Článek
Vládní koalice se shodla na zrušení televizních a rozhlasových poplatků od roku 2027. Jak přesně chce ČT a ČRo financovat, zatím ale neřekla. Může ještě něco rozhodnutí Babišova kabinetu zvrátit?
Hostem Ptám se já byl generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral.
Generální ředitel ČRo René Zavoral již dříve upozornil, že rozhlasové poplatky umožňují nejvyšší stupeň nezávislosti, protože je platí občané, nikoli stát. K jeho apelu se v uplynulých dnech přidali i dosud zdrženliví představitelé České televize. Pro generálního ředitele ČT Hynka Chudárka a celé vedení zůstávají poplatky preferovanou formou financování.
V reakci na informace vládní koalice, která se minulé pondělí shodla na zrušení poplatků od roku 2027, upozornili zástupci ČT, že není vůbec jasné, jak by měla změna financování vypadat. A dosud se o tom ani nevedla žádná veřejná odborná debata, jejíž součástí by televize byla.
Podle ministra kultury Oto Klempíře (Motoristé) nemá současná vláda v úmyslu redukci médií veřejné služby. Pokud budou Česká televize a Český rozhlas financovány jinak než z poplatků, o svoji nezávislost ani nestranné zpravodajství podle něj nepřijdou.
Navýšení poplatků prosadil loni kabinet Petra Fialy (ODS), za ČT se zvedly ze 135 na 150 korun měsíčně, za rozhlas ze 45 na 55 korun.
Rozbíhá se boj o to, jaká je budoucnost veřejnoprávních médií, nebo je už rozhodnuto? Jednají politici se samotnými médii o budoucí úpravě? A potřebujeme dnes veřejnoprávní média, nebo je dokáží zcela zastoupit média soukromá?
Celý rozhovor si můžete pustit v audiopřehrávači, ve své oblíbené podcastové aplikaci nebo ve videu.
Co v rozhovoru zaznělo?
1:00 Je rozhodnuto o tom, že veřejnoprávní média přejdou k financování ze státního rozpočtu? - Budu-li vycházet z předvolební rétoriky, pak z programového prohlášení vlády a řekněme i z některých mediálních výstupů vládní reprezentace, tak se to zdá být rozhodnuto. Nicméně mám pocit, že je pořád prostor se ještě o některých věcech bavit, a to z toho důvodu, že pádné argumenty pro změnu vlastně nepadly. Já jsem slyšel jeden jediný, a to je snížit zátěž domácností, respektive splátců, což je 205 korun měsíčně, pakliže počítám 205 rozhlas a televizi dohromady.
2:00 To mi přijde hodně populistické, protože platební morálka v České republice obrovská. Závidí nám ji na západ od nás všechny členské země Evropské vysílací unie. Mimochodem, my jsme od května, kdy došlo k navýšení poplatků, získali asi 250 tisíc nových poplatníků zcela bez jakékoliv akviziční akce, bez osvěty, bez nějakého dopisu a podobně.
3:00 Místopředseda hnutí ANO, vicepremiér Karel Havlíček minulý týden v Ptám se já udal jako důvod, proč chce koalice měnit financování veřejnoprávních médií, to, že stávající systém a navýšení poplatku za minulé vlády rozděluje společnost. Máte pocit, že to rozděluje společnost? - Vůbec ne. Samozřejmě, pokud se zeptáte někde v nějaké anketě, zda chcete platit poplatky, tak obecně lidé k placení jakýkoliv poplatků nejsou moc nakloněni. Na druhou stranu to nepovažuji vůbec za důvod pro rozdělení společnosti. Meti těmi 250 tisíci novými poplatníky se ukazuje, že se nedějí žádné hejty, žádné odhlašování, žádná nevole, revolta. Naopak se ti lidé sami k zákonné povinnosti přihlásili. Navíc jezdím v rámci svého pořadu Rozhlas jede za vámi mezi posluchači i neposluchači, mezi občany České republiky. Naposledy jsem byl v Aši, v Kraslicích, v Hořicích, jezdím i po menších městech. A opravdu jsem se v sále ještě nesetkal s přímým dotazem, s někým, kdo by odmítal 55 korunový poplatek za rozhlas platit. Dokonce jsou tací, kteří se vás přijdou zeptat, jestli by mohli platit více, což ze zákona teď samozřejmě nejde.
5:00 Pořád budu usilovat o to, aby byl zachován stávající systém. Samozřejmě musím být vnitřně připraven na legitimní debatu o parametrech toho možného nového systému. Slyšel jsem něco málo z úst pana místopředsedy Sněmovny Nachera v některých médiích o jakýsi koeficientech a podobně. Ale materiál, který údajně Patrik Nacher a jeho tým sepsal, jsem nikdy neviděl. Předpokládám, že ho uvidíme. Takže si pořád ještě zachovávám světýlko naděje.
