Článek
Rozhovor si také můžete poslechnout v audioverzi.
Proti protestujícím v Íránu násilně zasahují tamní bezpečnostní složky. Nezisková organizace HRANA napočítala nejméně 116 zemřelých a přes 2600 zadržených. Monitorovací skupina IHR sídlící v Norsku zaznamenala už 192 mrtvých demonstrantů.
„Demonstrace zatím nedosahují takové masivnosti, aby to nutně znamenalo změnu,“ říká v rozhovoru pro Seznam Zprávy politolog a bezpečnostní analytik Josef Kraus z Masarykovy univerzity v Brně. K tomu by podle něj bylo potřeba, aby do ulic vyrazily miliony Íránců.
Události v Íránu mají odezvu i v zahraničí. Podporu demonstrantům vyjádřila například šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. Největší pozornost na sebe však strhl americký prezident Donald Trump, který opakovaně zmínil možnost dalšího úderu v Íránu, pokud by režim začal protesty krvavě potlačovat. V sobotu prohlásil, že jsou Spojené státy „připravené pomoci“. Írán v neděli USA před možným útokem varoval. Pokud by k němu došlo, Teherán by reagoval odvetou na „legitimní cíle“, jako je Izrael a americké vojenské základny.
K dění v Íránu jsme napsali:
Jak hodnotíte současnou situaci v Íránu? Jde z pohledu tamní vlády o lokální krizi, nebo o moment, který může změnit stabilitu regionu?
Demonstrace, které tam v tuhle chvíli probíhají, jsou největší za poslední tři roky. Na druhou stranu ještě stále nedosahují takové masivnosti, aby to nutně znamenalo změnu režimu. To samozřejmě neznamená, že ke změně režimu nedojde. Eskalace je poměrně značná a dynamická, ale zároveň íránský režim zažil podobné demonstrace mnohokrát.
Situace se může znovu uklidnit, pokud někdo ze zahraničí „nepřileje olej do ohně“ například v podobě amerického nebo izraelského útoku, který by mohl rozkolísat už tak relativně křehkou stabilitu systému.
Podle vás tedy režim nepadne?
V tuhle chvíli je stále ještě pravděpodobnější, že se systém udrží, protože na změnu systému nebo revoluci je potřeba masivnější účasti lidí. Až budou v ulicích velkých měst miliony a ne desetitisíce jako nyní, potom změna systému bude možná. Tohle se ale zatím neděje.
Jaké prostředky může íránský režim využít k tomu, aby potlačil aktuálně nejsilnější protesty za poslední tři roky a stabilizoval situaci?
Protesty tam proběhly mnohokrát a měly často podobný scénář. Je to živelné, dezorganizované a postavené na emocích. Tyto věci se postupně samy vyčerpávají. Íránský režim se snaží protivládní protesty ještě více dezorganizovat, a to například tím, že vypnul doma internet. V momentě, kdy nejsou přístupné nástroje pro koordinaci, synchronizaci a komunikaci ze strany demonstrujících, se samozřejmě demonstrace mnohem hůře formují a jednodušeji rozhánějí.
Režim si aktuálně dává velký pozor na to, aby míra násilnosti z jeho vlastní strany nevyprovokovala miliony lidí v ulicích. V tuto chvíli ani nemá za cíl plošně střílet do lidí nebo něco podobného. Prezident Pezeškján varoval bezpečnostní síly státu, aby velice pečlivě rozlišovali mezi „pokojnými demonstranty“, kteří podle něj mají právo na to projevit nespokojenost se systémem, a těmi, kteří tam zapalují mešity, nemocnice a útočí například na bezpečnostní složky.
Pokud se tohle bezpečnostním složkám podaří rozlišovat a udrží míru represálie na takové úrovni, aby byla selektivní vůči těm, kteří dělají „ten bordel“, a naopak neútočila na ty, kteří pokojně demonstrují, tak je šance, že to časem samo vyšumí. Íránská vláda navíc začala slibovat různé ekonomické balíčky pomoci, extra platby, sociální dávky, potravinové lístky a další věci, které mají trochu uklidnit hospodářsky frustrované obyvatele.
V tuto chvíli je tedy pravděpodobnější scénář postupného uklidnění situace a stabilizace, než že by došlo k útoku a výrazné eskalaci?
Podle mě je v tuhle chvíli vyšší pravděpodobnost, že se situace uklidní než pravděpodobnost, že dojde k eskalaci a pádu systému. Nic vlastně zatím nenasvědčuje, že by k tomu mělo dojít. Je však nutné dodat, že dynamika je v posledních dvou až třech dnech značná. Kvůli odstřižení od internetu nemáme momentálně ani přímo zprávy z Íránu. Tím pádem můžeme pouze spekulovat, co se tam teď reálně děje.
Vždycky tady může být „divoká karta“, která změní celý chod. To může být právě v podobě toho, že někdo neudrží nervy na uzdě a začne střílet do davu protestujících, což vyžene miliony Íránců a nakonec to dostane úplně jinou dynamiku. Nebo divoká karta může být v podobě toho, že se americký prezident rozhodne, že podnikne útok na Írán, anebo že dá Izraelcům podporu a zelenou k tomu, aby útok podnikli oni. To potom nevyzpytatelnými následky dopadne na situaci v Íránu.
Jak číst výroky Donalda Trumpa o možné pomoci Íráncům? Jde spíš o odstrašení Teheránu, nebo skutečně může v Íránu zasáhnout?
