Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Nového odběratele pro venezuelskou ropu má Američanům najít přední trader s komoditami, firma Vitol. Podle zákulisních informací agentury Bloomberg teď intenzivně jedná s Čínou, která by si mohla první dodávky převzít už koncem dubna. Tamní odběratele měla údajně nalákat i velká sleva.
Každý barel by měl vycházet asi o pět dolarů levněji, než jaká je aktuální cena ropy Brent. Ta se momentálně pohybuje kolem 64 dolarů, tedy zhruba 1300 korun za barel.
Americký prezident Donald Trump hned po zatčení venezuelského prezidenta Madura prohlásil, že USA chtějí nad zemí převzít faktickou kontrolu. Z plánů na kompletní ovládnutí Venezuely pak sice ustoupil, dál si ale nárokuje přístup k tamní ropě. A k ziskům z jejího prodeje.
Washington si na hledání kupců brzy našel prostředníka. Vitol získal exkluzivní kontrakt jen krátce poté, co jeho přední manažer John Addison slíbil milionové příspěvky pro volební štáby amerických republikánů. Addison už v roce 2024 patřil ke sponzorům Trumpovy prezidentské kampaně.
„Jsme tady, abychom zajistili, že budete moci tuhle ropu prodávat a distribuovat po celém světě za co nejvýhodnější cenu. A že díky svému vlivu na Venezuelany dosáhnete přesně toho, co chcete,“ prohlásil Addison na nedávném jednání s Donaldem Trumpem.
Vitol
Nizozemská firma se sídlem ve Švýcarsku, která se obchodováním s energiemi zabývá od roku 1966. Společnost patří mezi největší komoditní tradery na světě a denně zobchoduje zhruba sedm milionů barelů ropy.
S Vitolem je spojená řada skandálů. Firma se oficiálně doznala k dlouholeté korupci v Latinské Americe, kterou získávala informace o státních zakázkách. V minulosti byla vyšetřována kvůli možnému obcházení sankcí vůči iráckému režimu Saddáma Husajna anebo kvůli obchodování s íránskou ropou.
Kritice čelila i kvůli obchodování s vůdcem srbské polovojenské organizace Arkanovi tygři anebo své nejasné roli při občanské válce v Libyi.
Americký prezident už od prozatímní vlády v Caracasu získal slib, že USA dostanou k dispozici 50 milionů barelů ropy. Vedle Vitolu se na hledání jejich kupců podílí i konkurenční firma Trafigura.
Trh s ropou je ale přesycený a obchodované ceny jsou relativně nízké. Vitol s Trafigurou tak při vyjednáváních vsadily na dodatečné slevy. Indickým firmám podle agentury Reuters nabídly, že by na každém barelu ušetřily zhruba osm dolarů oproti obvyklé ceně. Jednání s Čínou se ale zatím jeví jako úspěšnější.
Druh ropy, který se ve Venezuele těží, patří už teď mezi ty nejlevnější. Důvodem je mimo jiné technologická náročnost zpracování. Využít ji může jen určitý typ rafinerií, ve výhodě tak jsou ty, které se na odběr z Venezuely zaměřovaly dlouhodobě.
Vedle některých areálů v Mexickém zálivu leží podobná zařízení zejména v zemích, které s Venezuelou obchodovaly za Madura.
USA to staví do složité pozice hned z několika důvodů – částečně i jejich vlastní vinou. Dlouholeté sankce proti venezuelskému diktátorovi vedly k tomu, že režim svou ropu odprodával hluboko pod cenou.
Tradiční kupci venezuelské ropy si tak zvykli na slevy i 15 dolarů za barel. A zpravidla pocházeli ze států, které se snažily být americkou protiváhou – Čína, Rusko, své odbytiště má venezuelská ropa také v Indii.
Pokud teď Washington tlačí na co nejrychlejší prodej, pak musí obchod uzavřít právě s některou z těchto zemí.
Cesta k zahájení těžby ve velkém bude dlouhá
Šéf Bílého domu chce do Venezuely zároveň nalákat americké energetické koncerny. Donald Trump se při tom odkazuje i na jejich vůdčí roli v začátcích tamní těžby. Manažeři ropných firem jsou zatím zdrženliví. Vyjádření jasného nesouhlasu ale prezident snáší jen těžko.
„Náš majetek tam v minulosti znárodnili už dvakrát. Asi si umíte představit, že chceme nejdřív počkat na nějaký opravdu velký odklon od toho, co jsme viděli v minulosti a jaký je aktuální stav, než se tam rozhodneme jít potřetí,“ řekl Trumpovi ředitel koncernu ExxonMobil Darren Woods. V tuto chvíli se podle něj ve Venezuele investovat nedá.
Donald Trump poté nařkl Exxon z toho, že si firma hraje na neviňátko. A následně vzkázal, že uvítá, když Exxon nedostane příležitost ve Venezuele investovat.
V úplně jiném postavení je koncern Chevron. Je to jediná z amerických ropných firem, která se z Venezuely v minulosti nestáhla – a neodradil ji od toho ani dřívější nátlak americké administrativy, včetně té Trumpovy. Společnost je tak nyní největším zahraničním investorem ve Venezuele.
Podle deníku Wall Street Journal ale vedení Chevronu považuje Trumpovy plány za příliš optimistické. Ani Chevronu se v tuhle chvíli nechce pouštět do investic, ve kterých vidí mnohem víc rizik než očekávaných výnosů.
„Nemůžete investovat miliardy dolarů do ropy, kterou pak na trhu musíte prodávat za méně než 40 dolarů za barel. Tohle se nikde ve světě neděje,“ řekl listu Amos Hochstein z investiční firmy TWG Global, který dříve působil jako poradce prezidenta Joea Bidena.
Chevron je díky svému dlouholetému působení v nejlepší pozici na to, aby americkou těžbu ve Venezuele rozjel naplno. Firma ale balancuje mezi dvěma mlýnskými kameny.
Na jednu stranu nechce jít do sporu s prezidentem Trumpem, který tlačí na co nejrychlejší investice. Zároveň ale musí brát ohledy na případná rizika a zejména na akcionáře, kteří chtějí zodpovědné hospodaření.
Budoucnost Venezuely v tuhle chvíli provází řada otazníků. Stále není jasné, kdo zemi dlouhodobě povede a jaký režim nastolí, zda tam Američané chtějí postupně prosadit demokracii, anebo chtějí nadále spoléhat na dosavadní vládní elity.
Ropné koncerny chtějí v první řadě změnu legislativy, která by jejich investice víc chránila. Manažeři mají na paměti hned dvě vlny znárodňování ropného průmyslu – které Venezuela spustila poprvé v 70. letech, a po dočasném rozvolnění poměrů ho vyhlásila i podruhé po nástupu Huga Cháveze.
K obavám z dalšího politického vývoje se přidává i hospodářský pragmatismus. Těžba v řadě jiných zemí s sebou nenese tolik rizik. Ložiska ve Venezuele jsou navíc obtížně přístupná a představují tak nákladnou technologickou výzvu.
Zároveň je tu ale prezident USA, který si investice v této zemi výslovně přeje. A na zamítavá stanoviska v minulosti slyšel jen málokdy.