6:00 Když se koukám na to, jak paní ministryně financí už predikuje, že rozpočet bude velmi napjatý a věcí, předvolebních slibů byla samozřejmě celá řada, takz mého pohledu se může stát, že ve státním rozpočtu samozřejmě adekvátní prostředky nebudou. A v tu chvíli se z mého pohledu zpátky dostává do hry ten systém fungující přes 30 let. - Je ale otázka, kolik peněz bude vládní koalice v tom rozpočtu hledat, pane řediteli. Jestli to bude 11 miliard, které mají veřejnoprávní média dnes, anebo výrazně méně. - To souhlasím. Zatím pořád slyším, že to mají být stejné nebo adekvátní peníze.
7:00 Debatuje o tom s vámi vůbec někdo? - Mám za sebou schůzku s panem ministrem kultury. Ta je všeobecně známá. Pan ministr mě požádal zcela legitimně o propočty toho, co by se stalo, kdyby byly některé věkové skupiny z té poplatkové povinnosti osvobozeny. Bavíme se zejména o seniorních skupinách. A viděl sám, že v případě třeba skupiny 65+, kdyby tomu tak mělo být, tak je to opravdu asi třetina rozpočtu Českého rozhlasu. A sám několikrát okomentoval ty cifry, že to je poměrně velká darda. On totiž zná poměry Českém rozhlasu, léta u nás působil na stanici Vltava. Mimochodem ví, že zrovna tato kulturní stanice je velmi drahá, protože samozřejmě tento typ stanice drahý je. Takže vnímám mediální proklamace, ale trochu pořád spoléhám na to, že se v té oblasti orientuje a že možná ještě nějaký prostor pro diskuzi je.
8:00 Ještě na podzim tehdy budoucí ministr kultury Oto Klempíř říkal, že nebude souhlasit se zrušením koncesionářských poplatků, že Motoristé to nemají v programu. Stačil měsíc a ten názor se naprosto radikálně otočil. - Máte pravdu, ale znovu říkám, ještě budu čekat na to, až se objeví návrhy na stole. My se snažíme veřejnosti snášet celou řadu odborných argumentů. - A stojí o ty argumenty? - Myslím, že ano. Pořád ještě budu doufat, že až se objeví případně něco v éteru nebo na veřejnosti, řekněme v nějaké listinné a sepsané podobě, tak že ten zájem být může. - Není tohle samo o sobě poměrně varovné, že čekáte na to, když se něco objeví ve veřejném prostoru? Protože to může být hotová věc. - Je to varovné. Taky bych byl nerad překvapen tím, že se najednou něco objeví na stole. Od nás ty argumenty mají. Myslím, že kdokoliv sleduje úsilí Českého rozhlasu celé, už dva roky, tak ty argumenty slyší.
10:00 Máte nějaký plán, program jednání se zástupci ministerstva, se zástupci poslanců, kteří se té legislativě věnují? Protože to má být velmi rychle připravené. - Samozřejmě usiluji o schůzku s paní ministryní financí, protože si myslím, že to je zásadní persona. Především ona zodpovídá za podobu státního rozpočtu. - A s premiérem? - Ano, premiér určitě ano. Na druhou stranu si myslím, že v tuto chvíli pro mě zejména představitelé ANO, ať je to paní ministryně Schillerová, ať je to Patrik Nacher, tak to jsou lidé, s nimiž nás ty schůzky čekají. Ale s panem premiérem určitě chci také hovořit.
11:00 Mimochodem, on velmi ostře relativně nedávno vystartoval proti Českému rozhlasu. Vy jste pak vydávali tiskovou zprávu, že lže, že nepravdivě napadá management Českého rozhlasu. - My jsme se s panem premiérem od té doby neviděli nebo respektive nemluvili spolu přímo. Já jsem jen reagoval na ty mediální výkřiky a na tvrzení, která padla na půdě Poslanecké sněmovny a která opravdu byla z mého pohledu za hranou nějaké korektní diskuze. Protože tam byla obvinění z korupce managementu veřejnoprávního rozhlasu a tak dále, což opravdu musím rázně odmítnout. Na druhou stranu o schůzku samozřejmě stát budu.
12:00 Budete usilovat o to, aby do té debaty vstoupil prezident republiky? - Vtáhnout pana prezidenta do debaty, bych si netroufl, protože je to ústavní činitel, má svou vlastní hlavu a své rozhodování. Nicméně velmi kvituji, že pan prezident už několikrát přijal generálního ředitele Evropské vysílací unie, v době přípravy mediální novely se poměrně hodně vyjadřoval k otázce financování, několikrát to zmínil i v rámci svého projevu 28. října, při jmenování vlády. Já tam ten apel na zachování nezávislosti médií veřejné služby a to, že mu leží osud médií veřejné služby na srdci, cítím velmi silně. A jsem za to vděčný samozřejmě, protože je nutné, aby ve veřejném prostoru někdo z politické elity toto téma zvedal.
