Další válka v Perském zálivu? Trump Íránu připomněl dávnou invazi

Ministři zahraničí Evropské unie v Bruselu ve čtvrtek oficiálně označili hlavní mocenskou a ozbrojenou složku íránského režimu - Revoluční gardy - za teroristickou organizaci. Proti tomu se dlouho stavěly Itálie, Francie a Španělsko, ale po lednových masakrech demonstrantů po celém Íránu už rozhodnutí nechtějí blokovat.

Revoluční gardy jsou elitní ozbrojenou formací ve službách teokratického režimu a kontrolují velkou část íránské ekonomiky. Včetně těžby a exportu ropy nebo provozu přístavů.

Právě přístavy a ropné terminály jsou v hledáčku amerického prezidenta Donalda Trumpa, který k íránským břehům stahuje námořní síly a vyhrožuje Teheránu zásahem. Prý horším, než ten co byl loni v červnu, kdy americké letouny B-2 a střely s plochou dráhou letu Tomahawk dopadly na několik jaderných zařízení.

„K Íránu míří obrovská americká Armada,“ napsal Trump na své sociální síti Truth Social.

Výraz Armada odkazuje na obrovskou flotilu španělských vojenských lodí, která zaútočila z moře na Británii v roce 1588. Čítala 130 plavidel a 27 tisíc vojáků.

Spojené státy vyslaly do Perského zálivu letadlovou loď USS Abraham Lincoln. V oblasti mají na 40 tisíc vojáků, hlavně na základnách v Kuvajtu, Kataru a Spojených arabských emirátech. Na ostrově Bahrajn sídlí Pátá flotila amerického námořnictva, letecké síly jsou soustředěny na základně Al-Udajd v Kataru.

Pokud se Bílý dům rozhodne pro sílu, v úvahu přicházejí tři základní varianty.

První z nich je takzvaná dekapitace režimu, tedy útok na ajatolláha Alího Chameneího, vedení Revolučních gard a výzvědných služeb. Údery proti íránskému vedení, byť proti jeho níže postaveným členům, provedl loni během tzv. dvanáctidenní války Izrael a režim to přežil.

Příprava takového útoku je složitější, protože tajné služby si nejprve musí být jisté tím, kde se lídři nacházejí. Američané ale mohou potřebné zpravodajské informace získat, jak ukázalo zadržení venezuelského diktátora Nicoláse Madura ze začátku ledna.

Druhou variantou může být útok na vše, co souvisí s těžbou a vývozem ropy, což by vedlo ke kolapsu íránské ekonomiky. Režimu by to mohlo způsobit vážné problémy. Takový útok by měl dlouhodobé důsledky a zkomplikoval by situaci případné nové íránské vlády.

Třetím scénářem je zničení vojenských cílů, tedy stanovišť protivzdušné obrany, balistických raket a námořních základen v Perském zálivu. Tím by USA dále ochromily íránské možnosti útočit v regionu.

Navíc by snížily i riziko odvety, kterou Írán hrozí v případě útoku. V minulosti si za terč vybral americké základny na Blízkém východě, loni po americkém útoku na svůj jaderný program se zaměřil na tu vůbec největší, katarskou Al-Udajd.

„Máme tam třicet až čtyřicet tisíc vojáků na osmi nebo devíti místech. Jsou v dosahu íránských dronů a balistických raket,“ uvedl ve středu v americkém Kongresu ministr zahraničí USA Marco Rubio.

Íránci také mohou zablokovat přepravu ropy přes Hormuzský průliv. Tím na tankerech proudí do Indického oceánu a dál pětina celosvětově odebírané ropy: denně přibližně 17 milionů barelů. Katar tudy posílá svůj zkapalněný plyn. V nejužším místě u íránských břehů má průliv na šířku jen něco přes 30 kilometrů.

„Trump zvažuje možnosti, jak vytvořit podmínky pro pád režimu. Jak zasáhnout lidi a instituce, které jsou zodpovědné za represe a dát protestujícím šanci, že mohou obsadit budovy vlády a bezpečnostních složek. Rozhodnutí o dalším postupu zatím nepadlo,“ cituje agentura Reuters dva zdroje z americké vlády, obeznámené s debatami v Trumpově nejbližším okolí.

Dva američtí spojenci v regionu - Saúdská Arábie a Spojené arabské emiráty - odmítli použití svého vzdušného prostoru k útoku. Proti ozbrojené americké akci je také Turecko. Podle serveru Axios, který mívá ověřené informace, přijeli ve čtvrtek do Washingtonu jednat o Íránu zástupci Saúdské Arábie a Izraele.

Válka v Perském zálivu - pokud přece jen vypukne - by byla už třetí tohoto jména. První byla irácko-íránská válka v osmdesátých letech, druhou pak ofenziva mezinárodní koalice vedená USA proti Iráku v okupovaném Kuvajtu v roce 1991.

Trump chce Írán donutit, aby přestal s obohacováním uranu, ukončil svůj jaderný program, zastavil produkci balistických raket a přestal podporovat organizace, jako jsou Hizballáh a  Hamás.

V polovině ledna hrozil použitím síly kvůli brutálním represím vůči demonstrantům, kteří v Íránu protestovali proti inflaci a volali po pádu režimu. Trump už během svého prvního prezidentského mandátu nařídil vůči Íránu překvapivý úder. V lednu 2020 americký bezpilotní letoun zlikvidoval velitele Revolučních gard Kásima Sulejmáního.