Článek
Letošní volební rok je pro obce a města mimořádně komplikovaný. Je potřeba hledat v rozpočtech peníze pro školy a zároveň se začít zabývat dopady stárnutí populace, které se v konečném důsledku propisuje i do toho, že chybí lidé, kteří pro radnice a úřady chtějí pracovat nebo působit jako zastupitelé.
„Obce stále obtížněji hledají zaměstnance i kandidáty do zastupitelstev. Práce v samosprávě je spojena s vysokou mírou odpovědnosti, nutností být neustále k dispozici a často i s nekritickým tlakem části veřejnosti,“ říká Dan Jiránek, bývalý primátor Kladna a ředitel legislativní a právní sekce kanceláře Svazu měst a obcí ČR.
Očekává, že se v komunálních volbách projeví nižší zájem a ochota občanů vstupovat do komunální politiky.
Jiránek proto mluví o tom, že souběh legislativních změn, nových povinností a dlouhodobých demografických trendů může výrazně ovlivnit schopnost zajistit základní služby pro občany.
Seznam Zprávy se proto v letošním roce podrobně zaměří na situaci na komunální úrovni.
Projděte si hlavní výzvy, které v roce 2026 na samosprávy čekají:
Hledání peněz pro školy
V úvodu letošního roku obce začnou zjišťovat, jestli převedení financování nepedagogických pracovníků ze státu na samosprávy vyrovná úprava příjmů z rozpočtového určení daní.
Nově obce a kraje budou platit například školníky, kuchařky nebo uklízečky či hospodáře, stejně jako IT pracovníky. K tomu navíc z jejich rozpočtů půjdou i další neinvestiční výdaje.
První odhady přitom ukazují, že navýšení peněz, které samosprávám potečou z výběru daní, nebude dostatečné, a pro pracovníky tak budou muset hledat finance i z dalších zdrojů.
„Obce i kraje si s tím nepochybně poradí, ale ukazuje se, že v drtivé většině budou muset nepedagogickou práci dotovat ze svých rozpočtů,“ tvrdí předseda Sdružení místních samospráv Petr Halada.
Dan Jiránek ze Svazu měst a obcí mluví o tom, že se v této souvislosti otvírá debata o lepším nastavení rozdělování peněz vybraných na daních.
„Vedle tradičních kritérií sílí požadavek na silnější vazbu mezi rozpočtovým určením daní a ekonomickou funkcí obce, tedy mezi počtem pracovních míst na jejím území a výší daňových příjmů. Obce, které vytvářejí zázemí pro zaměstnanost, nesou zvýšené nároky na infrastrukturu, dopravu i služby, aniž by se to dostatečně odráželo v jejich financování,“ zmiňuje zástupce svazu.
I Sdružení místních samospráv mluví o tom, že se chce zasadit o úpravu rozpočtového určení daní.
V souvislosti s velmi pravděpodobným dofinancováním nepedagogických pracovníků obce velmi citlivě vnímají i na podzim zmíněný nápad nové vlády, že by peníze z dopravních pokut neměly jít do jejich kasy, ale Státnímu fondu dopravní infrastruktury.
Povinná místa pro děti
Od ledna mají obce také novou povinnost zajistit kapacitu pro péči o dítě od tří let. Pokud dítě nebude přijato do spádové mateřské školy, může obec ještě nabídnou místo v dětské skupině, případně bude muset proplácet prokazatelné náklady ve chvílí, kdy si rodiče zajistí péči o dítě jiným způsobem. A to až do zákonem stanovené výšky, která se pohybuje kolem 5 tisíc korun měsíčně.
Oba zástupci organizací, které zastřešují samosprávy, novou povinnost nevnímají příliš bolestně. Petr Halada mluví o tom, že na obce dopadne plnou vahou až na podzim po zápisu do mateřských škol a podle Dana Jiránka to bude představovat problém jen pro desítky obcí.
„U vyšších stovek obcí se začne výrazně projevovat rychlý pokles počtu narozených dětí. To povede k nutnosti optimalizace školské sítě, úprav kapacit a provozních modelů a kromě toho dojde k zákonem předpokládanému slučování mateřských a základních škol,“ zmiňuje Dan Jiránek.
Přibudou osoby závislé na péči druhých
Roky 2026 až 2030 budou pro zvolené zastupitele představovat podle dostupných prognóz o budoucím stárnutí populace i klíčové období ohledně příprav na zvyšující se počet osob vyžadujících péči.
Seznam Zprávy data, jak se budou vyvíjet počty závislých osob až na úroveň jednotlivých obcí s rozšířenou působností, popsaly už na podzim.
Pro připomenutí: v roce 2024 bylo v celém Česku 553 tisíc osob, které vyžadovaly dlouhodobou sociálně-zdravotní péči, v roce 2030 jich má být bezmála 633 tisíc, v roce 2035 přes 704 tisíc a v roce 2040 dokonce 758 tisíc. V následujících zhruba 15 letech tak má narůst počet osob odkázaných na pomoc druhých o více než 200 tisíc – jde o pečlivé odhady vycházející z propojených dat Ministerstva práce a sociálních věcí a Ústavu zdravotnických informací a statistiky při Ministerstvu zdravotnictví.
Například v Praze tak mezi lety 2024 a 2040 přibude přes 19 tisíc lidí odkázaných na dlouhodobou péči. Na Děčínsku to bude 1533 osob a na Zlínsku 1863 lidí.
Bývalý ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) při představování problému zmiňoval, že stárnutí populace a s tím související problémy budou v příštích letech zaměstnávat každého ministra práce a sociálních věcí, ale i hejtmany a starosty.
„Lidé se budou ptát, jak jim stát pomůže postarat se o jejich tatínka, maminku, manžela, manželku,“ varoval Jurečka.
Tlak na odpady
Obce také řeší novou administrativu a přísnější limity ohledně odpadu.
„Letos budou poprvé obce, které naplní limit produkce odpadů stanovený zákonem, vyplňovat velmi podrobnou tabulku Hlášení souhrnných údajů z průběžné evidence s údaji o obecním systému nakládání s komunálními odpady,“ konstatuje Petr Halada, předseda Svazu měst a obcí ČR. Mluví o neúměrné administrativní zátěži.
Obce také budou mít povinný sběr textilního odpadu a gastroodpadu. „To s sebou nese nejen zvýšené náklady, ale i potřebu změn ve fungování sběrných dvorů, svozových systémů a komunikace s občany,“ dodává Dan Jiránek.
Třeba obec Svatý Jan pod Skalou na Berounsku zvyšuje základní sazbu z 960 korun na 1100 korun.
Obce to zdůvodňují tím, že se snížil i limit, kolik kilogramů směsného odpadu na hlavu může samospráva vygenerovat. V roce 2025 to bylo 160 kilogramů, v roce 2026 už 150 kilogramů. Po přesáhnutí limitu pak mají obci být účtované vyšší sazby.
V některých případech tak obce musí sáhnout i ke zvýšení ročního poplatku za osobu. Ve Svobodě nad Úpou na Trutnovsku tak základní poplatek vzroste ze 750 korun na 840 korun.
„Hlídáme si kila, abychom nemuseli platit za nadměrnou produkci smíšeného odpadu. Nárůst je spojený s tím, že reagujeme na zvýšené náklady na likvidaci odpadu,“ vysvětluje starosta Petr Týfa.
