Havlíček: Letouny pro Ukrajinu? Říkáme to samé co Fialova vláda

Vláda Andreje Babiše je v nečekaně ostrém sporu s prezidentem. Naposledy včera kabinet navzdory Pavlovi oznámil, že neprodá Ukrajině čtyři letouny L-159. Co je za hádkou o bitevníky? A proč se Česko nepostaví za Grónsko?

Hostem Ptám se já byl první místopředseda ANO a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček.

Česko neprodá čtyři letouny L-159 Ukrajině, shodli se v pondělí lídři vládní koalice v čele s Andrejem Babišem (ANO). Podle ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) česká armáda letouny potřebuje.

O možnosti poskytnout Kyjevu několik menších letounů pro obranu proti dronům hovořil prezident Petr Pavel minulý týden při návštěvě Ukrajiny. V neděli pak oznámil, že ukrajinská strana navrhla odkoupení letounů L-159. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) reagoval, že Pavel nabídku s vládou nekonzultoval a zachoval se jako slon v porcelánu.

Prezident kritiku šéfa české diplomacie odmítl s tím, že letouny jsou předmětem zájmu Ukrajiny minimálně půl roku. O chování celé vlády pak Pavel řekl, že hraničí se sobeckostí. Armáda má celkem 24 zmíněných letounů. Prodej čtyř z nich by podle hlavy státu byl přijatelným rizikem při pomoci zemi, která se již téměř čtyři roky brání ruské agresi.

Jaký dopad mají spory vlády s prezidentem na reputaci Česka? Máme se postavit za Grónsko? Jak to bude s financováním ČT a rozhlasu? A jak dlouho bude Andrej Babiš ustupovat Motoristům a SPD?

Celý rozhovor si můžete pustit v audiopřehrávači, ve své oblíbené podcastové aplikaci nebo ve videu.

Co v rozhovoru zaznělo?

1:00 Řekl byste, že prezident Petr Pavel rozumí armádě? – Domnívám se, že je to člověk, který má do armády solidní vhled. Což ale neznamená, že s ním ve všem, co se týká armády, musíme souhlasit.

2:00 Když byl prezident na návštěvě Ukrajiny, mluvil o tom, že Česko nemá problém prodat Kyjevu čtyři bitevní letouny L-159. Vy jste včera na tiskové konferenci řekli, že k obchodu dojít nemůže, protože podle ministra obrany Česko ty bitevní letouny nutně potřebuje. Jak si to mám přeložit jako občan? – My jsme sdělili to, co nám sdělilo Ministerstvo obrany, co nám sdělili odborníci z Ministerstva obrany. A v zásadě tvrdíme naprosto totéž, co tvrdila vláda Petra Fialy ústy paní ministryně Černochové. Možná si vzpomínáte, vy jste se jí tehdy ptala, jestli jsou ve hře L-159 na Ukrajinu. A ona odpověděla, že to je od začátku spekulace, nikdy to nebylo na stole. Ty letouny používáme pro výcvik našich vojáků a nemůžeme ztratit tuto schopnost. Jejich počet, který armáda využívá pro výcvik, je jen minimální, co máme. – A na to v zásadě navazujete? – Ani ne na ni, ale my tímto jenom dokladujeme, že jsme sdělili přesně to, co nám řekli zástupci Ministerstva obrany, zástupci armády. A je nepochybné, že totéž sdělili i paní Černochové před dvěma lety.

3:00 Nemluvili jste o tom, jestli s vysvětlením těch okolností nevystoupí třeba náčelník generálního štábu Karel Řehka? Přece jenom pan ministr obrany Zůna sice něco řekne, ale pak svá slova občas bere zpět v nápravných videích s panem Radimem Fialou. – Ale tak vidíte, že v tomto případě řekl totéž, co řekla paní ministryně Černochová. A nemyslím si, že ona to jen tak řekla, když se podívala z okna. A stejně tak to neřekl on. Nejedná se o 24 L-159, které tady máme, fakticky těch jednomístných je 16, zbytek tvoří dvoumístné. To znamená, že není možné v této situaci tak učinit, protože by to jednoznačně oslabilo naši armádu.

