Článek
Výsledky osmého celostátního sněmu hnutí ANO nejsou nijak zajímavé, a to z pochopitelných důvodů. V hnutí ANO se vnitřní pochybnosti a pnutí nevyskytují prakticky nikdy. A je zcela samozřejmé, že o to méně se budou vyskytovat nyní, čtvrt roku po volbách, jejichž výsledek nejde označit jinak než jako triumf. Za takových okolností by se nepřepřahalo v žádné straně. Ani v takové, kde si nějaké přepřahání lze představit.
Takže ve vedení nejsilnější politické strany v zemi se nehnul ani lísteček - předseda, statutární místopředseda a čtyřka řadových místopředsedů obhájili své mandáty bez protikandidátů, za pár hodin bylo odmáváno, odhlasováno, odřečněno a odtleskáno a šlo se domů.
V tom řečnění se nicméně několik zajímavých okamžiků vyskytlo, zvlášť když mluvil premiér a šéf Andrej Babiš.
Orientovat se v jeho úvodním projevu nebylo snadné. Standardní Babišův slovní salát servírovaný bez ladu a skladu, zato v ostrém tempu, ale obsahoval ingredience, jichž si stojí za to všimnout. Především je zajímavé, jak předseda ANO zcela přešel na moderní „blokové“ vidění politiky.
Jsme zvyklí na to, že politickým soupeřem ANO je „pětikoalice“. Bez ohledu na to, jestli jde zrovna o blok vládních stran, anebo – jako v závěru minulého volebního období nebo nyní – o nepříliš sourodou a více či méně rozhádanou pětku subjektů. Proti „pětikoalici“ stál nicméně vždycky Andrej Babiš či hnutí ANO. Stála tam i třeba Okamurova SPD nebo svého času komunisté, ale to spíš shodou okolností. Spojenectví i jeho prezentace se omezovaly na ad hoc spolupráci ve snaze komplikovat život vládě Petra Fialy.
Společně na Hrad
Nyní už v Babišových projevech proti „pětikoalici“ vystupuje jeho „koalice“. Vládní souručenství Babiš prezentuje jako jednotné, nerozborné, sourodé a součinné - a zatím vše nasvědčuje tomu, že má pravdu.
„Smyslem není soupeřit mezi sebou, ale nabídnout voličům jasnou alternativu k tradičním stranám,“ říkal Babiš delegátům. Představu jednoty ale dotáhl dál než jen na řečnickou úroveň. V souvislosti se senátními volbami mluvil o zodpovědnosti při výběru kandidátů a o „podpoře a koordinaci kandidatur v rámci koalice“.
Na začátku nevolebního roku 2027 pak bude podle Babiše nutné zahájit debatu o prezidentských volbách v roce 2028. A také tady by měl podle šéfa ANO vstoupit do hry společný kandidát vládních stran.
Takže při vší deklarované snaze o spojování rozdělené společnosti máme na politické mapě předsedy vlády dva ucelené bloky - na jedné straně „pětikoalici“, která - Babišovou optikou - reprezentuje zlo, aroganci, neschopnost, všehoschopnost, mafii, nekompetenci a nevšímavost vůči lidu. A na straně druhé „koalici“ bez bližšího určení počtu členů, která je naopak připravená, odborně zdatná, zajímá se o obyčejné lidi, hájí národní zájmy a hodlá vládnout „pro všechny“.
Jako základ pro tmelení rozdělené společnosti to samozřejmě není vůbec vhodné, jako mocenský koncept to naopak dává smysl. Je to dávno osvědčené „kdo není s námi, je proti nám“, ovšem na steroidech. A je to stejné pojetí, s nímž v roce 2021 vyhrála volby koalice Spolu, aby se pak spojila s Piráty a STAN proti „populistům a extremistům“.
Tento koncept dvou neprodyšně oddělených homogenizovaných politických směsí má své výhody i úskalí. Pomáhá mobilizovat voliče, v posledních letech se zdá, že také zvyšuje celkovou volební účast. Zjednodušuje marketing, zejména cílení na soupeře, protože nemusíte složitě mířit, a stejně se někam trefíte. A vůbec celý obraz politického souboje zjednodušuje až na dřeň.
A zcela zásadní výhodou je, že menším subjektům tento přístup umožňuje získat mnohem větší podíl na moci, než by odpovídalo jejich reálné podpoře. Bez koalice Spolu by dnes TOP 09 neexistovala, přitom má devítičlenný poslanecký klub. KDU-ČSL má 16 poslanců.
Na druhé straně politické barikády stejnou věc dokázali političtí trpaslíci, kteří obratně vyšplhali do Sněmovny po zádech Tomia Okamury. SPD zaznamenala historicky nejhorší volební výsledek, ale PRO, Trikolora a Svobodní, přilepené strany, které nikdy neviděly pětiprocentní preference ani z dálky, proměnily pět ze šesti svých poslaneckých nominací.
Vakcíny? Chyba
Nevýhody blokového přístupu k politice také nejsou malé. Ve větších politických stranách, jako je ODS nebo SPD, vyvolávají nezasloužené úspěchy menších partnerů pnutí, zatímco menší subjekty rozpuštěné v přehledné homogenní kaši ztrácejí identitu. Průběh sněmu TOP 09 byl v tomto směru ukázkový. Lidovci, kteří se aspoň mohou opřít o dlouhou tradici a moravské tvrze, budou cestu k samostatným pěti procentům hledat také velmi složitě.
Na druhé straně to bude fungovat stejně - vládcem této směsi bude ANO, ostatní se budou zvolna rozpouštět. Tři malé strany se nejdříve rozpustí v SPD a SPD se následně rozpustí v ANO.
Babišův projev byl v mnoha pasážích zjevně cílen na voliče SPD - buď ty dřívější, kteří Babiše volili už loni, anebo na ty současné, kteří ještě zbývají. Omluva za covid a označení vakcín za chybu, byť jako součást zmíněného slovního salátu, je na covidového premiéra dost silné kafe.
Andrej Babiš v souvislosti s výsledkem voleb 2021 řekl doslova: „Prohráli jsme na covidu. Protože jsme uvěřili našim odborníkům různým. Epidemiologům. Ano. Uvěřili jsme i Evropské unii. Vakcíny Pfizer. Ano. A bohužel, tak ano, na místě je omluva všem za ty rozhodnutí. To byly rozhodnutí vlády na základě návrhů odborníků. Je to tak. Byla to chyba, protože naše výsledky do roku 2019 byly skvělé.“
Není jasné, co přesně Babiš považuje za chybu, jestli třeba přísné lockdowny nebo samo očkování proti covidu-19, k tématu se už víc nevrátil. Tato pasáž jeho projevu ale nejlépe ukazuje, že pro homogenizaci vládního bloku a zejména pohlcení dnešních partnerů je Babiš ochoten udělat cokoli.
Tak jako to udělal při vstřebávání sociálních demokratů a komunistů, kdy otočil o 180 stupňů a stal se během čtyř let ze zhrzeného voliče ODS přesvědčeným státním paternalistou a socialistou. Dnes si brousí zuby na SPD. A tak se stává plnohodnotným odpůrcem svých vlastních covidových opatření a částečně také antivaxerem.
Tomio Okamura by měl zpozornět. Dostal se blízko k víru, z jehož dostředivé síly se umí málokdo vymanit.
