Článek
Podoba pokračování dotačního programu Nová zelená úsporám (NZÚ) je zatím nejasná. Pověřený ministr životního prostředí Petr Macinka (Motoristé) v pondělí na tiskové konferenci vlády uvedl, že se nové parametry programu řeší a je třeba najít shodu na financování programu.
Co s chystanými či rozpracovanými projekty, nyní řeší domácnosti po celé zemi. Například jedno ze společenství vlastníků jednotek (SVJ) má rozjednané zateplení domu od loňského června a spoléhalo na dotaci z Nové zelené úsporám. O tu už nestihlo požádat, neboť v listopadu v programu došly peníze a příjem žádostí byl zastaven.
Dotační program na energeticky úsporné renovace rodinných a bytových domů byl financován hlavně z výnosů z emisních povolenek. Ty mají letos do Státního fondu životního prostředí podle Macinky přinést zhruba polovinu toho, co se původně předpokládalo.
Bez dotace si tak SVJ muselo vzít úvěr devět milionů korun, i když počítalo s tím, že s dotací si půjčí jen 6,5 milionu. „To znamená, že musíme platit až trojnásobný fond oprav, abychom pokryli splátku. Což je pro seniory v našem domě skoro likvidační. O dalších rodinách nemluvě,“ uvedla žena, která pro družstvo úvěr řešila a která si nepřála být jmenovaná.
V podobné situaci jsou i další domácnosti. Poradenské firmy v oblasti energetických úspor v takových případech radí, aby lidé sledovali nová pravidla programu a žádost o dotaci poslali, jakmile se tato možnost otevře.
„Pokud už má domácnost podepsanou smlouvu, doporučujeme nejdřív prověřit její podmínky – hlavně termíny, zálohy, sankce a možnost posunu realizace. Často se dá s instalační firmou domluvit na úpravě harmonogramu nebo dodatku, aby domácnost neriskovala financování celé investice bez dotace,“ říká ředitel a předseda představenstva společnosti Optimal Energies Ondřej Marek.
Podle Macinky by mělo být o Nové zelené úsporám ve změněné podobě jasno v řádu týdnů. Od loňského listopadu však nad jeho parametry i rozpočtem visí otazníky.
Nová zelená úsporám
Dotační program Nová zelená úsporám byl spuštěn v roce 2009. Měl motivovat domácnosti, jak rodinné, tak bytové domy, ke snižování spotřeby energií prostřednictvím podpory energeticky úsporných opatření. Žadatelé tak mohli získat dotaci například na zataplení domu, výměnu oken, výměnu zdroje vytápění za ekologičtější variantu v podobě tepelného čerpadla, instalaci solární elektrárny či na zachytávání dešťové vody.
„Současná situace, kdy je příjem žádostí v programu Nová zelená úsporám pozastaven a zároveň zatím nejsou známé nové podmínky, je pro domácnosti nepříjemná. Návratnost mnoha opatření totiž často výrazně ovlivňuje výše dotace a bez těchto informací se investice hůře plánuje,“ popisuje Marek.
Na dotační podporu se však nespoléhají jen domácnosti, ale i firmy. Při rozhodování, zda do zateplení, výměny oken či zdroje vytápění budou lidé investovat, často hraje získání příspěvku z Nové zelené úsporám zásadní roli. Firmám, které se na energeticky úsporná opatření zaměřují, by tak ubyli klienti.
„Pokud vláda nastaví úplně nový kurz a dotace pro jednotlivce nepodpoří, může to znamenat obrovský propad poptávky u renovačních nebo stavebních firem, a tím pádem to může být likvidační. Všichni čekáme na březen, s čím nová vláda přijde,“ říká Nikolas Pátek, ředitel společnosti Blowin, která zatepluje domy.
O dotace z NZÚ je navíc velký zájem, což dokazuje i vyčerpání peněz loni v listopadu. Dříve firmy a zájemci toto období přečkali díky příslibům vlády, že se dotace obnoví. „Takového příslibu jsme se ale zatím nedočkali, a tak lze předvídat, že nás po restartu Zelené úsporám čeká nápor žádostí o dotaci, prodejů i instalací. Co naopak víme je fakt, že vláda do budoucna plánuje dotační podporu pro energeticky úsporné technologie snižovat,“ říká ředitelka Asociace pro využití tepelných čerpadel Eva Neudertová.
Právě nejistota je podle šéfky Asociace výrobců minerální izolace Marcely Kubů nyní větší problém než samotné snížení rozpočtu.
Trh s bytovými a domácími renovacemi tak zpomaluje, až stagnuje. „Všichni vyčkávají, jaké budou nové podmínky. Řada domácností se doposud rozhodovala právě na základě dlouhodobě komunikovaných parametrů programu Nová zelená úsporám. Pokud tyto parametry náhle přestanou platit nebo nejsou známy, rozhodování se logicky odkládá,“ říká Kubů.
Nejistotu jako největší brzdu vnímají i další firmy. Třeba zákazníci firmy PREsolidsun, která instaluje fotovoltaiku, mají o vlastní elektrárnu zájem, ale vyčkávají. „Pokud dotace zůstanou nulové nebo budou dlouhodobě odsouvány, povede to k dalšímu poklesu trhu. Bez podpory se vyšší investiční náklady a rostoucí ceny komponentů promítají do horší návratnosti a část projektů se jednoduše nerealizuje,“ říká ředitel Martin Palarčík, předseda rady jednatelů PREsolidsun.
Pro řadu lidí je tak nějaká forma dotace podmínkou. „Senioři nebo lidé, kteří nemají dostatečný příjem, se bez dotace do zateplení nepustí a přesně pro ně je NZÚ Light jedinou možností,“ říká Pátek.
Pokud naopak stát dotace znovu spustí a nastaví je v rozumné výši, trh by mohl i mírně růst. „Klíčové je, aby vláda přestala otálet a jasně komunikovala podmínky, protože bez znalosti pravidel není možné plánovat investice ani na straně zákazníků, ani firem v oboru,“ dodává Palarčík.
Macinka v pondělí hovořil o podpoře formou zvýhodněných úvěrů od bank, což je kromě přímých dotací dle firem jedna z cest. „To by pomohlo zejména domácnostem bez vlastních úspor, pro které jsou běžné komerční úvěry drahé nebo nedostupné,“ říká Kubů.
