Typicky může jít například o náhlé noční sněžení nebo nečekanou dopravní nehodu na běžné trase do práce. V takovém případě nejde o porušení pracovních povinností, pokud zaměstnanec o vzniklé situaci zaměstnavatele včas informuje.
„Naopak u předem známých komplikací, jako jsou dlouhodobě ohlášené výluky nebo uzavírky, se předpokládá, že zaměstnanec zvolí jinou trasu, nebo vyrazí dříve. Pokud to neučiní, nese odpovědnost za zameškanou pracovní dobu,“ vysvětluje advokátní koncipientka kanceláře ModerniPravnik.cz Barbora Janáčková.
Máte nárok na mzdu?
Podle Preusse nemá zaměstnanec v těchto situacích nárok na náhradu mzdy. Zaměstnanci podle něj náleží pouze pracovní volno bez náhrady mzdy nebo platu, a to jen na nezbytně nutnou dobu. Toto pravidlo se vztahuje na nepředvídané přerušení dopravního provozu nebo zpoždění hromadných dopravních prostředků, pokud zaměstnanec nemohl včas dorazit na pracoviště jiným přiměřeným způsobem.
Pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu na nezbytně nutnou dobu, nejvýše na jeden den, pak podle zákona náleží těžce zdravotně postiženým zaměstnancům, pro které je kvůli vzniklé situaci nemožné dorazit do práce osobním dopravním prostředkem.
Může zaměstnavatel chtít potvrzení?
Podle Janáčkové má zaměstnavatel právo požadovat prokázání překážky v práci. V praxi jde často o potvrzení o zpoždění vlaku, informaci o uzavírce silnice nebo potvrzení od policie o dopravní nehodě. Typickým příkladem je podle ní takzvaná zpožděnka od železničního dopravce. Pokud zaměstnanec překážku nedoloží, může být jeho absence posouzena jako neomluvená.
„Dopravci mají povinnost informovat o zpoždění a v některých případech vydat potvrzení o dopravních komplikacích. Tato potvrzení slouží zaměstnanci jako důkaz, že překážka skutečně nastala, například při výpadku železniční dopravy,“ vysvětluje.
Postup dopravce však podle ní sám o sobě nerozhoduje o nároku na mzdu. Klíčové je, zda měl zaměstnanec reálně k dispozici jinou přiměřenou možnost dopravy. Podle Preusse ovšem zákon nestanoví povinnost vždy doložit oficiální potvrzení.
Lze požadovat napracování zameškané doby?
Podle Janáčkové nemůže zaměstnavatel napracování zameškané doby jednostranně nařídit, vždy je k němu nutná dohoda se zaměstnancem. V praxi se podle ní takové situace často řeší například domluvou na napracování hodin v jiný den nebo výkonem práce z domova.
Bez předchozí dohody se zaměstnancem pak podle ní zároveň není možné nařídit čerpání dovolené jen proto, že se kvůli sněhové kalamitě nemohl dostavit do práce. Řešení těchto situací proto zpravidla závisí na individuální domluvě mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem.
Do práce jste se dostali, ale nemůžete ji vykonávat?
Nemusí nutně jít pouze o problém s cestou do práce. Dalším ze scénářů může být, že se zaměstnanec sice dostane v pořádku na pracoviště, kvůli mimořádným událostem však práci nemůže vykonávat.
V takový moment může zaměstnavatel zaměstnanci zadat jinou práci. Musí mu ovšem zachovat stejnou mzdu nebo plat. Jiná situace pak nastává ve chvíli, kdy není možné pracovat vůbec.
„Pokud zaměstnavatel sám uzavře provozovnu, například z důvodu kalamity, náleží zaměstnanci náhrada mzdy, nejčastěji ve výši nejméně 60 procent průměrného výdělku. Výše náhrady vždy závisí na konkrétní právní kvalifikaci překážky,“ komentuje Janáčková.
