S vyloučením veřejnosti. Co skrývá stavební novela

Nový styl stavebního práva symbolizuje věta, která vykládá paragraf 193 nové verze zákona. Paragraf „umožňuje se odchýlit od územně plánovací dokumentace se souhlasem toho, kdo územně plánovací dokumentaci pořídil. V případě obcí a krajů bude příslušným orgánem rada.“

To může v praxi znamenat, že uprostřed zahradní čtvrti vyroste dvacetipodlažní bytovka, nebo třeba chemická továrna. Územní plán, který schválilo městské zastupitelstvo ve veřejném řízení, něco takového možná vylučuje, ale stačí, když investor na neveřejné schůzce přesvědčí městské radní, aby udělili výjimku. Lidé ze zahradní čtvrti se pak budou při schvalovacím řízení továrně marně bránit odkazem na územní plán, a podle nové normy jim nepomůžou ani stížnosti, že se v lokalitě zvýší hluk či emise.

Není pochyb, že nové pravidlo zjednoduší život investorům a zrychlí schvalování projektů. Ovšem podle analýzy komory autorizovaných inženýrů (ČKAIT) jsou výjimky dokladem, že stavební novela ruší rovná práva pro účastníky řízení na povolování staveb. „Občané mají mít jen velmi omezené možnosti, jak ovlivnit, aby vedle jejich rodinného domu nevyrostla továrna, vysoký bytový dům nebo klidě vepřín. Toto riziko se týká úplně všech obyvatel České republiky,“ zdůraznil šéf komory Robert Špalek.

Přitom nejde o to, že by se územní plán nedal operativně a bez účasti zastupitelstva měnit už dnes. Stačí, když městská rada schválí územní studii s potřebnými úpravami, kterou předloží investor. Tento postup však má pro investora dvě nevýhody. Studii musí vypracovat autorizovaný urbanista, odpůrci projektu ji také mohou napadnout při schvalovacím řízení.

Zvláštnosti stavební novely osvětlují z jiného pohledu další detaily. Již citovaná analýza ČKAIT stojí na kritice, že není možné efektivně prověřit, co se vlastně schvaluje. Text novely převzala ministryně pro místní rozvoj Zuzana Mrázová (ANO) od externích právníků, jejichž jména v dokumentaci chybí. Novela má celkem 144 stran a do platného stavebního zákona zasahuje na 568 místech, přitom nejčastěji se mění jedno slovo nebo věta. Kromě toho se upravuje dalších 41 zákonů – nejvíc, celkem na 218 místech, se mění norma o ochraně přírody a krajiny.

Experti dodnes zjišťují, co se v dosavadní praxi územního plánování, schvalování staveb nebo třeba ochrany přírody vlastně chystá nového, vláda však normu bez diskuse podpořila hned v prosinci, druhý den po nástupu do funkce. Pro urychlení procesu se k autorství novely přihlásila skupina poslanců v čele s koaličními lídry a Sněmovna o ní poprvé jednala 30. ledna. „Velkým úspěchem je pro nás novela stavebního zákona, která minulý pátek prošla prvním čtením,“ pochlubila se ministryně.

Upozornila však, že velká část práce úředníky a poslance ještě čeká. Zákon se bude ladit ve druhém čtení komplexním pozměňovacím návrhem, který může být stejně rozsáhlý jako samotná novela. Pořád je proto možné, že z ní zmizí sporný paragraf o úpravách územního plánu s vyloučením veřejnosti, ještě těžší však bude i pro odborníky kontrolovat, co konečná verze vlastně obsahuje.

Přitom se schvaluje norma, která plánuje neobvyklý byrokratický převrat. Dotahuje totiž myšlenku bývalé ministryně Kláry Dostálové (ANO), podle níž se zruší stavební úřady na obcích i krajích a stavební agendu převezme zbrusu nový státní úřad. Podle novely to bude Úřad rozvoje území se čtrnácti krajskými pobočkami a 205 expoziturami v obcích. Přitom nebude rozhodovat jen o tom, jak má vypadat samotná stavba, ale posoudí i další souvislosti včetně dopadů na životní prostředí, zdraví populace, ochranu památek, dopravní situaci atd.

Převést rozhodování o stavbách z obcí na stát znamená experiment, který těžko hledá v Evropě srovnání. Sama ministryně Mrázová během uplynulého týdne neodpověděla na otázku Seznam Zpráv, která země může být Česku vzorem. Zřejmě nejblíže je slovenská reforma z roku 2022, při níž vznikl Úrad pre územné plánovanie a výstavbu s osmi krajskými pobočkami. První instanci stavebního řízení však Slováci ponechali na obcích.

Když Dostálová prosazovala v roce 2021 zákon, který převáděl stavební agendu na stát, zablokovaly její plán právě obce a kraje, když protestovaly, že jde o návrat k socialismu.

Například hejtman Pardubického kraje Martin Netolický (hnutí MY) tehdy upozornil, že si stát bere zpátky rozhodování o záležitostech, které v roce 2002 převzala komunální sféra, a že se tím vlastně vracejí staré okresní úřady. Dnes hejtman připouští, že stavební novela vylepšuje proces schvalování.

„Vůbec však nechápu, proč zahrnuje něco, co je prakticky reformou veřejné správy, kdy vznikne úřad o šesti, sedmi tisíc zaměstnancích a celé to bude řízeno z jednoho místa,“ dodává s tím, že reorganizace přijde poplatníky „na obrovské finanční prostředky“.

