Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Poslanec Strany Venkova Pavel Ľupták chce zpátky slovenské zlato uložené v Londýně. Sám v minulosti dostal pokutu za pokoutní obchodování se zlatem. Nyní chce, aby Slovensko stáhlo své zlaté rezervy z londýnské Bank of England.
Slovensko má v současnosti v Londýně 31,7 tuny zlata. Ľupták, který v Národní radě zastupuje frakci ministra sportu Rudolfa Huliaka, považuje návrat zlata za posílení národní suverenity. „Neexistuje žádný důvod, proč by zlato ještě mělo být v Anglii. Vrácení zlata na Slovensko by přineslo větší bezpečí a suverenitu. Chceme to probrat na koaliční radě,“ tvrdí poslanec.
Aktuální hodnota slovenského zlata v Londýně představuje přibližně 4 miliardy eur, potvrdila Národní banka Slovenska. Představuje to drtivou většinu zlata, kterým Slovensko disponuje.
Nápad s převozem zlata není nový. Huliakovci oživili starší téma, se kterým dříve přišel premiér Robert Fico.
„Veškeré zlato máme uložené v cizím státě, v cizí bance,“ říkal Robert Fico v roce 2019 s tím, že každá země by si měla sama spravovat rezervy. „Těžko se dá věřit i nejbližším spojencům po Mnichovu, tehdy nás absolutně obětovali. Máme příklad z Venezuely, kde Bank of England odmítá vyplácet a vracet zlato z politických důvodů,“ prohlásil.
Poslanci Ficovy strany Směr tehdy k návratu slovenského zlata svolali i mimořádnou schůzi parlamentu, ale nápad ztroskotal na chybějící podpoře koaličních partnerů a na problémech s převozem. Ze zemí Visegrádské čtyřky naposledy zlato stáhlo zpátky Polsko. Šlo o sto tun zlata, které země převážela za přísných bezpečnostních podmínek osmi letadly a s drahým pojištěním.
Slovensko naposledy se svými zásobami zlata v zahraničí hýbalo v roce 2000. Šlo však o převoz zlata ze Slovenska do Velké Británie, pojištění a další náklady se vyšplhaly přes 336 tisíc dolarů.
V Londýně slovenské zlato vydělává, Národní banka jej investuje na finančních trzích přes takzvané zlaté swapy. Tedy výměnu zlata za hotovost nebo jiná aktiva s dohodnutým zpětným datem odkupu. V letech 2009 až 2019 tak Slovensko získalo přibližně 50 milionů eur.
Proti návrhu Roberta Fica stáhnout zlato z Bank of England se tehdy postavila centrální banka. S předsedou Směru tehdy komunikoval zejména guvernér banky Jozef Makúch. Ani dnes k převozu zlata nevidí důvod. Je ale podle svých slov smířený s tím, že téma čas od času někdo vytáhne. „Je to tím, že potřebují něco říkat nebo překrýt něco jiného. Vytáhnou téma, o kterém se dá mluvit, a nakonec vyzní do ztracena,“ vysvětluje Makúch.
Poslanec Ľupták je majitelem firem GOLD marketing s. r. o. a SILVER marketing s. r. o., které obchodují se zlatem a stříbrem. Jeho další firma Marketing 21 dostala koncem léta 2024 od finanční zpravodajské jednotky pokutu ve výši patnáct tisíc eur. Policisté zjistili neaktualizování programu proti legalizaci příjmů z trestné činnosti a ochrany před financováním terorismu. Jde o klíčový dokument, který má zabránit praní špinavých peněz nebo financování terorismu. V praxi to znamená, že firma Pavla Ľuptáka nezjišťovala dostatečné informace o svých klientech a jejich finančních prostředcích, čímž mohly být tyto obchody zneužity právě k praní špinavých peněz.
Ľuptákovy obchody se zlatem nazývá guvernér Makúch spekulacemi. „Zlato vydělává tehdy, když se prodá při vysoké ceně a koupí při nízké. Tam se vydělává na rozdílu cen, to jsou asi i ty obchody, které dělá pan Ľupták. Čili spekuluje se zlatem, prodává a kupuje. Ale to není úkolem státu ani centrální banky. Centrální banky dnes spíše nakupují zlato do rezerv. Například Česká národní banka už lituje, že svého času prodala mnoho zlata,“ říká Makúch.
Opozice podporu návrhu na stažení zlata z Londýna odmítá. „Můj vzkaz panu Ľuptákovi a všem fejkovým národovcům a populistům je: nechte naše zlato být. Každá příčetná země si ukládá zlato v Londýně, kde to dává smysl. Je tam v bezpečí a na Slovensku by svědily prsty pokoutné prostředníky, jak si ze zlata něco uloupnout,“ říká poslanec za opoziční Progresivní Slovensko Štefan Kišš.
