Článek
Čína v úterý pokračovala v rozsáhlém vojenském cvičení v okolí Tchaj-wanu, které má simulovat blokádu Tchaj-wanu. Napsala to agentura Reuters, podle které jde o dosud největší čínské vojenské cvičení v okolí ostrova. Poprvé Čína u Tchaj-wanu nacvičuje, jak odradit zásah jiných zemí, které by přišly v případě čínského napadení ostrovu na pomoc.
Tchajwanský prezident Laj Čching-te podle Reuters čínské počínání ostře odsoudil a vyzval k tomu i další země. Zároveň ujistil, že jeho země bude jednat tak, aby nezhoršovala napětí ani nevyvolávala spory.
Reportéři AFP na čínském ostrově Pingtan, který leží asi 130 kilometrů od pobřeží Tchaj-wanu, viděli ráno místního času explodovat ve vzduchu salvu raket, které za sebou zanechaly stopy bílého kouře. Podle AP několik raket dopadlo do vzdálenosti zhruba 44 kilometrů od Tchaj-wanu.
Tchajwanské ministerstvo obrany v úterý ráno oznámilo, že za posledních 24 hodin zaznamenalo v okolí ostrova 130 čínských vojenských letadel a 22 lodí. To je nejvyšší počet čínských letadel v blízkosti Tchaj-wanu za jediný den od 15. října 2024, poznamenala AFP. Odpoledne to pak podle AP bylo 71 letadel, 17 vojenských a 15 dalších plavidel.
Střelba ostrou municí
Ve sdělení velení čínské armády pro východní oblasti bylo na mapě podle agentury AP vyznačeno sedm zón severně a jižně od Tchaj-wanu, kde se mezi 01:00 a 11:00 SEČ v rámci cvičení nazvaného „Mise Spravedlnost 2025“ uskutečnila střelba ostrou municí.
Čína do dosud nejrozsáhlejších manévrů zaměřených na nácvik blokády Tchaj-wanu vedle raket nasadila nové obojživelné útočné lodě spolu s bombardéry a dalšími válečnými plavidly, napsala agentura Reuters.
Mluvčí čínské armády již v pondělí avizoval, že se čínské jednotky zaměří na „patroly při přípravě na boj vzduch-moře, společné získání celkové převahy, blokádu přístavů a klíčových oblastí a mnohorozměrné odstrašování“.
Současná cvičení jsou „seriózním varováním separatistickým silám usilujícím o ‚nezávislost Tchaj-wanu‘ a představují legitimní a nezbytný krok k zachování suverenity a národní jednoty Číny“, dodal.
Tchajwanský prezident Laj v příspěvku na Facebooku v úterý uvedl, že čínské vojenské cvičení „odporuje chování, které lze očekávat od odpovědné mocnosti“. Přislíbil nicméně, že Tchaj-wan nebude Peking „provokovat“ ani „prohlubovat napětí“.
Čína oznámila dvoudenní cvičení „Mise Spravedlnost 2025“ necelé dva týdny poté, co Spojené státy oznámily, že prodají Tchaj-wanu zbraně za 11,1 miliardy dolarů (229 miliard Kč). V úterý také čínské ministerstvo zahraničí podle agentury AFP uvedlo, že tomuto prodeji zbraní zabrání i s pomocí síly.
Peking na tento krok ostře zareagoval a uvalil sankce na 20 amerických zbrojních firem a deset vedoucích pracovníků.
„Čína má nejen obrovskou početní převahu, ale nyní také kvalitativní převahu ve výzbroji a pravděpodobně i ve výcviku,“ řekl Reuters vedoucí asijského programu amerického think tanku Defense Priorities Lyle Goldstein.
Americký prezident Donald Trump podle Reuters v pondělí čínské cvičení bagatelizoval a vyzdvihoval naopak vztahy se svým čínským protějškem Si Ťin-pchingem.
Reakce EU
EU vyzvala v souvislosti s čínským vojenským cvičením v blízkosti Tchaj-wanu obě strany ke zdrženlivosti, uvedla agentura Reuters. Podle Evropské komise vojenské manévry Pekingu prohlubují napětí v oblasti a ohrožují mezinárodní mír a stabilitu.
„Stavíme se proti jakýmkoli jednostranným akcím, které by ohrozily status quo, a to zejména silou nebo nátlakem,“ uvedla mluvčí komise. Podle ní je v přímém zájmu EU, aby se současná situace v Tchajwanském průlivu neměnila.
Tlak na Tchaj-wan
Čína považuje demokraticky spravovaný Tchaj-wan za vzbouřeneckou provincii a za legitimní součást svého území, se kterým se znovu spojí, i kdyby to mělo být podle jejích slov silou.
Na ostrov vyvíjí vojenský tlak tím, že do jeho blízkosti pravidelně vysílá válečné lodě i letadla. Podle oficiální politiky jedné Číny, kterou Peking uplatňuje, na ostrově neexistuje samostatná politická entita. Tchaj-wan od roku 1949 funguje de facto nezávisle, má vlastní vládu a pořádá volby.
Sjednocení je podle Číny nezastavitelné
Sjednocení Číny nelze zastavit, řekl podle agentur v novoročním projevu čínský prezident Si Ťin-pching. Předtím Peking uvedl, že ve středu ukončil rozsáhlé vojenské cvičení u ostrova Tchaj-wan, který Čína považuje za svou vzbouřenou provincii.
„Znovusjednocení naší vlasti, které je v souladu s duchem doby, je nezastavitelné,“ řekl podle agentury AFP Si Ťin-pching. „My Číňané na obou stranách Tchajwanského průlivu sdílíme krevní a příbuzenské pouto,“ dodal. Průliv široký 160 kilometrů odděluje Čínu od demokraticky spravovaného ostrova.
Si Ťin-pching také v proslovu vychvaloval technologický pokrok své země zejména ve zbrojním a vesmírném průmyslu. Zatímco mluvil, míhaly se na obrazovkách před diváky výjevy humanoidních robotů, kteří předváděli bojové umění kung-fu, nebo záběry nových vodních elektráren, píše agentura AP.
Čína ve středu ukončila vojenské cvičení pojmenované Spravedlivá mise 2025, které začalo v pondělí a které mělo simulovat blokádu tchajwanských přístavů a poprvé nacvičovat, jak odradit od zásahu jiné země, které by přišly v případě čínského napadení Tchaj-wanu na pomoc.
Čínské manévry se konaly jen necelé dva týdny poté, co Spojené státy oznámily, že prodají Tchaj-wanu zbraně za 11,1 miliardy dolarů (229 miliard Kč). Peking na tento krok ostře zareagoval a uvalil sankce na americké zbrojní firmy. V úterý také čínské ministerstvo zahraničí podle agentury AFP uvedlo, že tomuto prodeji zbraní zabrání i s pomocí síly.
Čína považuje Tchaj-wan za jednu ze svých provincií a hrozí mu vojenským zásahem, pokud vyhlásí nezávislost. Ostrov přesto funguje od roku 1949 de facto nezávisle.