„Státní úředník od stolu nikdy nerozhodne tak, aby to odpovídalo místním podmínkám,“ stěžoval si nedávno jménem malých obcí starosta Borovan Petr Jenkner. Například jako nenápadný sklad dřeva může být uprostřed městské zástavby povolena rozsáhlá betonová plocha, která bude sloužit jako překladiště pro velké manipulační stroje.

Tentokrát však většina hejtmanů ani starostů neprotestuje. „Náš svaz v současnosti soustřeďuje připomínky od členských měst a obcí. Novelou se bude během února zabývat předsednictvo,“ shrnuje dosavadní postup Svazu měst a obcí mluvčí Alexandra Kocková.

Důvodem otálení může být kromě složitosti zákona i fakt, že starostové nejsou jednotní. Velkým městům v čele s Prahou se může líbit, že se stát podle novely vzdává supervize nad územními plány a nechává jejich úpravy plně na samosprávách. Menší obce ovšem musí počítat s tím, že návrhy územních plánů za ně už nevypracuje státem placený Ústav územního rozvoje a že je starostové budou muset objednat od privátních urbanistů.

Nejde o levnou záležitost, územní plán menší obce přijde na milion korun. Přitom první povinnost změnit územní plán nařizuje už navržená novela, podle níž je třeba zrušit dosavadní zvyklost, která plán obce člení na různobarevné plochy podle „funkčního využití“ (území pro bydlení, rekreaci, ekonomickou aktivitu atd).

Na rozdíl od starostů se stížnostmi neotálejí další zájmové skupiny. „Obsahem novely je masivní deregulace výstavby na úkor ochrany přírody, památek i práv vlastníků. Nejvíce na to doplatí příroda a běžní lidé,“ varuje například Anna Vinklárková z ekologické organizace Arnika.

Stejnou skepsi netají ochránci památek, podle kterých „by přijetí novely v důsledku znamenalo, že orgány památkové péče by nemohly odmítnout ani takový záměr, který by byl ve zjevném a příkrém rozporu s hodnotami památky nebo chráněného území,“ upozorňují v otevřeném dopise historici a památkáři v čele s předsedou Klubu Za starou Prahu Richardem Biegelem.

Jako příklad uvádějí „zákonem přímo zmiňovanou přednost fotovoltaických panelů před zájmy ochrany památek i v těch nejcennějších územích“. Památkářům by sice zůstalo poslední slovo přímo v památkových rezervacích typu Prahy, ovšem také jejich stanovisko půjde obejít výjimkou od městské rady.

Na druhé straně ministryně Mrázová při proslovu ve Sněmovně ocenila, že návrh s pochopením přijaly profesní organizace, které se pohybují na trhu s bydlením. To se týká vedle Svazu podnikatelů ve stavebnictví a Asociace nájemního bydlení také Hospodářské komory.

Mluvčí komory Jan Sotona vyzdvihl, že se zrychlí povolovací proces a že se stavebníci i města „vyhnou obstrukcím“. Oceňuje i to, že „zákon zařadil projekty hromadného bydlení nad 10 tisíc metrů čtverečních ihned mezi vyhrazené stavby“. „Pokud budou mít bytové projekty stejně přednostní právo na projednání jako dálnice, může to pomoci řešit akutní bytovou krizi,“ uvedl.

Tvrzení, že se v Česku staví málo, ovšem profesní spolky zatím nedoložily. Podle údajů Českého statistického úřadu se staví stále víc, především bytovky dvojnásobným tempem než před deseti lety. Za dočasný výpadek developerských projektů v roce 2020 může pandemie covidu, dostatečným vysvětlením pro zpomalení let 2022 a 2023 je pokles cen.

Konstruktivně se k novele staví také Česká komora architektů. „Ohradili jsme se proti tomu, že se tak závažný soubor změn zákonů připravuje formou poslaneckého návrhu,“ uvedl sice její předseda Jan Kasl, přesto architekti „podporují předložený návrh jako celek, neboť může představovat významný krok ke zlepšení legislativního rámce pro správu území v České republice“. Komora zvlášť oceňuje, že se novela snaží o „systémovou úpravu“. Mohla by definitivně ukončit nepřehledný proud zákonů, které od základu transformují stavební právo už od roku 2018 a průběžně se opravují.

Ministryni také musí těšit vstřícnost Sněmovny. Nejde jen o podporu vládních stran. Opoziční kluby sice navrhly, ať se zákon pošle vládě k přepracování, ovšem nejsilnější z nich – ODS – nakonec připustila, že se aktuální návrh použije a jen jej vylepší pozměňovací návrhy.

Ani ostatní opozičníci nechtějí bojovat bitvu, kterou považují za předem ztracenou. Před rozhodujícím hlasováním v prvním čtení stavební novely se ze schůze omluvilo třicet opozičních poslanců (dvojnásobek proti vládním zákonodárcům). Před koncem schůze navíc bez omluvy odešlo jedenáct členů klubů KDU-ČSL, STAN a TOP 09.

„Je pátek a my především, co jsme z Moravy nebo ze Slezska, tak budeme mít problém se do půlnoci dostat domů,“ varoval předem jeden z uprchlíků, lidovec Marian Jurečka.