„Velmi tvrdě by nás to zasáhlo.“ Realita Česka bez ukrajinských pracovníků

Případný odchod ukrajinských pracovníků z Česka by znamenal problémy v řadě odvětví. Ve zdravotnictví či v sociálních službách by chyběli sanitáři, zdravotní sestry a pečovatelé, ve stavebnictví zase nekvalifikovaní pracovníci i žádaní specialisté a třeba brněnský dopravní podnik by postrádal klíčové řidiče či techniky.

Zaměstnavatelé Seznam Zprávám vykreslují realitu Česka bez ukrajinských pracovníků, kteří zastávají méně kvalifikovanou práci, o kterou čeští pracovníci nemají zájem nebo postrádají specifickou odbornost.

„Velmi tvrdě by nás to zasáhlo. I samotné zaměstnavatele, kteří by za lidi z Ukrajiny neměli náhradu. Ve výsledku by se to propsalo do ceny zboží a služeb,“ říká Tomáš Ervín Dombrovský, hlavní analytik společnosti Alma Career zaměřující se na trh práce.

„Celkově platí to, že jsou ochotní dělat méně kvalifikované práce, které dost často už ani čeští pracovníci dělat nechtějí,“ zmiňuje Jaromír Janoš, výkonný ředitel společnosti Trexima, jež se zaměřuje na analýzu tuzemského trhu práce.

O zpřísnění podmínek pro válečné uprchlíky s dočasnou ochranou se přitom začíná vést politická diskuze. Šéf Sněmovny a hnutí SPD Tomio Okamura už na začátku ledna hlásil, že si v tomto ohledu vládní zástupci „rozdali“ úkoly. Vedle omezení vycestování zmiňoval i přísnější posuzování podmínek pobytu, které by Česko mělo prosazovat i na evropské úrovni.

Pár měsíců zpětně Tomio Okamura mluvil i o tom, že lidé z Ukrajiny berou Čechům práci a zhoršila se kvůli nim dostupnost zdravotních služeb a bydlení.

Data ze systému pravidelného monitorování výdělků a pracovní doby zaměstnanců v České republice přitom dokládají, že pracovníci s ukrajinskou národností v tuzemsku zastávají spíše méně výdělečné pozice. Vydělávají o 8700 korun méně než Češi, a dokonce o 16 tisíc méně než Slováci.

Jde o mediánovou hodnotu výdělku. Ukazatel tak přesněji než průměrná mzda představuje skutečný střed – polovina bere méně peněz a polovina více. Přitom pracovníci s ukrajinskou národností pracují podle dat v měsíci nejdéle – Češi 147,8 hodiny a Ukrajinci 150,2 hodiny.

Pražská Fakultní nemocnice Motol a Homolka popisuje, že aktuálně zaměstnává 70 pracovníků s ukrajinskou národností, kteří jsou v režimu dočasné ochrany.

„Tito zaměstnanci působí převážně na pomocných pozicích – například jako sanitáři, pomocní zdravotničtí pracovníci či v pomocných profesích v oblasti stravovacího provozu. Jde o pracovní místa, která se dlouhodobě nedaří snadno obsazovat českými zaměstnanci a kde je zároveň vysoká fluktuace,“ popisuje tisková mluvčí Martina Dostálová s tím, že pracovníci z Ukrajiny významně pomáhají zajišťovat chod nemocnice.

„V případě náhlého odchodu zhruba 60 sanitářů by nemocnice čelila vážným provozním komplikacím,“ zdůrazňuje mluvčí.

Také předseda představenstva Nemocnice Český Krumlov Vojtěch Remeň vysvětluje, že pracovníci z Ukrajiny pomáhají v jeho zdravotnickém zařízení saturovat nedostatek personálu. „Díky tomu nemusíme uzavírat lůžkové stanice a omezovat provoz a jsme schopni udržet péči v objemu, na který je region zvyklý,“ říká.

Vysvětluje, že zatím nejsou pracovníci z Ukrajiny etablovaní v klíčových pozicích, kam se ovšem postupně posouvají, ale reálně jde o zaměstnance, bez kterých by nešlo i tak poskytovat péči v takovém rozsahu. V krumlovské nemocnici jde o nižší desítky pracovníků.

„Snažíme se lidi vytěžovat v odbornostech, které vystudovali. Máme jak sanitáře, tak sestřičky, tak i doktory a doktorky,“ říká předseda představenstva nemocnice.