4:30 Prezident na to vaše rozhodnutí reagoval tím, že armáda letouny nepotřebuje. Že si trvá na tom, že by se bez těch čtyř bojových letadel obešla. A že to hraničí se sobeckostí. Tak jste sobecká vláda, pane vicepremiére? – Tak pak byla sobecká vláda i ta vláda předcházející, která zcela zjevně měla s panem prezidentem dobré vztahy. Myslím, že my je s panem prezidentem nemáme špatné. Ale jestliže zopakujeme to, co nám řeknou odborníci v armádě, to, co nám řeknou odborníci na Ministerstvu obrany, je zcela zjevné, že to není politické gesto.

5:30 My se držíme stanoviska těch, kteří jsou v tomto nepochybně kompetentní. – A jak si to tedy celé přeložit? To znamená, že prezident je nekompetentní, pokud jde o tyto výroky? – Domnívám se, že to má komunikovat vláda a že prezident to má nejdříve konzultovat s vládou, vyslechnout si nějaké naše stanovisko.

7:00 Motoristé ale mají vztahy s prezidentem velmi špatné. A dokonce se to přenáší na vládní úroveň. Teď to vidíme na příkladu letounů L-159. Petr Macinka coby ministr zahraničních věcí o víkendu řekne, že se prezident chová jako slon v porcelánu. Prezident mu vzkáže, že zkušený diplomat by si nejprve zjistil informace. Pak neschválíte ten prodej, prezident o vás řekne, že jste sobecká vláda. Kam až ty spory zajdou? – Ale já nevnímám, že je to nějaký fatální spor, přes který bychom se nedokázali překlenout. To, že se trošku špičkuje pan prezident s panem ministrem zahraničních věcí, možná i v kontextu toho, že unikly informace, které nebyly úplně přesně interpretovány tiskovými agenturami, je asi běžná záležitost. Podstatné je to, že vláda byla ustanovena, že základní parametry, na kterých jsme se dohodli v rámci programového prohlášení, jsou naplňovány. Myslím, že si to uvědomuje i pan prezident.

7:00 A konečně vidíte, že naše zahraniční politika je jasná, nejsou tady žádné ruské tanky, nevolá nám Putin. Naše první velká cesta s podnikateli bude do Spojených států. Jezdíme do západní Evropy. Pan premiér je součástí koalice ochotných. Neznamená to, že se na všem shodneme, ale ten směr je naprosto jasný a dokázali jsme všem i v té krátké době, že strašení Putinem byly bohapusté lži.

8:00 A co spor o Filipa Turka, který mediálně velmi zatěžuje vládu od jejího vzniku? Jak je vidět, Andreje Babiše už ten spor příliš nebaví, na tiskových konferencích říká, že už nechce řešit Filipa Turka. Co to znamená? Ministerstvo životního prostředí nebude mít svého ministra? – Nevím, jak se to bude dále vyvíjet. Ta situace je patová. Toto je zcela jednoznačné. Všichni víme, že prezident má jmenovat na základě návrhu pana premiéra. Faktem je to, že tam není stanoveno datum. Takže jsme v situaci, kdy my tvrdíme, že by odpovědnost měl mít premiér, špičky koalice. Pan prezident má názor jiný. Když se podíváme do minulosti, například co se týká pana ministra Hladíka, tak to bylo tak, že ho odmítl jmenovat pan prezident Zeman. A on byl vlastně několik měsíců fakticky tím, kdo řídil ministerstvo. I když se tvářil, že ho řídí někdo jiný. – Takže si chcete počkat na nového prezidenta? – Ne, ale musíme teď nějakou dobu vyčkat. Opět se sedne za jeden stůl a uvidíme, jak se to bude vyvíjet.

