Článek
Piráti pořádají o víkendu celostátní fórum v Prachaticích, kde si volí nové vedení. Na nejvyšším místě se nedá čekat překvapení. Předsednické křeslo patrně obhájí současný šéf Zdeněk Hřib, který má jediného protikandidáta, ostravského politika Davida Witosze. Obměna by ale měla přijít u místopředsedů, kam část Pirátů tlačí mladou krev.
Piráti jdou do celostátního sjezdu posíleni. Po neúspěchu ve dvou volbách, odchodu z vlády Petra Fialy i výměně vedení se v loňském roce ocitli možná v nejhlubší krizi od svého vzniku. V období kolem sněmovních voleb na podzim ale jako kdyby chytili druhý dech, který se projevil i v energické kampani.
Ještě zkraje roku 2025 přitom stranu průzkumy posílaly k pětiprocentní hranici pro vstup do Sněmovny. Podzimní volby ale nastartovaly cestu z krize. Po zisku téměř devíti procent hlasů pirátský poslanecký klub posílil hned o 14 mandátů.
Hřib dal stranu do kupy v tandemu s Bartošem
Oslovené poslankyně v té souvislosti vnímají Hřibovo více než roční působení v čele strany jako úspěšné. Na vzestupu Pirátů má však podle nich vliv více lidí. „Že se Piráti ve spojení se Zelenými dostali do Sněmovny v silném počtu, je samozřejmě zásluhou předsedy, ale velkou roli hrála i pomoc expředsedy Ivana Bartoše. Nespoléháme na jednu tvář, ale máme víc osobností, silnou roli ve směřování strany má také Olga Richterová,“ popisuje například poslankyně Hana Ančincová.
Podobně to vidí i její kolegyně Andrea Hoffmannová. Ta přitom zkraje volebního období patřila k poslankyním, kterým nebyla úplně po chuti Hřibova mnohdy útočná rétorika vůči konkurenci. Piráti do současného opozičního období nastoupili trochu jako bojovníci proti všem, jednou útočili na hnutí ANO, pak se zas opírali třeba do ODS. Sama Hoffmannová ale dnes svůj postoj přehodnocuje. „V praxi zjišťuju, že je to asi mnohdy potřeba k zaujetí pozornosti. Nemá cenu jednat v rukavičkách, protože potom často nic neprosadíte,“ popisuje.
Uznává tak, že se pod Hřibem strana zkonsolidovala. „Bylo asi potřeba bouchnout do stolu a dát straně nějaké meze, ukončit vnitřní války a hádky. Ti, kterým se to nelíbilo, zkrátka odešli,“ naráží Hoffmannová na odchod některých výrazných členů po nástupu Hřiba do čela. Piráti podle ní potřebovali „dospět“ a dříve byli možná až moc liberální, právě i k názorům různých svých členů.
Hřibův nástup loni na podzim přitom vzbudil u části strany rozpaky. Někteří ze začátku nepřijali s nadšením jeho vnitřní reformu fungování s názvem nová pirátská vlna.
„Když nastupoval Hřib, byla tam zvědavost, co se asi stane, nicméně myslím, že on splnil jeden významný úkol, a to zkrátka dovést stranu k dobrému volebnímu výsledku. Přebíral kormidlo v době, kdy naše vyhlídky nebyly dobré,“ upozorňuje poslankyně Stojanová.
Svůj úkol považuje za splněný i sám předseda. Ten se přitom ze začátku příliš nehrnul do toho vést Piráty dlouhodobě. Loni po svém zvolení prohlašoval, že bude přechodným manažerem, který stranu dovede do voleb. Nyní tvrdí, že chce v práci pokračovat vzhledem k politickým okolnostem a snažit se o to, aby strana byla po příštích parlamentních volbách klíčovou součástí další vlády bez Andreje Babiše. „V situaci, ve které jsme, je potřeba, aby každý splnil roli, kterou splnit má. Kandiduji znovu z toho důvodu, že se nacházíme v kontextu nástupu Babišovy vlády, která je sňatkem zla z rozumu,“ míní.
Hřib zdůrazňuje, že Piráti mají silný poslanecký klub a díky reformám nové pirátské vlny se stali flexibilnějšími. „Dokážeme rychleji reagovat, osekali jsme vnitrostranickou byrokracii i jsme zlevnili provoz strany,“ vypočítává úspěchy. Důležitým zlomem dle jeho slov bylo, že se přestali zabývat sami sebou a „do centra svých úvah dali voliče“.
