Článek
Stavební spoření v Česku fungují nepřetržitě od 90. let a ani po více než třiceti letech neztrácí popularitu. Přestože stát jeho podporu postupně výrazně osekal a reálný výnos se dnes pohybuje jen mírně nad úrovní běžných spořicích účtů, klienti od něj hromadně neodcházejí. Naopak, systém zůstává stabilní a každoročně do něj vstupují statisíce nových lidí.
V roce 2025 se uzavřelo 437 tisíc nových smluv a objem poskytnutých úvěrů vzrostl meziročně o více než 30 procent na 67,2 miliardy korun. „Čísla za rok 2025 jasně ukazují, že stavební spořitelny jsou důležitou součástí financování lepšího bydlení v Česku,“ uvedl výkonný ředitel Asociace českých stavebních spořitelen Pavel Čejka.
Poslední státní zásah přišel v roce 2024, kdy se státní příspěvek snížil na polovinu. Dopad byl ale překvapivě slabý.
„Státní podpora byla naposledy snížena v roce 2024 na polovinu. Zájem o stavební spoření to však téměř neovlivnilo. Poslední snížení státní podpory způsobilo v roce 2024 pokles zájmu o pouhých 6 %, což je nepříliš významný výkyv,“ říká nezávislý konzultant a zakladatel portálu Stavebky.cz Petr Kielar.
Vysvětlení lze hledat i v samotné podstatě stavebního spoření. To totiž zůstává i po letech produktem, který se lidem jen těžko nahrazuje něčím jiným. Není to ani spořicí účet, ale ani klasická investice, navíc s možností získat státní podporu a jistý výnos.
Klientská základna je navíc podle dat stavební spořitelny Buřinka dlouhodobě komplexní a rozkládá se do všech věkových kategorií. Nejsilnější skupinou v oblasti stavebního spoření jsou dnešní padesátníci.
Tomu odpovídá i struktura úvěrů ze stavebního spoření. Podle dat Asociace českých stavebních spořitelen v roce 2025 šlo konkrétně o 86 procent z celkových 51 tisíc poskytnutých úvěrů, přičemž jejich objem meziročně vzrostl o více než 40 procent na téměř 39 miliard korun.
V praxi tak dnes stavební spoření slouží především k financování menších investic do bydlení, a naopak jeho role při pořizování nové nemovitosti zůstává okrajová.
Německý vzor
Původní myšlenka ale byla jiná. Celý systém vychází z německého modelu Bausparen, který měl od začátku sloužit především jako cesta k budoucímu úvěru na bydlení. „Všechny stavební spořitelny u nás vznikly ve spolupráci s německými nebo rakouskými stavebními spořitelnami,“ připomíná expert na stavební spoření Petr Kielar.
Zásadní zlom nastal podle jeho slov ve chvíli, kdy se stavební spořitelny plně integrovaly do struktur velkých českých bank. „Zahraniční akcionáři své podíly postupně prodali a dnes jsou stavební spořitelny stoprocentně vlastněny velkými českými bankami,“ dodává.
Rozdíl mezi českým a německým modelem je ale dnes zásadní. V Německu si stavební spořitelny konkurují především úrokovou sazbou úvěrů, které jsou dlouhodobě o jednotky procentních bodů nižší než hypotéky. Klient má navíc sazbu garantovanou už při podpisu smlouvy, často na 15 až 25 let dopředu. Spoření je tam jen podmínkou pro získání budoucího úvěru, nikoli cílem samo o sobě.
Tento mechanismus se naplno projevil v letech 2022 a 2023, kdy v celé Evropě prudce vzrostly hypoteční sazby.
„V té době mohli klienti stavebních spořitelen čerpat své levné úvěry. A pozitivně se to odrazilo i na zájmu o stavební spoření jako takové, protože němečtí klienti si připomněli, že stavební spoření je cestou k levnému úvěru,“ uvádí Kielar.
V Česku je filozofie opačná. Stavební spoření funguje primárně jako bezpečný spořicí produkt se státní podporou, který lze po šesti letech využít prakticky na cokoliv. Úvěr je jen volitelný doplněk, nikoli přirozené vyústění systému.
Podle hlavního ekonoma banky Creditas Petra Dufka je návrat k plně účelovému modelu v českých podmínkách málo reálný. „Stavební spoření bylo u nás vždy primárně spořicí produkt s dříve zajímavou státní podporou. A z tohoto svého stínu se mu nepodařilo úplně vystoupit,“ říká.
Změna by podle něj pravděpodobně odradila velkou část střadatelů a samotný problém bydlení by stejně nevyřešila. „Hlavním důvodem drahého bydlení je dlouhodobě slabá nabídka a nízká výstavba. Přidání dalšího úvěrového nástroje na tom nic zásadního nemění.“
Samotné stavební spořitelny dnes svou přítomnost v oblasti úvěrů navíc spíše omezují než posilují. „Dvě stavební spořitelny přestaly poskytovat zajištěné překlenovací úvěry. Tyto obchody přenechávají mateřským bankám. A další stavební spořitelna nedávno zcela zastavila poskytování překlenovacích úvěrů,“ upozorňuje Kielar. Úplné spektrum úvěrů tak dnes nabízejí jen dvě z pěti institucí.
Pro klienty to znamená, že pokud řeší větší financování bydlení, stejně často skončí u klasické hypotéky v bance.
Rekonstrukce a energetické úspory
Proto v rámci stavebních spořitelen dominují zejména úvěry na rekonstrukce starších bytů a domů, zateplení, výměna oken, modernizace topných soustav nebo instalace technologií, které snižují energetickou náročnost domácností.
„Zejména v oblasti nezajištěných úvěrů pozorujeme výrazný meziroční nárůst v objemu poskytnutých úvěrů, a to v řádu několika desítek procent,“ říká Pavel Zúbek, mluvčí Komerční banky. Podle něj jde o dlouhodobý trend, který souvisí se stářím bytového fondu i s tlakem na snižování provozních nákladů domácností.
V posledních letech podle jeho slov Modrá pyramida, stavební spořitelna Komerční banky, eviduje také výrazný zájem klientů o úvěry na rekonstrukce nemovitostí s cílem snížení jejich energetické náročnosti.
Objem úvěrů podle účelu
„Do tohoto trendu zapadá i poskytování zvýhodněných úvěrů na kofinancování vybraných dotací z programů Nová zelená úsporám,“ dodává Zúbek.
Jen za prvních jedenáct měsíců loňského roku se na stavební spořitelny obrátilo téměř 30 tisíc klientů napříč dotačními tituly. Program Oprav dům po babičce oslovil 11 024 klientů, kterým byly poskytnuty úvěry přesahující 6,3 miliardy korun. Další tisíce lidí se obracely na spořitelny s dotazy k programu Nová zelená úsporám Light.