Remeň rovněž popisuje, že Ukrajince v Českém Krumlově zaměstnávají na pozicích, které jsou dlouhodobě těžko obsaditelné. „Personálu ve zdravotnictví není dostatek. A asi nikdy nebude. Určitě to není tak, že bychom vybírali z velkého množství lidí a preferovali cizince,“ konstatuje.

Případné zrušení dočasných ochran a vyhošťování pracovníků by podle šéfa nemocnice znamenaly ohrožení provozu. „Ne že bychom ukončili činnost, ale museli bychom redukovat plánované operace, bylo by menší množství lůžek, na kterých bychom pacienty obsluhovali. Určitě by to způsobilo komplikace,“ nastiňuje možné dopady, které by pocítili i pacienti.

Fakt, že ukrajinští uprchlíci jdou pracovat i na pozice, které jsou hůře obsaditelné, dokládají celorepubliková data, i když nepřímo. Se začátkem války na Ukrajině a příchodem uprchlíků začala postupně ubývat hlášená volná pracovní místa na úřadech práce. Často přitom zaměstnavatelé hlásí volné pozice na úřadech právě až ve chvíli, kdy se místo nedaří obsadit.

Poznámka redakce: V roce 2025 se naplno projevila změna automatické expirace hlášených volných míst po šesti měsících a klesla na zhruba 80 tisíc. Změna metodiky tak znemožňuje srovnání v čase.

Úřad práce redakci poskytl i data o tom, kde jsou nejčastěji uprchlíci s dočasnou ochranou zaměstnáni. Ukazuje se, že jde o zpracovatelský průmysl, administrativu a další méně kvalifikované pozice.

„Většinu z nich už Češi nechtějí dělat. Nízkokvalifikované služby. Stavebnictví, nízkokvalifikované pozice ve výrobě,“ říká analytik Tomáš Ervín Dombrovský a podotýká, že řádově 60 procent lidí z Ukrajiny pracuje mimo své původní zaměření nebo kvalifikaci.

„Zhruba deset až 15 procent se dopracovalo na kvalifikované pozice, třetina s tím neměla problém, ale podstatná část svoji kvalifikaci nevyužívá, a to dokonce i v profesích, kde nám lidé brutálně scházejí. Třeba proto, že tam je velká regulativní bariéra pro výkon profese, jako jsou právní služby nebo i některé řemeslné činnosti či ve zdravotnictví,“ konstatuje Tomáš Ervín Dombrovský.

Představa, že se zpřísní podmínky pro pobyt a práci ukrajinských uprchlíků a v důsledku se uvolní pozice pro české pracovníky, je podle něj scestná. „Místní to už dělat nebudou,“ konstatuje analytik.

Dojít k problémům může i v rámci dopravy. Jako nenahraditelné označuje řidiče z Ukrajiny například brněnský dopravní podnik. Pracuje pro něj celkově 43 osob z Ruskem napadené země, z toho 14 zaměstnanců v režimu dočasné ochrany.

Pracovníci zastávají jak pozice řidičů tramvají nebo autobusů, tak i uklízeče, elektromechaniky, zámečníky kolejových vozidel nebo karosáře.

„U dílenských profesí je situace na trhu práce lepší, ale i zde oceňujeme zkušené pracovníky z Ukrajiny, kteří nám pomáhají doplnit chybějící profese. Obecně máme s pracovníky z Ukrajiny jen ty nejlepší zkušenosti – jsou přátelští, vstřícní a ochotní učit se nové věci,“ zmiňuje mluvčí dopravního podniku Hana Tomaštíková.

Do problému by se dostal i Plzeňský Prazdroj. Pracuje pro něj zhruba 50 lidí původem z Ukrajiny. Nejvíce přímo ve výrobě – ve stáčírnách a v logistice, ale i v pivovarské hospodě.

„Někteří jsou u nás mnoho let, jiní k nám nastoupili po začátku války na Ukrajině. Jejich přínos, stejně jako přínos všech našich dalších zaměstnanců, je pro nás velký. Mnoho z nich navíc zastává pozice, kde vidíme dlouhodobě nedostatek uchazečů,“ hlásí mluvčí Plzeňského Prazdroje Zdeněk Kovář. Právě Prazdroj s dalšími společnostmi působí v alianci zodpovědných zaměstnavatelů Byznys pro společnost.