Nyní předseda pomýšlí hlavně na dobrý výsledek v letošních komunálních volbách, kde se v minulosti Pirátům úplně nedařilo. „Chci, aby se komunální volby staly takovým referendem o babišovském chaosu, který tady dnes a denně zažíváme nejen ve Sněmovně,“ dodává Hřib.
Ve vedení strany by také po víkendovém celostátním fóru rád nové členy. „Sám předseda moc nezmůže, je to jako týmový sport. Byl bych rád, aby do předsednictva byli navoleni další zkušení členové, konkrétně současná místopředsedkyně Olga Richterová, poslankyně Kateřina Stojanová a Martin Šmída a nebo podnikatel Jiří Hlavenka,“ říká Hřib.
Hřibův soupeř chce změnit nakládání s penězi
Právě sedmadvacetiletou Stojanovou, která je jednou z nejmladších pirátek, nominoval na místopředsedkyni strany expředseda Ivan Bartoš. To, že mladí politici dostali po volbách šanci v poslaneckém klubu, se totiž podle poslanců strany podílí na proměně energie, se kterou funguje. A obměnu i zápal nových kolegů si často chválí i straničtí matadoři. Z toho důvodu by mladou krev rádi viděli i ve vedení.
„Nominaci jsem přijala s tím, že mi dávalo smysl, aby se signál voličů, že chtějí v politice mladé ženy, promítl i ve vedení naší strany,“ říká k tomu Stojanová, která je i místopředsedkyní pirátského klubu.
Kateřina Stojanová.
Jestli uspěje, ráda by u Pirátů rozvíjela hlavně osobní kontakt s lidmi. „Jak jsme nejmladší a moderní strana, často jsme spoléhali na to, že to urveme na internetu, ale já bych nepodceňovala osobní kontakt s lidmi. Vždy před volbami to děláme, ale zásadní je ho udržovat po celé čtyři roky,“ míní poslankyně.
Richterová a poslanec Šmída na sjezdu pozice místopředsedů obhajují. Kromě Stojanové a Hlavenky se nově o místo místopředsedy uchází i student politologie Zacharias Samuel Fischer. Do volby místopředsedů propadne i neúspěšný uchazeč o předsednickou pozici. Pokud neuspěje, bude jím David Witosz.
Místostarosta městského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz a Hřibův soupeř Witosz právě svoji regionální zkušenost považuje za ideální výbavu pro šéfa strany. Upozorňuje na to, že strana potřebuje v komunálních volbách posílit. „Přiznejme si, že Hřib a zbytek poslanců budou mít práce víc než dost, a nemusí mít tak mít úplně prostor na to věnovat se komunálu,“ míní Witosz.
Chybí zájem o regiony
Hřib podle něj splnil svůj cíl, co se týká nejvyšších pater politiky. „Ale myslím, že je nyní potřeba zaměřit se na budování základu strany. Máme nyní 250 zastupitelů, jsme prakticky nejmenší strana na komunální úrovni, musíme se rozkročit,“ říká Witosz. Podle něj navíc strana potřebuje sehnat finance. „Kampaň do Sněmovny nás finančně zatížila na příští čtyři roky, chybí nám tak prostředky právě na komunální volby a příští krajské. Chce to změnu strategie v tom, jak s prostředky nakládáme,“ dodává.
Witosz na šéfa strany kandiduje potřetí. Je znám tím, že její fungování neváhá ostře kritizovat, což mu někteří straníci vytýkají. „V komunikaci máme být upřímní. Zmínil bych Tomáše Garrigua Masaryka, který také v určitých momentech kariéry říkal věci, za které byl všeobecně kritizován a byl brán skoro jako vyvrhel,“ nabízí srovnání Witosz.
S názorem na potřebu posílení v regionech ale Witosz není u Pirátů sám. Do Sněmovny v podobě nových tváří totiž přišly političky se zkušeností z regionů. A právě ony upozorňují na nedostatek, který směrem ke komunálu strana má.
„Musíme se zaměřit na růst členské základny a vzhledem k tomu, že nás čekají komunální volby a pak krajské volby, tak je třeba posílit spolupráci s regiony, protože se nám těžce smývá nálepka pražské strany,“ popisuje poslankyně Ančincová, která byla zastupitelkou na Zlínsku. K orientaci na Prahu nahrává i fakt, že předseda Pirátů byl primátorem hlavního města. Podle Ančincové to ale není na škodu a vazbě na regiony by to bránit nemělo.
