Hlavní obsah

Putin objevil Trumpovu slabost a využívá ji, říká legendární americký reportér

Foto: Kevin Lamarque, Reuters

Donald Trump je podle průzkumů jedním z nejméně populárních prezidentů v historii USA.

Amerického prezidenta umí „zkrotit“ jen ruský vládce Vladimir Putin, říká v rozhovoru pro Seznam zprávy americký novinář a spisovatel Christian Caryl, který má za to, že Amerika nikdy nebyla v tak „zoufalém stavu“.

Článek

Donald Trump se cítí po úspěšném vojenském úderu na Venezuelu všemocným. I proto se v druhém roce svého prezidentství začal ve světě chovat tak sebevědomě, míní Christian Caryl s tím, že je Trump nepřátelský vůči svým spojencům jako Kanada a EU. K Putinovi naopak zachovává víceméně přátelský postoj.

„Putin velmi dobře pochopil, že Trump má zájem nejen o uspokojování svého ega, ale také o peníze,“ říká tento zkušený reportér v rozsáhlém rozhovoru pro Seznam Zprávy.

Caryl byl kromě jiného dlouholetým editorem listu The Washington Post, kde vedl názorovou stranu s podtitulem „Demokracie umírá v temnotě“.

Jedním z jeho kolegů, který tam pravidelně přispíval, byl saúdskoarabský novinář Džamál Chášukdží, kterého podle CIA nechal v roce 2018 úkladně zavraždit a následně rozčtvrtit saúdskoarabský princ Muhammad bin Salmán. Donald Trump prince loni v listopadu přivítal v Bílém domě a na dotaz ohledně brutální vraždy odpověděl: „Takové věci se prostě dějí.“

Co vám v tom okamžiku proběhlo hlavou a srdcem?

Jsem rád, že se mě ptáte na moje emoce, protože moje mysl mi řekla: `Je to otřesné, ale vlastně nijak překvapivé.` Trump má zjevně velmi rád monarchie v Perském zálivu. Myslím si, že v mnoha ohledech odrážejí typ země, ve které by chtěl žít.

V hloubi srdce jsem byl ale naprosto zděšený a zahanbený a cítil jsem strašnou lítost nad rodinou a přáteli Chášukdžího. On k nám do redakce chodil docela často. Viděl jsem ho několikrát. Jeho editorkou byla moje bývalá kolegyně z Washington Postu Karen Attiah, její stůl byl hned vedle mého.

Stejně deprimující je to, jak mlčky se k tématu Chášukdží staví sám list The Washington Post, moje bývalá redakce. Majitel novin, (miliardář) Jeff Bezos, se totiž rozhodl s Trumpovou administrativou vycházet. A to nyní přímo ovlivňuje politiku novin, zejména stránku s názory. Jedna věc je, že takové nechutné chování očekáváte od Trumpa, ale opravdu nechcete, aby se tak choval deník, pro který Chášukdží psal. Je to tak hnusné, tak zahanbující.

Jak se teď cítíte jako Američan? Ptám se tak, protože Amerika se pro mnohé za poslední rok změnila k nepoznání. Trump si podrobil celou řadu institucí, jeho deportační praktiky dokonce někteří lidé přirovnávají ke gestapu, a nadále ignoruje soudy, Kongres a jakýkoliv vklad opozice…

Jako Američan se cítím strašně. Moje země se nikdy nenacházela v tak zoufalém stavu. Právě jsem četl Trumpův dopis Norům (Trump v něm píše, že už se nebude tolik věnovat úsilí dosáhnout míru ve světě, protože nezískal Nobelovu cenu, pozn. redakce) a je to neuvěřitelný projev hlouposti a trapnosti. Nedokáže ani správně psát.

Jeho styl psaní připomíná žáka čtvrté třídy. Je to prostě strašná vizitka. Všechno, co se děje s Grónskem, Ukrajinou, ICE (imigrační agenti) tady u nás v USA, jeho pokusy využít soudní systém k pronásledování politických nepřátel, jeho tlak na tisk, to vše je opravdu zničující. A jsem si jistý, že vy v Evropě se držíte za hlavu a přemýšlíte, co se to s námi sakra stalo.