Tohle to je něco, co už můžeme sledovat v podstatě od konce prosince, kdy došlo ke schůzce Donalda Trumpa s Benjaminem Netanjahuem. Oba státníci se do určité míry předháněli v tom, kdo na Írán „zaútočí“.
Už tehdy padala silná slova o tom, že může dojít k dalšímu kolu ozbrojeného konfliktu, přičemž to první kolo bylo z jara minulého roku v takzvané dvanáctidenní válce. Íránci se sami připravují na to, že může dojít k druhému kolu.
Otázka je, zda Donald Trump opravdu jenom vyhrožuje a snaží se vytvářet politický nátlak, nebo to myslí vážně. A řečeno zcela jednoduše, nikdo to v tuto chvíli neví. Donald Trump se dlouhodobě ukazuje jako velice nevyzpytatelný člověk, který je schopen dělat zásahy ve Venezuele, vytvářet nátlak nebo vyhrožovat spojenci ze Severoatlantické aliance kvůli Grónsku. Tohle je jeden z mnoha různých výroků směrem k Íránu, takže to není jasné.
Izrael rétoriku zmiňující násilí vůči Íránu používá pořád. Izraelci ale sami o sobě nebudou nic dělat bez amerického požehnání, nebo dokonce americké podpory. To znamená, že se to bude rozhodovat mezi Tel Avivem a Washingtonem.
Teherán varoval, že jakýkoliv útok by vedl k odvetě proti Izraeli a proti americkým základnám v regionu. Jak by taková odveta vypadala?
Záleželo by na tom, jak by vypadal samotný útok. Během dvanáctidenní války šlo o ostřelování na dálku jednoho a druhého, přičemž na Írán útočilo izraelské letectvo bezpilotními prostředky. Írán útoky vracel opět bezpilotními prostředky a případně raketami. K tomu má Írán stále kapacitu. Konflikt byl distanční, mimo dálkové ostřelování nedošlo k větší eskalaci.
Pokud by došlo k bombardování vojenských nebo vládních cílů ze strany Izraele nebo Spojených států, ale v umírněném množství, tak by íránská odveta byla pravděpodobně stejná jako předtím – ostřelování na dálku amerických základen v regionu, případně Izraele. Pokud by ale vojenský úder čistě směřoval na faktické vyhlášení války Íránu a na likvidaci tamního politického zřízení, tak íránský systém bude dělat všechno pro to, aby přežil.
V tomto případě je možné, že dojde k aktivaci celé řady íránských partnerů v oblasti, protože Írán nemusí být sám, který bude odvetná opatření dělat. Může k tomu využít šíitské milice v Iráku, jemenští Húthíové se také postaví na stranu Íránu, případně libanonský Hizballáh a další. V takovém případě by už situace hodně hrozila celoregionálním konfliktem.
Jaký vývoj považujete za nejpravděpodobnější?
V tuto chvíli se zdá pravděpodobnější, že se protesty v Íránu budou spíše postupně utlumovat. Systém to přežije, situace se zklidní a stabilizuje. Může se ale stát, že i domácí rozbuška jako například větší civilní ztráty na straně protestujících, otevřená střelba do davu ze strany íránského represivního aparátu nebo něco podobného způsobí, že nakonec do ulic vyjdou miliony lidí a systém se otřese v základech.
Případně pokud jsme u nevyzpytatelného Donalda Trumpa a dojde k násilným aktivitám ze strany Izraele nebo Spojených států vůči Íránu, tak hrozí minimálně eskalace distančního konfliktu mezi Izraelem a Íránem – tedy vzájemné ostřelování. V případě, že by se do toho Spojené státy vložily více, tak to pochopitelně může reálně vést až k pádu íránského režimu.
Potom je ale všechno naprosto nevyzpytatelné, protože není vůbec jasné, co by se mělo stát. Je třeba říci, že Írán je multietnickou společností, kde náboženské i etnické menšiny žijí dost často na geografických periferiích. Země se může rozpadnout, může být zachvácena občanskou válkou, která se okamžitě přelije do celého regionu. V tomto případě vůbec nevíme, co by se mohlo stát. Scénářů je mnoho.
O co nyní jde Íránu?
Zájmem íránského režimu v tuto chvíli není situaci jakkoliv eskalovat, ale přežít. Přežití si zajistí domácí stabilitou a absencí válečného konfliktu v regionu. Pokud by byl Írán Izraelem napaden, budou určitě následovat odvetné útoky a bude hodně záležet na tom, do jaké míry se do toho vloží Spojené státy.
Jak by vůbec případný izraelsko-íránský konflikt vypadal?
Izraelci ukázali, že mají schopnost procházet íránskou protivzdušnou obranou. Zároveň ale Íránci prokázali, že mají schopnost intenzivně vyčerpávat izraelské protiraketové systémy do takové míry, že na konci dvanáctidenní války Íránci zasahovali důležité vojenské základny, letiště a další cíle na izraelské půdě. Takový scénář by se mohl opakovat.
Obě země jsou ale od sebe geograficky daleko. Válka mezi Izraelem a Íránem nebude nikdy vypadat tak, že by se vůči sobě střetly dvě armády někde na bojišti. Potenciál pro případnou další eskalaci není. Ale spíše vyčerpání jedné nebo druhé strany a opět uklidnění konfliktu, pokud do toho naplno nevstoupí Spojené státy.