17:00 Změna financování nepřinese ani víc peněz, ani víc posluchačů, ani víc důvěryhodnosti, ani víc služeb. Znovu říkám, že předvolební slib, že zatížení domácnosti 205 korun chceme domácnostem snížit v momentě, kdy veřejnost na to nereaguje negativně, může zavádět z mého pohledu čistě politickými důvody. Mimochodem, splnit předvolební slib není nic jiného než politický důvod. Čemuž rozumím, ale nejsem politik, tak samozřejmě budu bojovat za odbornou diskuzi.
18:00 Zamrzí mě a je mi smutno z toho, když z úst předsedy nejsilnější vládní strany na volebním kongresu ANO slyším, že největším nepřítelem hnutí ANO jsou média. V tu chvíli samozřejmě zbystřím, protože jestliže na jednu stranu chci změnit systém financování médií veřejné služby, neslyším odborné argumenty a vedle toho slyším, že jsme největším nepřítelem, tak se trochu začnu obávat, co tím důvodem skutečně. Je to nějaké nepřátelství, je to nějaká odveta, vendeta, je to nějaký agresivní atak? - Takže máte obavu, že by to mohlo vést k nějakému oslabení veřejnoprávních médií? - Ano, protože v demokratické společnosti jsou média základní součástí infrastruktury. A říkat to ústy premiéra, to jsou velmi silná slova.
22:00 Umíte si představit nějakou stávku v Českém rozhlase, v České televizi? - Nervozita není samozřejmě asi jen v České televizi. Logicky i v Českém rozhlase. Jsem v kontaktums naší odborovou organizací. Vím, že snad dokonce v těchto dnech by odborová organizace měla přijít ven s nějakým prohlášením za Český rozhlas. Už jsem tam slyšel výrazy typu stávková pohotovost a podobně. Na druhou stranu pořád mám za to, že se máme o tom ještě bavit. - Takže na to ještě není čas, podle vás? - Myslím, že v tuto chvíli určitě ne. Jsem zastáncem jednání.
27:00 Věříte tomu, že by lidem natolik stála veřejnoprávní média za to, že by kvůli nim šli demonstrovat, protestovat na náměstí? - To neumím odhadnout. V tuto chvíli je doba samozřejmě trošku jinde. Samozřejmě se rozšířila i nabídka médií jako takových. Myslím, že bude část občanů, které to není lhostejno. Protože když si děláme ty výzkumy, 77 procent veřejnosti (3000 respondentů) vám řekne, že média veřejné služby by měla být součástí demokratické společnosti, že by měl stát garantovat a nastavit jejich systém financování nebo garantovat systém financování. Čili si myslím, že mohou být skupiny lidí, kteří vystartují takto na náměstí, do ulic a budou se samozřejmě prát za, z mého pohledu dobrou věc.
28:00 Na druhou stranu, jsem přemýšlel o jedné věci: ve Švýcarsku bylo referendum o tom, zda mají být zrušeny rozhlasové a televizní poplatky, ty koncesionářské poplatky. A přes 80 procent lidí se v tom referendu ve Švýcarsku, kde to je běžný nástroj rozhodování ve veřejné politice, vyslovila pro zachování těch poplatků. Ano, možná je švýcarská společnost trošku jiná. Na druhou stranu není rozhodně ani lepší, ani horší, než je ta česká.
29:00 A já jsem si říkal, proč nenabídnout třeba panu předsedovi Okamurovi, Straně přímé demokracie: pojďme si konečně tedy to referendum, to lidové hlasování, o kterém tak často hovoří vyzkoušet. Ale samozřejmě pokud podá otázku, zda chcete platit poplatky, tak si asi umím představit, jaká bude odpověď. Na druhou stranu u otázky, zda jste ochotni upřednostnit systém financování médií veřejné služby ze státního rozpočtu oproti stávajícímu systému poplatků, si myslím, že by odpověď byla možná trošku jiná. - A to myslíte zcela vážně vyhlásit referendum o koncesionářských poplatcích? - Myslím to zcela vážně.
34:00 Považuji za důležité, aby opravdu veřejnost vnímala rozhlas i televizi, že jsou to jejich partneři, jejich průvodci, že jsme na jejich straně. Proto jsem taky začal před těmi 19 měsíci jezdit a objíždět menší kulturáky a menších města. My máme na letošní rok asi 300 výjezdů s našimi pořady, s našimi formáty, naše osobnosti budou jezdit mezi lidi. Myslím, že je nutné především opustit i pražský prostor, jezdit do regionů, protože vždycky říkám, že Česká republika začíná od Českého Brodu dál. Při vší úctě k Praze.
35:00 Ale je nutné k lidem opravdu mluvit, bavit se s nimi a v tom vysílání o to víc akcentovat témata, která je opravdu trápí. A teď neříkám, že je netrápí zpravodajství, Ukrajina a všechny tyto složitosti. Ale je taky celá řada věcí, které se opravdu dotýkají každodenního života. A myslím, že možná těchto témat by mohlo být v našem prostoru ještě více.
Ptám se já, Marie Bastlová
Podcast Marie Bastlové. Hard talk rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.
Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.
Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.
