Proč se Donald Trump nyní tak agresivně angažuje v zahraničí? Poté, co dopadl venezuelského vůdce Nicoláse Madura, vyhrožuje vojenským úderem Íránu, Kolumbii, Kubě a samozřejmě Grónsku. Proč si myslíte, že přesunul svou pozornost na svět?

Myslím, že vždycky byl trochu megalomanský, že měl vždy příliš velké ego a přehnané mínění o své inteligenci. Je to extrémní egoista, psychopat. Zjevně nemá žádné svědomí ani empatii. Operace proti Madurovi podle mě pravděpodobně fatálně přispěla k jeho přehnanému vnímání vlastních schopností. Obávám se, že ho to tak trochu osvobodilo, protože…

Protože to proběhlo tak hladce?

Ano, tak hladce, a myslím, že to v něm potvrdilo jeho pocit všemohoucnosti. A to podle mě živí jeho aroganci. Rozhodl se, že je velkým mužem světa. Jediní lidé, kteří s ním mohou soutěžit, jsou Si Ťin-pching a Putin. Evropany naprosto pohrdá a bude prostě sám sebou. Problém je, že když se někdo chová tímto způsobem, bude v tom pokračovat, dokud nezpůsobí opravdu velkou katastrofu.

Kdo je Christian Caryl

Americký reportér, sloupkař a spisovatel. Během své kariéry přinesl reportáže z přibližně 60 zemí světa. Nejprve dvanáct let působil jako nezávislý novinář v Německu, kde přispíval do publikací jako The Wall Street Journal, The New Republic, The SpectatorDer Spiegel. Od léta 1997 působil jako šéf moskevské kanceláře U.S. News & World Report. V letech 2000 až 2004 zastával post šéfa moskevské kanceláře časopisu Newsweek. Následně pět let vedl tokijskou redakci časopisu. Po odchodu z Newsweeku pracoval jako editor názorové stránky listu The Washington Post, kde pokrýval zahraniční dění. V současnosti je častým přispěvatelem časopisu The New York Review of Books a magazínu Foreign Policy.

Foto: www.flickr.com / LegatumInstitute

Christian Caryl

Zastavme se na chvíli u Venezuely. Ve svém článku pro Foreign Policy píšete, že je těžké si představit, že by Delcy Rodríguezová (současná prezidentka a někdejší Madurova viceprezidentka) mohla u moci vydržet příliš dlouho, protože ji její radikálněji naladění kolegové ve vládě ohrozí. Myslíte si, že by mohlo dojít k rebelii uvnitř revolučního hnutí chavismo, jež by vedla k převratu?

Ve svém článku jsem argumentoval tím, že nelze jen tak odstranit osobu na vrcholu a pak si myslet, že s existujícím systémem můžete dělat, co si zamanate.

Mnoho let jsem tento režim sledoval zvenčí. Také jsem vedl novinářský projekt o budování demokracie po celém světě a spolupracoval jsem s mnoha venezuelskými disidenty a přáteli zde ve Washingtonu. A jedna věc, která mi byla jasná, je, že se jedná o extrémně odporný a chaotický režim.

Foto: Eduardo Munoz, Reuters

Nicolás Maduro se od 3. ledna nachází v americkém zajetí. První stání u soudu absolvuje 17. března.

Někteří odborníci tvrdí, že mezi Donaldem Trumpem a Vladimirem Putinem došlo k určité dohodě, že Putin americkému prezidentovi řekl: „Dobře, dojdi si pro Madura, my se do toho plést nebudeme, nebudeme ti stát v cestě, ale dej nám volnou ruku na Ukrajině.“ Souhlasíte s tímto názorem, nebo si myslíte, že je přehnaný?

Tato myšlenka pochází z výpovědi Fiony Hillové z roku 2019, mé kamarádky, která byla členkou Trumpova týmu pro národní bezpečnost během jeho prvního mandátu. Myslím, že to pravděpodobně zaznělo v diskusích s Putinem.

Je třeba poznamenat, že to bylo před válkou na Ukrajině, což situaci nijak nezlepšuje, ale je důležité to zmínit. A je docela možné, že si Trump s takovou myšlenkou pohrával.

Problémem samozřejmě je, jak jsme již mnohokrát viděli, že Trump zřejmě nemá mnoho pevných ideologických postojů. Existuje několik základních věcí, jako je například uvalování cel, na kterých trvá, to ano.

