Každý šestý nezaměstnaný zmizí z úřadu práce v šedé zóně

Analytici Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) se na širokém vzorku 119 976 lidí snažili zmapovat, co lidé dělají devět měsíců po odchodu z registrů úřadu práce.

Ukázalo se, že poměrně značný podíl lidí „zmizí“. Celkově 16 procent, tedy zhruba každý šestý, ani nezačne pracovat, ani neodejde do důchodu a stejně tak se ani znovu neobjeví v evidenci coby nezaměstnaný.

„Typicky se jedná o muže se základním vzděláním a nízkými příjmy, jejichž evidence často končí sankčním vyřazením. Přestože tato skupina zahrnuje například i lidi, kteří po odchodu z evidence přecházejí na rodičovskou, nemalá část této skupiny bude spadat do šedé ekonomiky,“ uvádějí v souhrnu autoři analýzy Odboru výzkumu, statistik a analýz trhu práce na MPSV.

Navíc dodávají, že zhruba polovina těchto lidí nevykázala žádnou pracovní aktivitu po celé období, na které se trojice výzkumníků Eva Hromádková, Jiří Šatava a Klaudia Teichmanová zaměřila.

Autoři tak svojí prací narazili na stále zřetelnější český problém se „šedým“ trhem práce. Přitom mapovali pouze uchazeče o zaměstnání, kteří před evidencí pracovali legálně. Konkrétně šlo o lidi, kteří vstoupili do evidence mezi dubnem a prosincem roku 2022 a vystoupili z ní před koncem roku 2023.

„Časové okno bylo vybráno s ohledem na dostupnost dat o hrubých příjmech a pobíraných dávkách tak, aby bylo možné sledovat pracovní aktivitu jednotlivce alespoň jeden rok před začátkem evidence a devět měsíců po jejím ukončení,“ vysvětlují autoři.

Shodou okolností tak nejspíš analýza zachytila i okamžik, o kterém odborníci na pracovní vykořisťování mluví jako o zlomovém v rámci Česka. Nelegální trh práce totiž začal zřetelně ožívat právě od roku 2022, kdy Rusko vpadlo na Ukrajinu a do Česka zamířily stovky tisíc válečných běženců – a uprchlíci se stávali přirozenými oběťmi, stejně jako třeba lidé ve finančních problémech.

„Myslíme si, že zde vznikají různé mafiózní skupiny, které zneužívají pracovníky bez toho, aby platily pojištění. Potenciální riziko je, že to můžou být lidé, kteří stejně skončí státu na krku na dávkách,“ říká Jaroslava Rezlerová, generální ředitelka personální společnosti ManpowerGroup ČR a vlivná prezidentka Asociace poskytovatelů personálních služeb.

Na problém s mizením v šedé ekonomice se proto zaměřují už úřady práce. „Pokud vznikne podezření na výkon nelegální práce, zintenzivňujeme spolupráci s uchazečem. Zařazujeme jej do vhodných aktivit, častěji ho zveme na osobní schůzky a posilujeme kontrolní mechanismy v rámci zprostředkování. V případě potřeby je podáván také podnět Státnímu úřadu inspekce práce,“ podotýká mluvčí Úřadu práce ČR František Bikár.

Úředníci si proto vytipovali rizikové faktory, mezi kterými jsou nižší kvalifikace, probíhající exekuce nebo fakt, že už uchazeč dříve pracoval v oboru, kde je nelegální zaměstnávání častější.

Osobní zkušenost s prací v šedé ekonomice má z minulosti Jindřich Vobořil, který dnes pomáhá lidem získat pracovní návyky jako koordinátor nízkoprahového zaměstnávání v neziskové organizaci Česká asociace streetwork. A mluví rovnou o moderním otrokářství, ze kterého je složité se vymanit, i o zkušenostech, že lidé, kteří o systému promluví, mohou často skončit fyzicky napadení.

„Lovili bezdomovce, které zaměstnávali na dohody o provedení práce. Ti lidé mají jenom povinnosti a žádná práva a drží je pod krkem, že když neudělají věci navíc, tak nedostanou peníze. A ti pracovníci se neozvou,“ popisuje svoji vlastní zkušenost s lidmi, kteří si zřídili „bezpečnostní agenturu“, pro niž pracoval.

Motivace jít dělat načerno je podle Vobořila zřejmá – peníze. „Naslibují velké peníze za málo práce. Velká většina vytipovaných je navíc na něčem závislá. Vidina třeba 50 lahví alkoholu před očima je do té práce nažene,“ říká. Podle něj naháněči lákají i na vyplácení záloh „kdykoliv bude potřeba“.