Rovněž nadnárodní obchodní řetězec IKEA si ukrajinských pracovníků v českých prodejnách považuje. Působí v prodeji, restauraci, administrativě i v logistice. „Tito kolegové významně přispívají k týmové stabilitě a ke schopnosti reagovat na velmi různorodé potřeby našich zákazníků,“ říká Martina Hlisnikovská, která má na starosti agendu spojenou s rovností a diverzitou.

Zástupkyně personálního ředitele stavební společnosti Metrostav Jana Kořínková pak zmiňuje, že hromadný odchod pracovníků z Ukrajiny by způsobil stavebním firmám velké provozní komplikace.

Podle průzkumu Svazu podnikatelů ve stavebnictví bude v budoucích pěti letech potřeba doplnit do sektoru asi 70 tisíc lidí, protože probíhá generační obměna a současně stavebnictví roste. Odborné školy nejsou dlouhodobě schopny tuto poptávku uspokojit.

V českém stavebnictví je zhruba každý desátý pracovník právě z Ukrajiny. Pro samotnou společnost Metrostav lidé této národnosti zastávají profese, jako je tesař, betonář, zámečník, strojník, přípravář či mistr.

„Bavíme se tedy o lidech na pozicích, které jsou na českém trhu práce dlouhodobě nedostatkové, ať už jde o řemeslníky, nebo stavební techniky a inženýry,“ říká Kořínková.

Nejde přitom o specifikum pouze stavebnictví. Nejdetailnější rozbor vypracoval Dalibor Holý, ředitel odboru statistiky trhu práce na Českém statistickém úřadu, v analýze Bez cizinců to už nepůjde, kde rozebral podíl cizinců v oborech. Data jsou za rok 2023, ovšem zatím nikdo nezpracoval podobný rozbor na novějších údajích.

Lidé z Ukrajiny tvořili více než osmiprocentní podíl pracovníků ve službách a obchodu, více než 40procentní podíl u obsluhy strojů a více než 20procentní podíl u nekvalifikované práce.

A právě na to, že cizinci vykonávají v Česku stále větší podíl práce, upozorňuje analytik Alma Career Tomáš Ervín Dombrovský. „V některých segmentech je to kolem 40 až 50 procent. Tam by se to odrazilo skokovým zdražením a nedostupností služeb,“ varuje před možnými následky zpřísňování podmínek pro ukrajinské pracovníky.

Podle lednového vyjádření Tomia Okamury se měla vláda zabývat konkrétními kroky v řádu týdnů. Podrobnosti ale nejsou ani na začátku února veřejně známé. Seznam Zprávy se je po dotazech nedozvěděly ani od tiskové mluvčí Úřadu vlády, ani mluvčí SPD, která slíbila otázky předat Tomiu Okamurovi.

„Jde o průřezovou a komplexní novelu legislativy týkající se cizinecké problematiky a založenou na principu zvýšení bezpečnosti, zamezení zneužívání humanitární dávky a efektivnější kontrole,“ popsala Hana Malá z tiskového oddělení Ministerstva vnitra. Doplnila, že součástí změn není úprava procesu registrace k prodloužení dočasných ochran, tedy samotné podmínky prodlužování povolení k pobytu by měly zůstat beze změny.

Právě současný předseda Poslanecké sněmovny přitom ještě loni dokládal své tvrzení, že lidé z Ukrajiny berou práci Čechům, na rostoucí míře nezaměstnanosti.

V listopadu 2023 byla míra nezaměstnanosti 3,5 procenta, o dva roky později už 4,6 procenta a v loňském prosinci 4,78 procenta.

Podle znalkyně prostředí je ovšem důvod jiný – český trh práce se začíná dávat do pohybu. Spojení s pracovníky z Ukrajiny odmítá.

„Procházíme v ekonomice strukturálními změnami, které znamenají, že se lidé přesouvají mezi segmenty. Zejména třeba z výroby do služeb, tam vidíme docela velké přesuny. Vidíme, že se automatizuje v logistice a rostou zaměstnanci v oborech, jako je zdravotní a sociální péče,“ popisuje Jaroslava Rezlerová, dlouholetá generální ředitelka personální společnosti Manpower v Česku a na Slovensku.

Nezaměstnanost navíc v České republice, která platí za premianta v rámci Evropské unie, po krůčcích stoupá šest měsíců v řadě.

„Je pravda, že nám vzrostl počet nezaměstnaných, dalo se to čekat, měli jsme úplně extrémně nízkou nezaměstnanost, ale vzrostl nám i počet zaměstnaných, to je největší legrace, rostla nám obě čísla,“ dodává Rezlerová.