Zdá se, že věří i v nějakou vizi sfér vlivu, i když je opět těžké říci, jak vážně to myslí. Pokud věříte, že vaše sféra vlivu se soustřeďuje na západní polokouli, proč sakra bombardujete íránská jaderná zařízení? Proč prodáváte zbraně Tchajwancům? Není tedy příliš konzistentní. Navíc, hodně z toho, co říká a dělá, se zdá být diktováno tím, jak milý k němu byl v daný čas Vladimir Putin.

Nevěříte tedy, že si Trump, Putin a Si Ťin-pching de facto dělí svět na své sféry vlivu?

Jsem velmi skeptický k těmto představám o rozdělení světa s Rusy nebo Číňany. Prostě si nemyslím, že je na to Trump dostatečně důsledný.

Na druhé straně Rusové zahájili proti Evropě hybridní válku a vy se s tím snažíte vyrovnat, jak nejlépe umíte. A Trump v podstatě řekl, že je to na vás. V podstatě řekl, že Evropa musí být do roku 2027 připravena se bránit sama. Takže nevím. Nechá Evropu na holičkách? Nevím. Uvidíme.

Proč už Evropanům tolik nepomáhá ​​lichocení? Trump je obvykle velmi milý k lidem, kteří ho chválí a dávají mu dárky, Nobelovy ceny a podobné věci. Jak to, že to najednou nefunguje ve prospěch Evropanů?

Má to své meze. Můžete mu lichotit, jak chcete, ale nakonec jde o jeho vlastní zájem a velmi záleží na tom, kdo má v danou chvíli jeho pozornost a kdo s ním naposledy mluvil. To je velmi, velmi důležité. Ale jen tím, že mu něco dáte, ho nutně nepřimějete, aby udělal to, co chcete. Nyní si zjevně myslí, že obrana Evropy není v jeho zájmu.

Myslíte si tedy, že Putin to na Trumpa prostě umí lépe? Ve svém dalším nedávném článku k tomu ostatně píšete: „Putin hraje na romantickou Trumpovu představu, že touha po penězích převyšuje vše ostatní.“

Putin velmi přesně pochopil, že Trump má zájem nejen o uspokojování svého ega, ale také o peníze, zejména o peníze, které může získávat pro sebe, pro členy své rodiny, pro své přátele a pro své zkorumpované okolí.

Putin proto pověřil na Harvardu vzdělaného zbohatlíka Kirilla Dmitrijeva, aby pracoval ve vyjednávacím týmu a říkal Američanůn přesně to, co Trump chce slyšet. A tak Rusové Trumpa bombardují fantastickými řečmi o investičních příležitostech a všech možných skvělých věcech, které by Amerika mohla v Rusku dělat, kdyby byli přátelé. Trump je v tomto smyslu spinetem a Putin na něm hraje své koncertní symfonie.

Je to směšné, protože když se zeptáte jakéhokoli západního podnikatele, který kdy investoval v Rusku, řekne vám, že je to nulová investice. Rusové vás při každé příležitosti podvedou. A co přesně bychom z Ruska získali? Ropu? Spojené státy jsou největším producentem ropy na světě! Proč bychom tedy měli uzavírat dohody s ruskými ropnými společnostmi?

Jediným vysvětlením může být to, že tyto peníze poplynou lidem blízkým Trumpovi nebo s ním politicky propojeným, a on z toho bude mít odpovídající prospěch. Spojené státy prostě nemají strategický zájem na získávání ropy z Ruska, je to naprosto šílené.

Trump navíc mluví o uvolnění ropné kapacity Venezuely a o tom, že velké společnosti jako Exxon a Chevron začnou čerpat ropu jako o život, což samozřejmě způsobí pokles cen po celém světě. Menší producenti ropy ve Spojených státech kvůli tomu křičí, že to je cesta do pekel.

Trump se někdy na Putina zlobí. Někdy si uvědomuje, že vládce Kremlu možná nemá na srdci jeho nejlepší zájmy. Ale v zásadě Putina velmi obdivuje a ruský vůdce toho využívá v nejvyšší možné míře.
Christian Caryl

Doporučované