Reálně pak ale sám Vobořil skončil tak, že pracoval kolem 400 hodin měsíčně. „Platil jsem si podnájem a s úsměvem jsem říkal, že jsem si platil předraženou úschovnu zavazadel, protože jsem se prakticky vůbec nedostal domů. Dělal jsem šestnáctky. Osm hodin na cestu domů, umýt se, najíst, vyspat se a jet zpátky, to se vůbec nevyplatilo. Raději jsem si někam zalezl a natáhl se na křesle,“ líčí s tím, že pracoval sedm dní v týdnu a domů se dostával jen tehdy, když někdy pracoval jen devět hodin.

Tomáš Ervín Dombrovský, hlavní analytik společnosti Alma Career a bývalý poradce ministra práce, závěry analýzy potvrzuje.

„Dokonce i část nezaměstnaných, kteří měli nárok na podporu a čerpali ji, může být tlačena do černé zóny a pracovat načerno nebo našedo, už v době evidence. Jsou sice evidováni jako nezaměstnaní, ale do práce nemůžou naskočit a je tam poměrně silná motivace práce načerno,“ říká a klade důraz na rozlišování mezi zcela nelegální prací načerno a různými formami obcházení danění a odvodů za zaměstnance skrze dohody o provedení práce a dohody o pracovní činnosti.

„Hlavní důvod je typicky předlužení, exekuce, špatná finanční situace, že se jim vlastně nevyplatí naskočit do legálního zaměstnání. Za tím fenoménem, že zmizí, bych viděl toto,“ říká hlavní analytik Alma Career.

Zároveň upozorňuje, že část lidí, kteří ze statistik „zmizeli“, může být také v předdůchodovém věku a už jen pasivně čeká na chvíli, kdy dosáhnou na předčasný důchod.

Data ukazují, že mírně roste jak počet uchazečů, tak i počet lidí, kteří jsou dlouhodobě v evidenci:

Podle Dombrovského z podstaty věci nelze mít přesné údaje o černé a šedé zóně, ale různá data – podobně jako v úvodu zmíněná analýza – odhalují její rozsah.

Například v létě 2024 evidence dohod odhalila, že každý měsíc je v Česku stabilně aktivní více než milion „dohodářů“. Podobně když začala od října 2025 platit povinnost nahlásit zahraniční pracovníky, první den rázem skokově narostl jejich počet o 20 tisíc. „Jinými slovy, zjevně došlo k narovnání a legalizaci. Cizinci se na celkové zaměstnanosti podílí necelými 20 procenty. Kdyby se to aplikovalo na české zaměstnance, kde ten podíl asi nebude tak vysoký, tak jsme v řádu nízkých statisíců,“ říká analytik.

Jaroslava Rezlerová pak mluví o tom, že úniky na daních a odvodech kvůli šedé ekonomice mohou představovat až 80 miliard korun ročně. „Ale i kdyby to byla jen třetina, tak je to pořád strašně moc peněz,“ podotýká s tím, že jde o odhady posbírané z povinných hlášení ministerstva a současně z dat, která sleduje Asociace poskytovatelů personálních služeb. „Na ministerstvu jsme o tom jednali už i s předchozím ministrem a teď na to velmi reagoval i Aleš Juchelka,“ říká prezidentka asociace.

Také podle Rezlerové se totiž situace se šedým pracovním trhem v Česku zhoršuje. „Poslední tři roky to vidíme jako trend, není to jednorázový výkyv. A týká se to méně kvalifikovaných pozic,“ podotýká.

Rozrůstání šedé zóny se navíc odehrává v situaci, kdy se přeskupuje celý český trh práce, jak naznačuje pozvolný růst míry nezaměstnanosti.

V listopadu 2023 byla míra nezaměstnanosti na 3,5 procenta, o dva roky později už na 4,6 procenta. Nezaměstnanost navíc v České republice, která platí za premianta v rámci EU, po krůčcích stoupá posledních pět měsíců v řadě. Podle znalců prostředí se ovšem začíná český trh práce konečně dávat do pohybu.

„Je vidět, že dochází ke strukturálním změnám v ekonomice a v zaměstnanosti. Je tam velká část lidí, kteří končí ve výrobě a nejsou úplně schopni si najít rychle práci ve službách,“ vysvětluje Jiří Halbrštát, který se ve společnosti ManpowerGroup zabývá analýzami a průzkumy trhu práce.

Popisuje, že každý rok klesne počet zaměstnanců ve výrobě zhruba o 15 až 20 tisíc a zároveň o stejný počet vzroste zaměstnanost ve službách. Jenže tento přechod mezi výrobou a službami se často neobejde bez určité doby, kdy se lidé rekvalifikují a jsou v evidencích na úřadech práce.

Dombrovský pak vedle pohybů na trhu práce vidí za rostoucí nezaměstnaností i zpřesnění ukazatele díky možnosti online evidence. „Zmizela hlavní bariéra, že člověk musí dojít na pobočku. Skoro 40 procent lidí se hlásí online. Jinými slovy, dříve by se méně lidí, kteří prochází krátkodobou nezaměstnaností, zapsalo do evidence, zatímco dnes se jich tam dostane víc,“ dodává analytik.