V centru Zlína má stát budova vysoká podobně jako Baťův mrakodrap

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Podobně jako srdcem Prahy jsou Staroměstské a Václavské náměstí, také jádro Zlína je rozkročené na dvou nohách. Vedle náměstí Míru s radnicí a s dlouhou historií je to centrum vybudované v době baťovského rozmachu, s propojenými náměstími Práce a T. G. Masaryka a s několika velkými budovami.

Tato novější část se má v blízké době podstatně změnit. Naproti takzvanému Baťovu mrakodrapu na náměstí Práce se plánuje stavba šestnáctipodlažní věže, která se se svými 58 metry může stát po něm druhou nejvyšší budovou ve městě. Uvnitř mají být malé nájemní byty, business hotel, obchodní prostory a prémiové kanceláře.

Investorem projektu je Juraj Surovič, hlavní akcionář stavební skupiny PSG. Stavbu by rád zahájil už v letošním roce.

„Aktuálně probíhá na zlínském magistrátu řízení o vydání jednotného koordinačního stanoviska k projektu, následně bude stavební úřad rozhodovat o povolení záměru. Samotná výstavba Prospectu by měla trvat zhruba dva roky s odhadovanými náklady okolo jedné miliardy korun,“ přiblížil Juraj Surovič. Vyřešit se musí hlavně otázka, zda je na daném místě v památkové zóně přípustná budova takové výšky.

Architekt Juraj Sonlajtner z pražského ateliéru City Work Architects dal budově moderní tvář, která však reaguje na okolní budovy, jako jsou Baťův mrakodrap, nedávno rekonstruovaný Obchodní dům, Interhotel Zlín a řada bývalých internátů a škol.

Věž, jejíž konstrukci tvoří pro Zlín tradiční kulaté sloupy, dostala hodně prosklenou tvář. Ta se bude stále proměňovat podle toho, jak si budou uživatelé stahovat žaluzie, umístěné mezi zasklením. Tím se na stěnách vytvoří nepravidelný a dynamický rastr.

Nově návrh fasád obohatil ještě umělecký fluorescentní potisk. Jeho autorem je sochař Petr Stanický, rodák ze Zlína. „Zvítězil ve výběrovém řízení mezi umělci tím, že zvolil téma potisků inspirovaných fotografií Alexandra Hackenschmieda – avantgardního fotografa a filmaře, který působil v baťovském Zlíně a později se proslavil v Americe,“ vysvětlil architekt Sonlajtner. Hackenschmied mimo jiné spolurežíroval dokument To Be Alive!, který získal Oscara.

Věži bude dělat společnost nižší křídlo s pravidelnějším, ale uzavřenějším vzhledem. Tato podélná pětipodlažní budova logicky naváže na řadu někdejších internátů a škol na náměstí T. G. Masaryka.

Navrhl je baťovský architekt František Lýdie Gahura. Budovy podobného vzhledu i velikosti jsou zde v pravidelných rozestupech zasazené do vrstevnic. Ze dvou stran lemují svažitý park a vytvářejí tím originální městkou strukturu nazývanou Gahurův prospekt, architektem Sonlajtnerem označovanou za nejcennější urbanistický soubor v kraji. Právě na ni nový projekt, tvořící spojku mezi dvěma náměstími, odkazuje i svým názvem.

Budova cílí také na udržitelnost. Investor ji chce postavit tak, aby mohla získat nejvyšší možný certifikát pro energeticky šetrné a ekologické budovy LEED Platinum.

Ke stavbě se kladně staví řada odborníků. „Z architektonického hlediska budova svými principy reprezentuje tradiční racionalitu zlínské architektury a zároveň využívá soudobé možnosti řešení. Skleněná strukturální fasáda věže symbolicky i fakticky reflektuje okolní ikonické budovy baťovské éry a zároveň si dům ponechává sebevědomí a originalitu,“ vyjádřil se k projektu Jindřich Nový, ředitel Kanceláře architekta města Zlína.

Prospect vyroste na místě vloni zbourané banky z devadesátých let, která na zlínský funkcionalismus tolik nenavazovala. Z východní strany přitom uzavře náměstí Práce, které ani po desítkách let není urbanisticky hotové. Jak uvádí webové stránky projektu, stavba dotvoří náměstí v místech, kam chtěl budovu podobné velikosti zasadit už ve třicátých nebo čtyřicátých letech architekt Vladimír Karfík, šéf baťovského stavebního oddělení.

„Oblast náměstí Práce vznikala víceméně nahodile, není doposud prostorově ukončena a definována a zůstává pro architekty výzvou i do dalších dnů. Architekt Juraj Sonlajtner vědom si všech těchto souvislostí předkládá uvážený a sofistikovaný návrh, jak tento letitý problém řešit,“ napsal ve svém posudku ke stavbě profesor Vladimír Šlapeta působící na Fakultě architektury ČVUT v Praze a VUT v Brně.

Návrh dle Šlapety slibuje stát se aktuálním příspěvkem do mozaiky hodnotných a památkově chráněných zlínských staveb a centrálních urbanistických prostorů ve městě. „Nabízí i architektonicky významnou novou vrstvu reprezentující důstojnou kulturní úroveň města. Z těchto důvodů mohu ke stavebnímu povolení a k realizaci díla tento návrh velmi vřele doporučit,“ uvedl Šlapeta.

Projekt si vysloužil podporu města i kraje, ale ještě nemá jednoznačně zelenou. Už loni v dubnu se k němu nesouhlasně vyjádřilo územní odborné pracoviště Národního památkového ústavu v Kroměříži.

Stanovisko NPÚ jako dotčeného orgánu stále trvá, ale není právně závazné. Záleží na zlínském památkovém odboru, zda k němu přihlédne, či pro něj budou pádnější argumenty jiných odborníků a orgánů. To se má rozhodnout v blízké době.

„Národní památkový ústav dlouhodobě upozorňuje zejména na problematičnost navrhovaného výškového řešení v kontextu městské památkové zóny a zároveň na absenci předem odborně a nezávisle zpracovaných zásad prostorového řešení celého města, které by vymezily vhodné a naopak vyloučené lokality pro případnou výškovou zástavbu. V této situaci nelze pominout ani riziko vzniku problematického precedentu pro další obdobné záměry v centrálním území města,“ uvedla k tomu mluvčí kroměřížského pracoviště NPÚ Petra Zelinková.

Investor projekt zatím z pohledu výšky neměnil, architekt Sonlajtner si se svým týmem dál stojí za svým. „Jsme přesvědčeni, že ten návrh je správně. Už ho máme rok a půl na stole, takže jdeme rovně dál a necháme to na těch, co ze zákona zodpovídají, aby ten problém rozhodli,“ řekl architekt Seznam Zprávám. Připustil přitom, že z pohledu výšky se jedná o lehce kontroverzní stavbu.

Zástupce skupiny PSG Luděk Stránský nicméně ubezpečil, že Juraj Surovič i skupina PSG považují orgány památkové péče za nesmírně důležité v ochraně kulturních hodnot.

„Cílem Prospectu není soutěžit s historickou zlínskou dominantou, Baťovým mrakodrapem, který rozhodně nechceme převyšovat fyzicky ani v přeneseném významu. Prospect má stávající okolní historické dominanty naopak vhodně doplňovat a prokazovat, že i na takovém místě jde vytvořit něco nového, moderního, co ukazuje směr do budoucnosti a má pozitivní vliv na danou lokalitu,“ řekl Stránský.