10:00 Je to patová situace. – Tak podejte kompetenční žalobu. – A proč bychom podávali kompetenční žalobu? Naším cílem je spojovat veřejnost, a ne ji rozdělovat. V momentě, kdy ji dáme, tak ať bude to rozhodnutí jakékoliv, v tu chvíli se společnost rozdělí úplně definitivně. Kdyby se to rozhodlo třeba tak, že by dali za pravdu panu prezidentovi, tak bude určitě část veřejnosti tvrdit, že to je celé zmanipulované a že jsou tam soudci, kteří jím byli jmenováni. Když to dopadne opačně, bude s tím nespokojená druhá část veřejnosti. Podle našeho názoru by se to totálně zpolitizovalo, totálně by se rozdělila společnost a my jsme se od prvního dne po volbách snažili společnost spojovat.

10:30 Snažíme se dnes působit více kompetentně, více odborně a nerozdělovat společnost. Toto by znamenalo, že se společnost rozdělí. A ti, kteří na to čekají, by možná měli radost, ale my jim tu radost neuděláme. My se nebudeme soudit.

11:00 A Ministerstvo životního prostředí tedy necháte neobsazené? – Zatím je to tak, že máme dvojministra. To znamená, že to musí zvládat pan Macinka. Ten si tam pochopitelně vytvořil nějaký odborný tým a ministerstvo samozřejmě plní svoje role a povinnosti a funguje. Je faktem, že po dobu několika týdnů nebo měsíců je to bez problémů zvládnutelné a v té době se musí opět jednat a hledat nějaké řešení.

12:00 Pojďte mi ale na rovinu říci, k jakému řešení to může mířit. Prezident je úplně neoblomný. – Jsem přesvědčen, že lidé si volí politiky, ať už prezidenta, nebo vládu, nebo kohokoliv jiného, mimo jiné proto, že očekávají nějaké řešení, že očekávají taky nějaké kompromisy. To znamená, nestavme se každý jenom na jednu stranu naprosto kategoricky, že se nedá cuknout ani o jeden milimetr. Nakonec se vždycky musí najít nějaká cesta, která je schůdná. A vidíte, že vláda nebo v tomto případě Motoristé udělali určitý úkrok.

13:00 To řešení zatím je, že je Filip Turek vládním zmocněncem, sedí v kanceláři ministra životního prostředí na ministerstvu. My se teď budeme dohadovat o tom, jestli to je vůbec v souladu se zákonem, jestli s tím není ve střetu zájmů, jestli vůbec může být v té pozici, jestli může brát plat. Mimochodem, bude brát plat? – Vůbec nevím, jestli bude brát plat. A přiznám se, že ani nevím, jestli sedí v kanceláři A, nebo v kanceláři B. To přece není podstatné.

13:30 A jak to bylo v minulé vládě? Vždyť takhle přece vládli. Pan ministr Hladík, než byl ministrem, byl politickým náměstkem. Tvářil se, že tam vlastně nic nedělal – Ale on nebyl poslancem. Tam nedocházelo ke střetu zájmů. Nedocházelo k té otázce, jestli jako poslanec vůbec může být ve vztahu se státem, státními organizacemi, jestli za to může, nebo nemůže brát plat. – Nevím, jestli bude brát nějaký plat.

17:00 Nevnímáte to jako slabost premiéra, že se tohle nevyřešilo? – Naopak to vnímám jako jeho silnou stránku, že se nenechal někým vyprovokovat a že se nenechal rozhodit a že šel za tím, aby vznikla vláda a plnila program.

18:00 Bude Andrej Babiš silnějším premiérem, až se vyřeší otázka jeho vydání? – Pan premiér je ve výborné kondici, je úspěšným premiérem a je to člověk, který je a bude silným premiérem.

21:00 Platí to, že Andrej Babiš nechce být vydán? – Platí to, že s největší pravděpodobností vydán nebude. A že se to bude řešit až po skončení jeho mandátu. Protože to není o tom, že by se tomu vyhnul. Ten náš argument je, myslím si, věcný a jasný. My jsme si tento institut nevymysleli, institut toho, že nebude vydán, je to ve většině zemí Evropy. A současně se to má využívat tehdy, pokud je to spojeno s aktem, který nastal předtím, než šel do té politiky. – Víte, že jste mi ještě před volbami říkal, že jak znáte Andreje Babiše, tak určitě bude chtít být vydán? – To už nevím, je to možné. Ale je to o tom, co jsem v tuto chvíli říkal, je to velmi silně zpolitizované, a proto si myslím, že je i lepší – protože se to nevztahuje k jeho politickému mandátu –, že se to bude řešit v momentě, kdy skončí jeho politický mandát.

