„Staneme se gestapem?“ Jak se Američané otočili proti Trumpovým deportacím

Skupiny mužů ve vojenských uniformách s obličeji po oči zakrytými šátky a bez jakéhokoliv označení, kteří se na ulici snaží dostihnout utíkajícího člověka. Výjev, jenž se během prvního roku druhého prezidentství Donalda Trumpa stal zřejmě nejvizuálnější změnou poměrů v USA.

„Nahánějí nás, střílejí po nás. Jsem jako Američan zahanben,“ řekl lokální televizi jeden z demonstrantů, který protestoval proti zabití Renée Nicole Goodové. Tuto 37letou ženou 7. ledna zastřelil jeden z agentů ICE v Minneapolisu.

Podle televize CNN se tento hrůzný okamžik stal zvratem ve vnímání ICE a deportací vůbec.

„Američané byli po většinu uplynulého roku vůči ICE poměrně skeptičtí. Nyní jsme dospěli k bodu zlomu, který by mohl změnit nebo upevnit názory na jeden z nejvýraznějších způsobů, jakým Trump přetvořil americkou společnost,“ napsal Aaron Blake ze CNN.

Průzkumy přitom už delší dobu ukazují, že se veřejné mínění „láme“ spíše proti ICE a deportacím. S Trumpovým návratem do Bílého domu přitom měli Američané pro deportace nelegálních imigrantů pochopení a ve většině je podporovali.

Sondáže nicméně zjistily jeden důležitý detail: Dotazovaní chtěli z USA vyhošťovat ty nelegály, kteří se dopustili trestného činu.

Fakt, že v poutech končili a končí imigranti bez záznamu v trestním rejstříku a v mnoha případech i samotní američtí občané (nehledě na to, že agenti se často nezdráhají podezřelým rozbíjet okna aut, aby je vytáhli ven), tak mnohé šokoval. A průzkumy to zaznamenaly. Donald Trump i v této své zřejmě nejsilnější oblasti začal ztrácet podporu a ICE pověst.

Většina Američanů považuje jednání agentů ICE za příliš tvrdé s tím, že při svých raziích zacházejí příliš daleko. Zjistily to například průzkumy CBS News-YouGov (53 procent), Marist College (54 procent) nebo Quinnipiac (57 procent).

A ze srpnového průzkumu organizace Pew Research Center navíc vyplynulo, že ICE byla druhou nejméně oblíbenou federální agenturou ze 16, na které se sociologové dotazovali – hůře dopadla už jen daňová správa (IRS).

Na ICE a potažmo na samotného Donalda Trumpa, který agenty nejen brání, ale opakovaně je i chválí, se valí vlna kritiky včetně některých stoupenců republikánského prezidenta.

Nejposlouchanější podcaster v zemi Joe Rogan, který Trumpa ve volbách v roce 2024 veřejně podpořil, dokonce praktiky ICE přirovnal ke gestapu.

„Chápu názor lidí, kteří říkají: ‚Ano, ale přece nechcete, aby po ulicích pobíhali ozbrojenci a unášeli lidi, z nichž mnozí se nakonec ukážou být americkými občany, kteří prostě u sebe právě nemají doklady,“ řekl Rogan ve svém podcastu The Joe Rogan Experience. „Opravdu se staneme gestapem? ‚Kde máte doklady?‘ K tomu jsme došli?“ dodal.

Jeho pořad si trvale udržuje první místo v žebříčku podcastů Spotify a na platformě YouTube má téměř 21 milionů odběratelů.

V ulicích měst se v poslední době i proto začali objevovat Američané, kteří počínání ICE monitorují. Říkají si „ověřovatelé“ nebo se označují za členy „rychlé reakce“. Pomocí mobilních telefonů mají dokumentovat jednání agentů a hned upozorňovat na jejich potenciální „přešlapy“.

Ověřovatelé jsou často vysíláni, aby zblízka sledovali zatýkání, zaznamenávali interakce agentů s lidmi na ulici a pokud možno získávali kontaktní informace o rodinných příslušnících zatčených osob, napsal list The Washington Post (WP).

Někteří z těchto dobrovolníků také varují danou komunitu před blížícími se agenty za pomoci píšťalek, v některých případech vozidla imigrační policie blokují svými vlastními auty, popisuje dále list s tím, že by ale aktivisté mohli být v takovém případě obviněni z maření výkonu spravedlnosti.

Mnozí jsou nicméně odhodláni se proti ICE bránit. Jeden dobrovolník – veterán Minnesotské národní gardy, který z bezpečnostních důvodů uvedl pouze své křestní jméno – novinářům řekl, že hlídkování vnímá jako další způsob, jak sloužit své zemi.

„Je to ta nejameričtější věc, kterou můžete udělat: Nebát se lidí, kteří se vás snaží vystrašit,“ řekl 26letý Fahad, obyvatel Minneapolisu. „Toto je historický moment, na který se nás budou ptát naše děti: ‚Kde jsi tehdy byl?“ svěřil se, aby vzápětí dodal: „Nechci proto zůstávat doma.“

Fahad přitom zřejmě riskuje i svou vlastní bezpečnost. Je tmavé pleti a ICE se právě na tyto lidi v poslední době zaměřuje. Ostatně jim to svým způsobem umožnil Nejvyšší soud USA, který nedávno v poměru 6 : 3 rozhodl, že takzvané rasové profilování je ospravedlnitelné.

Nejvyšší soud se zabýval rozhodnutím nižší soudní instance. Její soudci shledali nezákonným fakt, že se federální agenti v Los Angeles zaměřovali při svých kontrolách na osoby na základě rasy, jazyka, zaměstnání nebo místa pobytu.

Konzervativní soudce Brett Kavanaugh (jmenovaný Trumpem) se postavil na stranu soudců, kteří naopak tento styl práce agentů uznali za legální.

„Tito lidé se obvykle shromažďují na určitých místech, kde hledají denní práci; často pracují v určitých oborech, jako je zahradnictví, zemědělství a stavebnictví, kde se nevyžadují doklady, tyto obory jsou tak proto pro nelegální přistěhovalce obzvláště atraktivní,“ napsal Kavanaugh o podezřelých nelegálních imigrantech.

„Mnozí z těch, kteří se nelegálně zdržují v oblasti Los Angeles, pocházejí z Mexika nebo Střední Ameriky a nemluví příliš anglicky,“ uvedl také.

Liberální soudkyně Sonia Sotomayorová kontrovala, když sepsala takzvanou opověď disentu: „Neměli bychom žít v zemi, kde vláda může zatknout kohokoli, kdo vypadá jako Latinoameričan, mluví španělsky a zdá se, že má nízkopříjmové zaměstnání.“