Na jejich půdě má stát elektrárna. Chceme se dohodnout, říká šéf Dukovan

Příprava nových jaderných bloků v Dukovanech pokračuje. Společnost Elektrárna Dukovany II, která má projekt na starosti, však naráží na řadu překážek. Ještě před podpisem samotné smlouvy s jihokorejskou KHNP napadala průběh tendru francouzská EDF u českých soudů. Nyní jsou jejich spory ale zažehnány. „Jsem rád, že se ta situace vrací zase do normální byznysové spolupráce, protože jaderný rybníček je poměrně malý, všichni se známe a je ideální, když všichni spolupracujeme,“ říká v rozhovoru pro SZ Byznys Petr Závodský, generální ředitel Elektrárny Dukovany II.

Právě různé soudní procesy a napadání projektu u úřadů by mohlo harmonogram projektu nejvíce ohrozit. Nyní ale Dukovany II narážejí na potíže s vlastníky pozemků. Ti totiž v minulosti skoupili půdu na místě, kde mají vyrůst dva nové bloky. Investor se s nimi chce raději dohodnout než soudit. „Podle zákona musíme postupovat s péčí řádného hospodáře a nemůžeme tak vykupovat za cenu, která by byla vyšší, než nám doporučí znalecký posudek,“ říká Závodský.

EDU II, respektive energetická skupina ČEZ, stále čeká na to, až stát zaplatí za svůj 80procentní podíl ve společnosti. Původně tak měl učinit už letos v květnu, strany se však dohodly na zhruba ročním odkladu splatnosti. Letos tak EDU II nedostane od státu ani korunu a projekt, který má vyjít na 407 miliard korun, zatím financuje z komerčního úvěru od konsorcia pěti bank - Komerční banky, Raiffeisenbank, UniCredit Bank, České spořitelny a ČSOB. Podle Závodského je však úvěr výhodný a úroky jsou nižší než třeba u hypoték.

Je to zhruba rok od podpisu smlouvy s KHNP na stavbu nových bloků v Dukovanech. Jak jste za tu dobu pokročili?

Hodně jsme pokročili, co se týče povolovacích procesů, respektive zpracování dokumentace pro povolovací procesy. Máme koncepční design zpracovaný pro celou elektrárnu, včetně zařízení staveniště, a pravomocné územní rozhodnutí. Skončily i soudní spory ohledně napadení územního rozhodnutí jak u Městského soudu v Praze, tak u Nejvyššího správního soudu a částečně i u Ústavního soudu, který minulý týden zamítl stížnost společnosti ESHG (ta vlastní pozemky v katastru plánovaného rozšíření Dukovan, pozn. red.).

Také jsme těsně před dokončením první administrativní budovy v Dukovanech a byl dokončen geologický průzkum včetně laboratorních testů.

Jste nyní podle harmonogramu tam, kde byste měli být?

Vše jde podle harmonogramu, nemáme teď žádné zpoždění. Doufáme, že nám to vydrží po celou dobu projektu, uděláme pro to maximum. Ten harmonogram je velice ambiciózní. Ale tak to musí být, protože jinak bychom se nikam neposunuli.

Které části se obáváte nejvíc, protože by tam mohlo vzniknout ať už zpoždění, nebo zásadní zdražení?

Je to velká infrastrukturní stavba, oblastí může být několik. Pro mě je vždy největší riziko to, které neumíme ovlivnit. Tedy procesy, které jdou mimo nás, ať už v Evropské komisi, nebo ve správních řízeních. Teď nemyslím, že by úřady neplnily to, co mají, ale existuje riziko napadání, i účelového napadání veřejností. Tam vždy bude záležet, jak rychle rozhodne soud.

Největší riziko pro projekt je, že budeme čekat na nějaké rozhodnutí soudu, popřípadě na nějaké odvolání.

Aktuálně stále bojujete s podobnými případy, jako se zmíněnou firmou ESHG, která kdysi skoupila pozemky, na kterých má vyrůst nová elektrárna. Co po vás tato společnost požadovala?

My jsme začali vykupovat potřebné pozemky už před několika lety, ale v té době se připravoval jen jeden blok. Oni samozřejmě tušili, že budou i další bloky, takže koupili pozemky pod budoucím šestým blokem. My jsme je na začátku vykupovali asi za zhruba 123 Kč za metr. Byla to zemědělská půda v oblasti se stavební uzávěrou a za tuto částku jsme ji vykupovali podle znaleckého posudku. Takhle nám ty pozemky prodaly obce a hodně místních vlastníků.