22:00 Říkal jste mi, že děláte sebevědomou zahraniční politiku. Co je sebevědomého na tom, že nejsme schopni se postavit za Grónsko? Co je sebevědomého na tom, když řekneme: Nás se to netýká, my počkáme? – To je celkem logické, protože my nechceme tu situaci v tuhle chvíli eskalovat dále. A tvrdíme, že jediná možná cesta je cesta dialogu. Spojené státy nejsou a nebudou naším nepřítelem. Spojené státy jsou naším spojencem, i když někdo může souhlasit více s jednou vládou, nebo jinou vládou. Ale my se na to musíme dívat v kontextu nějakého vývoje. Jako Evropa nemůžeme přijít o partnerství se Spojenými státy. – Takže si musíme nechat všechno líbit? – To není pravda. S tím souhlasím, že není možné si nechat všechno líbit. Ale na druhou stranu je třeba jednat.

27:00 Koaliční rada se včera podle předsedy Sněmovny Tomia Okamury shodla na zrušení poplatků za Českou televizi a Český rozhlas. Proč měníte ten systém, který máme teď? Nefunguje? – Na koaliční radě jsme řešili mimo jiné koncesionářské poplatky. A potvrdili jsme si to, co máme v našem programovém prohlášení, to znamená, že koncesionářské poplatky by měly být zrušeny. Ale jinak vláda o ničem ještě nerozhodovala.

28:00 Řekli jsme to v minulosti mnohokrát. Chceme jít cestou, kterou šlo 17, dneska už myslím 18 zemí Evropské unie, protože další země, která chce přejít z koncesionářských poplatků na rozpočtové financování, je Polsko. Takže budeme součástí 18 zemí v Evropské unii. Takže si myslím, že to není zase tak úplně krok do neznáma.

28:30 Ale proč děláte tu změnu? V čem to bude lepší? – Bude to lepší v tom, že to nebude budit takové emoce a bude to financováno z jiných zdrojů. To je všechno. Ten systém je podle našeho názoru přežitý. Vidíte, že to je problém takřka každého roku, každého možného zvýšení poplatku. Společnost se tím rozděluje. A my říkáme: Tak to pojďme udělat už jednou provždy tak, jako to je i v jiných zemích. To znamená financovat z rozpočtu. Tak jako se z rozpočtu financuje celá řada jiných veřejných věcí, jako se z něj financují soudy. A neznamená to, že soudy jsou potom na někom závislé. Tak by se financovala Česká televize, Český rozhlas. Společnost to ve většině vnímá jako pozitivní krok. Eliminují se tím do značné míry emoce. A ve finále nemyslím, že nastane něco mimořádného.

29:00 Vy jste 29. září 2025 Respektu v rozhovoru říkal, že to chcete převést na státní rozpočet, protože lidé nechtějí přispívat na něco, co nevyužívají nebo s čím nesouhlasí. Ale takhle to budou ze státního rozpočtu platit všichni. To úplně smysl nedává, nemyslíte? – Ale ten pocit lidí, že vlastně se jim zvyšuje poplatek a oni s tím nesouhlasí například proto, že nesledují televizi, rozhlas atd., tam samozřejmě je. Na druhou stranu si samozřejmě uvědomujeme, že veřejnoprávní média musí vysílat určité pořady a je třeba jim na to ze státního v uvozovkách přispět. Nebo tedy z veřejných prostředků. To znamená, že bez toho to není možné. Jejich pozice nebo funkce je v mnoha směrech nenahraditelná. Neříkám vždycky a za každé situace a s každým pořadem. Tam bych už určité problémy měl. Ale převede se to prostě na stát jako v jiných zemích. Kdybychom byli první pionýrskou zemí, chápal bych tu diskuzi.