Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
„Obracíme se na Vás s oficiální žádostí, aby byla naše strana PRO od tohoto dne při sestavování volebních modelů uváděna výhradně samostatně a nebyla sčítána ani agregována s ostatními subjekty,“ stojí v žádosti, kterou tisková mluvčí strany PRO poslala výzkumným agenturám.
„Reflektuje to naši aktuální politickou strategii a důraz na zachování samostatné identity strany PRO,“ pokračuje dál mail.
Tuto žádost obdržel například analytický ústav STEM, jak pro redakci Seznam Zpráv uvedl jeho šéf Martin Buchtík: „Tisková mluvčí strany PRO nás oslovila dopisem, že strana chce být ve volebních modelech uváděna samostatně.“
Stejnou žádost obdržela i agentura Ipsos, jak potvrdil analytik společnosti Michal Kormaňák: „Naše agentura momentálně žádné modely, které by měřily volební preference, vydávat neplánuje. Žádost od hnutí PRO jsme ale rovněž obdrželi.“ Zájem PRO o samostatné měření potvrdil pro redakci i ředitel agentury Median Přemysl Čech.
„Budujeme vlastní značku“
Podle poslance a předsedy strany PRO Jindřicha Rajchla, kterého redakce Seznam Zpráv oslovila, se jedná o standardní žádost. „Před volbami jsme žádali agentury, aby naše preference měřily dohromady s hnutím SPD, jelikož jsme kandidovali společně. Teď jsme je zase požádali o samostatné měření.“
Na dotaz, co stranu v tomto ohledu motivuje, odpověděl Rajchl následovně: „Určitě si chceme jako strana budovat vlastní značku. Tak to bylo vždycky a nic se na tom nemění.“
S předsedou hnutí SPD Tomiem Okamurou prý předseda PRO záležitost nekonzultoval: „Řešíme spolu důležitější věci.“
„Malé strany nemají prostředky na interní data“
Podle politologa Aleše Michala si lze snahu strany PRO na první pohled vykládat jako pokus se od hnutí SPD emancipovat. Vidí v tom ale i jiné důvody: „Co mi ale přichází na mysl hlavně, to je snaha PRO mít jednoduše přesnější data o podpoře strany. Platit si interní data je pro malá uskupení velmi drahé, proto to může být snaha jednoduše mít přístup k číslům, která vypovídají o jejich podpoře.“
„Jestli to ale znamená nějakou širší strategii strany vyčlenit PRO z SPD, na to si budeme muset počkat dle dalších kroků,“ dodává akademik.
Pnutí mezi dvěma subjekty bylo patrné již v loňském létě, kdy se domlouvalo složení jednotlivých kandidátek SPD s podporou PRO, Svobodných a Trikolory pro sněmovní volby. Někteří spolustraníci Jindřicha Rajchla si tehdy otevřeně stěžovali na to, že jim SPD na kandidátních listinách neuvolnila dostatek míst. Problémy se ale nakonec vyřešily a PRO ve „spojení vlasteneckých sil“ zůstalo.
Do Sněmovny tak dostalo i svého lídra Rajchla, který na konci prosince přišel s dalším potenciálně třaskavým výrokem. Došlo k němu po tiskové konferenci ministra obrany Jaroslava Zůny nominovaného za SPD. Na ní místopředseda vlády uvedl, že podpora napadené Ukrajiny ze strany Česka bude nadále pokračovat, což vyvolalo velkou bouři mezi příznivci hnutí SPD.
Rajchl ve své reakci na Zůnova slova nejdříve ministra obhajoval. Zároveň však dodal, že v případě potřeby je připraven převzít kterýkoliv z resortů, který má SPD na starost.
Poslední průzkumy, které na začátku loňského roku PRO měřily samostatně, ukazovaly, že se podpora strany pohybovala okolo jednoho až dvou procent. Pokud by i v budoucích průzkumech byla podpora uskupení podobně nízká, mohlo by to Rajchlově straně dle politologa Michala uškodit. „To ale spíše až těsně před volbami. Během volebního období se možná o něco víc mohou hodit přesná data,“ míní.
Společně s PRO dostala své zástupce do Sněmovny na kandidátkách SPD i zmíněná další dvě uskupení – Svobodní a Trikolora. Stejně jako Rajchlova strana i ona budou v následujícím volebním období bojovat o politické přežití.
U Trikolory je podle akademika Michala hrozba „pohlcení“ ze strany SPD největší. „Trikolora má slabou vlastní identitu, takže tam se to dost možná stane. Svobodní měli i historicky identitu silnější. Bude ale také záviset na tom, jak bude SPD schopna svoji podporu udržet,“ uvedl.
Oddělené preference i u koalice Spolu
Další subjekt, který v říjnových sněmovních volbách zastřešoval více uskupení a v nových volebních modelech se „rozpadne“ na několik stran, je bývalá vládní koalice Spolu. Ta spojovala ODS, TOP 09 a KDU-ČSL. V nových průzkumech bude podpora těchto stran měřena samostatně.
Podle analytika Ipsosu Martina Kormaňáka je to standardní postup. „Koalice měříme pouze, pokud jsou před volbami deklarované, což teď nejsou. Pokud bychom tedy plánovali zveřejňovat nějaké volební modely v blízké budoucnosti, strany koalice Spolu budeme určitě měřit separátně.“
Buchtík z agentury STEM dodává, že situace menších stran z této koalice je podobná jako u PRO. „V TOP 09 a KDU-ČSL je dlouhodobě vnitřní pnutí ohledně toho, zda si zachovat vlastní identitu, anebo jestli se nechat vymazat z politické mapy. PRO řeší stejný problém,“ konstatuje.
I STEM plánuje v následujících modelech „rozdělit“ koalici Spolu na tři samostatné subjekty.