Můžete třeba pozemky vyvlastnit podle liniového zákona, protože jde o strategickou stavbu?

Blíží se doba, kdy se buďto s těmi vlastníky dohodneme, nebo projdeme procesem vyvlastnění. Nabídli jsme jim podle nového znaleckého posudku vyšší cenu, nabídli jsme jim i bonus k ceně, když nám ty pozemky prodají, abychom nemuseli jít do vyvlastňovacího procesu. Chceme se prostě raději dohodnout než se soudit.

Někteří vlastníci nám pozemky chtějí prodat za novou cenu, někteří třeba ani nereagují. Společnost ESHG nám nikdy neřekla konkrétní cenu za plochy na zařízení staveniště, za kterou by nám je byla ochotná prodat. Chtějí hodně peněz, asi jako když prodávali jiné pozemky, když je měli nakoupené v Aero Vodochody nebo v Průmyslové zóně v Karviné, kde je podle zákona nemůžete vyvlastnit.

My ale musíme postupovat s péčí řádného hospodáře, zkrátka nemůžeme vykupovat za cenu, která by byla vyšší, než nám doporučí znalecký posudek, i s ohledem na to, za kolik jsme vykupovali pozemky od okolních obcí.

Jak se vám zatím daří jednat s ostatními majiteli pozemků?

Během posledního měsíce se nám dva vlastníci ozvali a jsou ochotni nám pozemky prodat s tím bonusem. Ale od všech nemáme takhle pozitivní reakci. Kde se nám to nepodaří, budeme muset jít do procesu vyvlastnění a nechat na soudu, aby určil cenu pozemku, kterou pak podle jeho rozhodnutí zaplatíme.

Evropská komise rozhodla, že nebude otevírat hloubkové šetření ohledně případné nedovolené státní podpory pro KHNP. Co to pro vás znamená?

Jsem rád, že tento bod můžeme uzavřít. Trvalo to rok a bralo nám to nějaké kapacity. Zpracovávali jsme řadu odpovědí pro Evropskou komisi, stejně jako KHNP, ale i některé korejské firmy. Od začátku jsme ale věřili, že hloubkové šetření otevřeno nebude.

Komise šetření zvažovala na podnět konkurenční společnosti EDF (ta se také o tendr ucházela, ale prohrála právě s KHNP), která ještě loni napadala tendr u zdejších soudů. Jaké s ní máte nyní vztahy?

V tuto chvíli u českých soudů žádná námitka není. Myslím, že s EDF máme obecně v jaderné energetice korektní vztahy. Pro ČEZ je EDF, respektive její dceřinka Framatome, jedním z partnerů u stávajících jaderných elektráren. Jsem rád, že se ta situace vrací zase do normální byznysové spolupráce, protože ten jaderný rybníček je poměrně malý, všichni se známe a je ideální, když všichni spolupracujeme.

Loni jste říkali, že pokud vzniknou nějaké finanční škody kvůli odkladu podpisu smlouvy s KHNP, tak budete tu škodu vymáhat po EDF. Vznikly nějaké a řešili jste to?

Teoreticky jsme ztratili měsíc, řešili jsme, jak to dopadá na harmonogram, nicméně ve finále jsme se rozhodli i v zájmu uklidnění situace do žaloby nejít. Bylo by to časově a finančně náročné a možná by to nemělo ten efekt.

Stát vám, respektive společnosti ČEZ, měl během letošního května zaplatit za majoritu v EDU II, ale dohodli jste se na odložení splatnosti. Do kdy by tedy měl stát zaplatit?

Jde o dohodu mezi akcionáři, tedy Ministerstvem financí a společností ČEZ. Došlo tam k posunu zhruba o rok.

Nyní tedy čerpáte půjčku od bank. Jste se státem dohodnuti, že vám sumu zaplatí zpětně?

Samozřejmě potřebujeme, aby byla vydaná notifikace v Evropské komisi, protože na základě ní nám teprve stát může přidělit návratnou finanční výpomoc na dva bloky. Ve chvíli, kdy ta notifikace bude a uzavřeme dohodu o návratné finanční výpomoci, tak komerční úvěr bude první, co z ní splatíme.

Váš komerční úvěr je výhodnější než běžné úvěry. Jaký úrok tedy máte?

