Článek
Francouzský prezident Emmanuel Macron v úterý kritizoval imperiální ambice některých vůdců a odsoudil kroky současné americké vlády, které vnímá jako snahu oslabit a podřídit si Evropu.
Macron to prohlásil ve švýcarském Davosu na výročním zasedání Světového ekonomického fóra (WEF), kde hovořil také o tom, že se svět přesouvá do éry roztříštěnosti bez pravidel. S americkým prezidentem Donaldem Trumpem, s nímž má zásadně odlišný názor na ambici Washingtonu ovládnout Grónsko, se v Davosu Macron nechystá sejít.
Ještě předtím mu ale navrhl schůzku v Paříži, což vyplývá z Macronovy textové zprávy, kterou Trump zveřejnil na Truth Social. Macron šéfovi Bílého domu napsal, že nerozumí jeho úsilí získat pro Spojené státy arktický ostrov. Macron podle zveřejněné textové zprávy napsal, že Francie stojí za USA v případě Sýrie a že úspěchu je možné dosáhnout i v otázce Íránu. „Nechápu, co děláš s Grónskem,“ poznamenal ale francouzský státník. Trumpovi přitom navrhl, že ve čtvrtek v Paříži může uspořádat setkání skupiny G7, které Francie nyní předsedá. Trump v úterý večer řekl, že na takové setkání nepůjde.
Trump uvedl, že ho v Davosu čeká řada schůzek věnovaných otázce Grónska. Na tiskové konferenci v Bílém domě také vyjádřil přesvědčení, že se věci vyřeší docela dobře a najde se řešení, s nímž budou spokojené NATO i USA. Na otázku, jak daleko je ochoten zajít, aby Grónsko získal, řekl novinářům: „To zjistíte“. Na adresu Macrona a britského premiéra Keira Starmera, který se také staví proti americkým plánům týkajícím se Grónska, poznamenal, že s oběma vychází velmi dobře a má je rád. Londýn a Paříž podle něj ale mají hodně problémů.
Macron: Evropa dává přednost právu před brutalitou
„Vůbec neztrácejme čas bláznivými nápady,“ citovala agentura DPA Macrona, který podle ní v projevu ani jednou nezmínil Trumpovo jméno, i když bylo jasné, koho má na mysli. „Není doba na nový imperialismus nebo nový kolonialismus,“ prohlásil také francouzský prezident.
„Multilateralismus je oslabován mocnostmi, které ho blokují a snaží se od něj odvrátit,“ řekl Macron. V kritickém projevu k dění ve světě uvedl, že pravidla jsou pošlapávána a že se zdá, že jediným zákonem se stává právo silnějšího. Za nepřijatelnou pak označil snahu Spojených států, které podle něj požadují co největší ústupky a otevřeně se snaží Evropu oslabit a podřídit. Dodal, že Evropa dává přednost vládě práva před brutalitou a respektu před šikanováním.
Americký prezident Donald Trump v posledních dnech vystupňoval nátlak na Dánsko, od kterého požaduje prodat Grónsko, poloautonomní součást Dánského království. Trump se také rozhodl uvalit dodatečná desetiprocentní cla na Dánsko a dalších sedm evropských zemí, které se postavily za Kodaň odmítající americký požadavek.
Podle Macrona nedává smysl vyhrožovat spojencům cly, zvláště když mají sloužit jako prostředek nátlaku proti teritoriální suverenitě. Evropská unie by v dnešním tvrdém prostředí neměla váhat použít takzvaný nástroj proti ekonomickému nátlaku, uvedl dále.
Francouzský prezident také řekl, že Evropa dává přednost vládě práva před brutalitou, vědě před spikleneckými teoriemi a respektu před šikanováním. Neměla by se podřídit právu silnějšího a nechat se rozdělit, míní Macron. Řešení současných problémů vidí ve větší spolupráci a vybudování evropské ekonomické suverenity. Evropa je možná pomalá, ale předvídatelná a vládne v ní právní řád, poznamenal francouzský prezident.
Leyenová: EU chce masivně investovat do Grónska
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v úterý v Davosu oznámila, že Evropská unie pracuje na posílení bezpečnosti v Arktidě a chce kvůli tomu masivně investovat do Grónska. Poznamenala, že Evropa chce s USA v Arktidě spolupracovat a že suverenitu zemí považuje za jasně danou. Bezpečnosti v Arktidě je podle von der Leyenové možné dosáhnout jen společně, proto šéfka EK označila za chybu záměr zavést desetiprocentní dodatečná cla, kterými Trump hrozí od února zatížit dovoz z Dánska, Norska, Švédska, Francie, Německa, Británie, Nizozemska a Finska, dokud Spojené státy neuzavřou s Dánskem dohodu o koupi Grónska.
Kanadský premiér Mark Carney v úterý rovněž v Davosu prohlásil, že země střední velikosti musí přestat předstírat, že řád založený na pravidlech stále funguje; tyto státy podle Carneyho se musí proti hrozbám velmoci semknout a vytvářet koalice a novou „hustou sítí vazeb“. Kanada podle něj důrazně odmítá celní nátlak v souvislosti s americkými nároky na Grónsko.
Ministr financí USA Scott Bessent v úterý v Davosu vyjádřil přesvědčení, že Evropané nevyhrotí vztahy s Washingtonem kvůli americkému cíli koupit Grónsko. „Jsem si jist, že lídři nepřistoupí k eskalaci a že to bude vyřešeno způsobem, který bude velmi dobrý pro všechny,“ řekl Bessent novinářům.
Washington mluví o tom, že by největší světový ostrov, který je bohatý na nerostné suroviny, od Dánska rád koupil, zároveň ale nevylučuje nasazení armády k jeho získání.
