Článek
Čínské ministerstvo obrany v sobotu oznámilo, že zahájilo vyšetřování nejvýše postaveného generála země Čanga Jou-sia kvůli „závažnému porušení disciplíny a zákona“. Stejnému podezření čelí také náčelník štábu Liou Čen-li, píše deník The Washington Post.
Čang Jou-sia byl nejmocnějším mužem čínských ozbrojených sil hned po prezidentovi Si Ťin-pchingovi, který stojí v čele Ústřední vojenské komise. Pětasedmdesátiletý generál, syn známého revolučního velitele a dlouholetý spojenec Si Ťin-pchinga, zastával klíčovou roli při řízení armádní strategie, personálních rozhodnutí i rozpočtů.
„Technicky byl Čang jedinou osobou, která disponovala takovou vojenskou autoritou, jež by mu mohla dát možnost se Si Ťin-pchingovi postavit,“ uvedla Yun Sunová z washingtonského think-tanku Stimson Center. Jeho odvolání navíc představuje jedny z největších personálních změn v čínské armádě od potlačení protestů na Náměstí nebeského klidu v roce 1989. Podle ní je nyní vojenská moc v Číně koncentrována v rukou prezidenta.
Analytici považovali Čanga za jednoho z mála generálů, kteří jsou vůči protikorupčním zásahům imunní. Měl zkušenosti z čínsko-vietnamské války z roku 1979, vyhnul se dřívějším vojenským čistkám a zůstal ve funkci i po dosažení důchodového věku. Očekávalo se, že odejde až na stranickém sjezdu v roce 2027.
Podle expertů jeho náhlé odstranění ukazuje na snahu vedení urychlit změny v armádě a zároveň posílit její loajalitu k prezidentovi Si Ťin-pchingovi, uvedla stanice CNN.
Armádní čistky
Od roku 2023 čelí čínská armáda rozsáhlé čistce, která začala u elitních raketových sil a postupně zasáhla i letectvo, námořnictvo a vojsko. Vyšetřování se dotklo desítek důstojníků i představitelů z obranného průmyslu, včetně ministra obrany.
Podle analytiků má koncentrace moci dopad i na rozhodování o citlivých otázkách, jako je například politika vůči Tchaj-wanu nebo kontrola jaderného arzenálu. Starší generace velitelů podle nich často mírnila radikální rozhodnutí. „Starší důstojníci byli obecně zdrženlivější v otázce případného útoku na Tchaj-wan,“ uvedla Sunová.
Čistky zároveň probíhají v době, kdy Čína rychle modernizuje armádu a usiluje o to, aby do roku 2027 byla schopna vojensky obsadit Tchaj-wan. Koncem loňského roku dokonce Peking uspořádal rozsáhlé vojenské cvičení v okolí ostrova, které simulovalo jeho blokádu.
Změny ve velení armády se odehrávají i na pozadí proměnlivých vztahů mezi Čínou a Spojenými státy. Americký prezident Donald Trump tento týden oznámil, že plánuje v dubnu navštívit Peking. „S čínským prezidentem Si Ťin-pchingem jsem měl vždycky skvělý vztah,“ dodal podle agentury Reuters novinářům na palubě Air Force One na cestě ze Švýcarska, kde se dva dny účastnil Světového ekonomického fóra.
Minulý rok však šéf Bílého domu uvalil na dovoz z Číny zvýšená cla. Obě země pak na jaře 2025 v celní válce cla několikrát zvyšovaly. V květnu se dohodly na jejich výrazném snížení a moratoriu na výběr. Na konci října pak Trump a Si v jihokorejském Pusanu uzavřeli rámcovou dohodu, která situaci v zásadě vrátila do stavu před Trumpovým zaváděním cel a následnou eskalací odvetných opatření, uvedla ČTK.
Čistky nejsou omezeny pouze na armádu. Podle oficiálních statistik bylo loni v Číně potrestáno více než 980 tisíc státních úředníků, což je nejvyšší počet od počátku zveřejňování těchto údajů v roce 2000. Postihy sahají od disciplinárních opatření až po trest smrti v nejzávažnějších případech.
