Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
K finálovým titulům, které vyšly loni, hodnotitelé dospěli po sérii debat, které lze zpětně vidět online. Historicky teprve druhou Cenu literární kritiky za prózu i poezii udělí 25. března spolek kritiků z časopisů A2, Host, Souvislosti, Prostor a Tvar. Cílem ocenění je rozvíjet a podporovat myšlení o literatuře.
První nominovaná Marie Iljašenko se narodila roku 1983 v Kyjevě do rodiny s českými a polskými kořeny, vyrůstala na Broumovsku a nyní žije v Praze. Debutovala před 11 lety titulem Osip míří na jih, nyní je nominována za sbírku Zvířata přicházejí do města. Podle porotců autorka píše návodnou, až didaktickou poezii, často se jedná o básnické povídky.
„Až na výjimky nepoužívá takzvané básnické prostředky, spíše vypráví příběh svého setkávání se zvířaty, navíc uprostřed války, která ničí lidi i zvířata a které možná všichni společně rozumí stejně málo,“ říká literární kritik Jiří Zizler.
Birán, jak svou sbírku pojmenovala Klára Goldstein, je malým městem na Kubě, v němž se narodili Fidel a Raúl Castrovi. Autorka se podle poroty dříve věnovala jiným velkým postavám, mezi něž patří skladatel Gustav Mahler nebo chilský básník Pablo Neruda. Jejich prostřednictvím a skrze postavu Fidela Castra zkoumá především téma svobody.
Sbírka Aleše Kauera nazvaná Lebka hoří neonovým snem podle porotců tematizuje hněv a probíhající válku, jak tu ruskou na Ukrajině, tak i válku dezinformační. Kauer působí zejména v Šumperku, kromě poezie se věnuje výtvarnému umění a divadlu. Založil nakladatelství Adolescent, svou první sbírku vydal roku 2007.
Už před týdnem porota zveřejnila nominace za prózu. Uspět mohou tituly Petra Borkovce Nějaká Cécile a jiné, Dory Kaprálové Mariborská hypnóza a Portrét vědce v systému postindustriální společnosti od Josefa Pánka.
Borkovcovy krátké texty podle poroty estetizují ošklivost. Autor pracuje s mystifikací, afektem, nenaplněnými očekáváními. Zachycuje podvojnost krásy a odpornosti v živém světě.
Kaprálová svou Mariborskou hypnózu koncipovala jako specifický záznam pobytu ve slovinském městě. Noří se při něm do minulosti a klade vedle sebe postavy, s nimiž se setkala, s těmi, jež si patrně vymyslela.
Pánek ve své knize vysílá astrofyzika na konferenci do Irska, kde hlavního a jediného hrdinu urazí přístup kolegů. Místo sezení na konferenci se tak potuluje po irských městech a vede monology v hovorovém jazyce. Snaží se pojmenovat stav vědy, potažmo světa, v němž se smysl těžko hledá.
Josef Pánek za svůj předešlý román Láska v době globálních klimatických změn získal roku 2018 cenu Magnesia Litera.
Nominované prózy se dle pořadatelů věnují motivům existenciální úzkosti, ztráty kontroly či pocitu vlastní bezmoci. „Literatura, která tuto dynamiku reflektuje, dokáže prostřednictvím drobných, realistických situací a autentických postav naznačit, jak moderní člověk nahrazuje konfrontaci s vlastní konečností rutinou,“ uvedla kritička a překladatelka Olga Pavlova.
Z nominovaných titulů porota vybere jedno dílo v každé kategorii. Na vítěze vedle odměny 50 tisíc korun a signovaného tisku od výtvarníka Petra Síse čeká možnost měsíčního stipendijního pobytu v Mikulově.
Loni si Cenu literární kritiky za prózu odnesla Emma Kausc s titulem Narušení naděje, v poezii uspěla Iryna Zahladko se sbírkou Jak se líčit v nemoci.