Je tam opravdu nízký úrok, kdybych měl takovou hypotéku, jsem spokojený. Samozřejmě není to za nula, jako bychom měli z návratné finanční výpomoci, ale tam by si zase půjčoval stát. Třeba ne v bance, ale přes dluhopisy. Dopad do celkové ceny to má minimální.

Jak dlouho můžete tuto půjčku čerpat?

Začali jsme ji čerpat na přelomu loňského a letošního roku. Je otázka, kolik z ní vyčerpáme. Když notifikace bude na přelomu prvního a druhého kvartálu příštího roku, tak nevyčerpáme celých těch 600 milionů eur, ale zhruba 10 miliard korun.

Jaký to bude mít dopad na ceny elektřiny z nových bloků?

Bude se to pohybovat v centech za megawatthodinu, nebo se to možná neprojeví vůbec. Může být spousta dalších věcí, které by se v ceně projevily víc.

Například které?

Třeba když se rapidně zvýší ceny materiálu například kvůli krizi na Blízkém východě. Můžeme se také radovat, když skončí válka na Ukrajině, ale v tu chvíli bude potřeba ohromné množství stavebních materiálů k její obnově a jeho ceny se tak zvednou.

Jak je ve smlouvě ošetřeno případné navýšení ceny zakázky? Které náklady půjdou za státem a které za KHNP?

Máme schválené eskalační faktory pro různé dodávky. Třeba cenu práce v České republice, cenu práce v eurozóně, cenu některých materiálů. Je tam harmonogram, kdy různé části budou dodány.

Máme odhady, v jakých mezích se eskalační faktory mohou pohybovat, a ve finále samozřejmě KHNP zaplatíme přesně podle toho, jaké budou. Postupujeme podle indexu, který vydává Český statistický úřad, a nemůžeme s ním ani my, ani KHNP nijak manipulovat.

Žádný dodavatel vám nemůže dát pevnou cenu na rok 2036. Když nějaká dodávka bude podle harmonogramu například kolem roku 2030, může eskalovat buď třeba cenou práce, nebo cenou průmyslových výrobků.

Na které se bude vztahovat pokuta pro KHNP?

Je tam standardní penále za to, když něco nedodá včas. I průběžné milníky, které plníme nyní, jsou pod penále. Když vzniknou nějaké vícenáklady z jejich strany, tak to jde za nimi.

Mohou náklady na materiály a práci aktuální cenu ještě navýšit?

Dopad to mít bude. Když se stavěl Temelín, tak odhad původní ceny byl cca 35 miliard korun, začal se stavět v roce 1987 a nakonec to bylo 98,6 miliard. Ale bylo to dáno samozřejmě tím, že třeba cena práce a průměrná mzda významně vzrostla. Tyto náklady standardně na takových projektech vznikají. U původních bloků Temelína měla na navýšení nákladů významný vliv i změna některých technologií a přístupů po roce 1990.

Na druhou stranu cena elektřiny z nových bloků bude 90 nebo lehce nad 90 eury za megawatthodinu. Na příští rok máte elektřinu s cenou kolem 100 eur i více. Cena samozřejmě může z nějakých důvodů klesat, když ale bude chybět, cena poroste o inflaci nebo jiným indexem.

Jádro řešíte také na politické úrovni. Jak vnímáte aktuální debatu kolem nových bloků v Dukovanech po změně vlády?

Je to jedno z mála témat, na kterém se politické reprezentace shodnou. Dnes asi kromě zelených jsou všichni pro jádro. Někdo to bude asi podporovat více, někdo třeba méně, ale ta shoda, že bez nových jaderných elektráren budeme hospodářsky strádat a nebudeme moci dekarbonizovat, je napříč celým spektrem.

Jak se politici dívají na finanční rovinu? Stavět jádro je drahé a bude ho platit stát.

Jádro je drahé investičně, ale když si vezmete Temelín a Dukovany, tak to je dnes slepice se zlatým vejcem, protože už jsou v podstatě zaplacené a nepotřebují emisní povolenku na výrobu elektřiny, a navíc vyrábějí stabilně.

Kdy by se měla vrátit investice do nových bloků?

Použil bych spíš, že splatíme úvěr. Což by mělo být po 30 letech při ceně elektřiny 90 eur. Následně bude cena elektřiny z těchto jaderných bloků zhruba poloviční. Při provozu 80 let a splacení úvěru za 30 let budou nové bloky dalších 50 let vydělávat.