Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Tři roky po sobě končil základní školu zhruba stejný počet dětí – 105 tisíc. Maximum, které jsme tady dekády neměli. Pro ilustraci – v roce 2018 to bylo 78 tisíc žáků.
Letos poprvé počty o něco klesnou, a to na 101 tisíc dětí. Nedá se ale příliš čekat, že by se nějak dramaticky zjednodušila cesta na vysněnou střední školu.
Nejkritičtější byla v posledních letech situace v Praze, kde klesají počty dětí jen minimálně, asi o procento. V okolí hlavního města pak počty dětí rostou, takže se dá velmi reálně očekávat, že přijímací řízení bude vypadat velmi podobně jako loni, protože kapacity středních škol zůstávají zhruba stejné.
Podle dat Cermatu v hlavním městě otevírají veřejné školy 13 417 míst na čtyřletých oborech, loni to bylo 13 544 míst. „V rámci přijímacího řízení pro školní rok 2026/2027 očekáváme obdobný scénář jako v loňském roce,“ reaguje mluvčí Hlavního města Prahy Vít Hofman na otázku, jaký přetlak metropole očekává na nejžádanějších středních školách.
V Praze se letos po 15 letech otevře nové gymnázium, o čemž Seznam Zprávy psaly. Gymnaziální třídy ale přibudou i na dalších školách. Z roku na rok přesto naroste kapacita pražských čtyřletých gymnázií podle Cermatu v prvních ročnících jen o 43 míst na celkem 2438. Některé školy totiž zase letos v prvních ročnících nabídnou z různých důvodů menší kapacity. Po loňském boomu ubylo míst na soukromých gymnáziích – z loňských 2337 na 2184.
„Kapacity jsou leckde opravdu nedostatečné, obzvlášť ve velkých městech. Je pak smutné sledovat, že se v Praze nebo Brně nedostane na gymnázium žák, který přitom z pohledu výsledků přijímacích zkoušek patří k nejlepším v republice,“ popisuje analytik PAQ Research Jan Zeman.
To je dobře vidět i na loňských výsledcích přijímacího řízení. V první stovce neúspěšných žáků bylo hned 69 uchazečů, kteří volili na prvním místě pražskou střední školu. Celkem 17 žáků pak bylo z Jihomoravského kraje, zbytek republiky měl v první stovce maximálně jednotlivce.
Kam se dostanete těžko
Podívat se můžeme i konkrétně na všechna čtyřletá gymnázia v republice. Najdete je na mapě níže. Čím tmavší kolečko, tím větší konkurenční boj o školu probíhá.
Jak velký je rozdíl mezi hlavním městem a zbytkem republiky ukazuje špička srovnání – v první pětce nejžádanějších gymnázií podle počtu přihlášek na jedno volné místo byla loni jen jedna mimopražská škola, a to gymnázium ve Šternberku.
K tomu je potřeba připočíst, že se přetlak týká nejen bezprostředního, ale i širšího okolí hlavního města. Tři gymnázia v desítce nejžádanějších jsou ze Středočeského kraje, kde letos reagují na zájem o všeobecné studium rozšiřováním lyceí. Nejčastěji půjde o všeobecná lycea.
„Tento obor by měl být nově otevřen na deseti středních školách zřizovaných Středočeským krajem. Zároveň je ale potřeba doplnit, že v některých případech nepůjde o čisté rozšíření nabídky, ale o její úpravu – nový obor nahradí jiný stávající,“ popisuje Milan Vácha (STAN), radní Středočeského kraje pro oblast vzdělání a sportu.
Takhle například lyceum nahradí dosavadní obor informační služby na střední škole v Mladé Boleslavi. Celkem počítají ve Středočeském kraji s navýšením o 164 žáků v lyceálních oborech.
Už je méně dětí
Cestou rozšiřování lyceí se vydává také Jihomoravský, Ústecký, Liberecký nebo Jihočeský kraj. Nově se otevřou technická, ekonomická, pedagogická, zdravotnická nebo všeobecná lycea kupříkladu v Blansku, Brně, Děčíně, Ústí nad Labem nebo Táboře.
Je třeba připomenout, že i v druhém největším městě Česka – Brně – panuje velká konkurence mezi uchazeči o středoškolské studium. Na druhou stranu se tam podařilo otevřít zcela nové gymnázium už v roce 2024 a pro letošek jen tato škola nabízí pro zájemce čtyři nové třídy.
„Zájem o čtyřleté gymnázium očekáváme obdobný jako v minulém školním roce,“ doplňuje mluvčí Jihomoravského kraje Martina Žídková.
Větší převis poptávky se u gymnázií očekává také například v Pardubicích. Kraj ale s navyšováním nepočítá, protože se už snižuje počet žáků vycházejících ze základních škol. Dostatečná kapacita škol je podle vyjádření jednotlivých hejtmanství na Vysočině, v Olomouckém, Plzeňském nebo ve Zlínském kraji.
„Kromě gymnázií je v našem kraji tradičně největší zájem také o renomované průmyslovky. V posledních letech ale roste i zájem o řemesla, především o obory jako elektrikář, zedník, instalatér, farmář nebo opravář zemědělských strojů,“ dodává radní Zlínského kraje pro školství Jindra Mikuláštíková (ANO).
Únik na gymnázium
Kromě přehledu se čtyřletými gymnázii jsme pro Vás připravili i mapu těch osmiletých. V tomto případě mají v první desítce nejžádanějších zastoupení jen dvě města – Brno a Praha.
Pro rodiče, zvlášť v posledních letech, znamenají osmiletá gymnázia totiž kromě prestiže také možnost úniku před stresem a zklamáním v devátém ročníku. Takhle se mohou děti dostat na střední školu rovnou při přechodu z prvního na druhý stupeň.
„Je to možná už taková nová tradice, která doprovází silné ročníky. A tedy extrémní poptávka po osmiletých, ale také šestiletých gymnáziích,“ dodává Zeman, že to lze jednoznačně spojit s nedostatkem kapacit středních škol.
To je ale jen jeden z důsledků nesouladu nabídky a poptávky po středních školách. Stále více dětí a rodičů má zájem o všeobecnější studijní obory, nejen gymnázia, ale i lycea nebo pedagogické školy, případně informační technologie nebo zdravotnické obory.
„Na střední školy se tak loni v prvním kole sice dostalo 94 procent deváťáků, ale je mylné to interpretovat jako úspěch jen proto, že skoro všichni byli přijati. My nevíme, jestli se dostali na školu, kam skutečně chtěli, nebo jestli jejich první volba byla skutečně vysněná, nebo jen vytaktizovaná,“ vysvětluje Zeman.
Jedinou cestou pro Česko je tak podle něj rozšiřování kapacit všeobecných oborů, a to především ve větších městech. Pomoct by mohlo i zjednodušení oborové struktury středních škol. Dnes je nabídka pro zájemce obrovsky složitá a oborů je přespříliš, zhruba 280. V tomto ohledu se chystá už několik let změna, kterou připravuje pro ministerstvo školství Národní pedagogický institut, a zatím to vypadá na seškrtání asi poloviny oborů.
Ministr školství Robert Plaga (za ANO) hned při prvním jednání sněmovního školského výboru ale zmiňoval, že by si představoval mnohem razantnější změnu, než je ta momentálně navržená.
