Článek
Politikům z hejtmanství na Vysočině se nebývale kupí potíže ve zdravotnických zařízeních, která kraj zřizuje. Část zaměstnanců na tamní záchrance dál poukazuje na poruchové přístroje. V pelhřimovské nemocnici padají hromadné výpovědi.
Ve čtvrtek se kvůli tomu mimořádně sešli krajští radní. V případě pelhřimovské nemocnice pověřili řízením krizového manažera. Zdravotnické zařízení dočasně povede její bývalý ředitel a jindřichohradecký starosta Michal Kozár (ANO).
Kvůli personální situaci a stížnostem lékařů rezignoval dosavadní ředitel Radim Hošek i jeho náměstek Jiří Běhounek (SOCDEM), který je zároveň krajský radní pro zdravotnictví. Oba končí k 22. únoru. Část lékařů i politiků Běhounkovi mimo jiné vytýkala střet zájmů a špatnou komunikaci, on to odmítá.
Co dál s defibrilátory
Ohledně záchranářských defibrilátorů hejtman Martin Kukla (ANO) s kolegy do dvou týdnů očekává analýzu k fungování klíčové techniky v sanitkách. Politikům ji předloží nové vedení tamní záchranky v čele s ředitelem Vítem Kaňkovským. Dokument také zhodnotí, zda zpochybňovaným přístrojům pomohla aktualizace softwaru ze závěru loňského roku.
Pak má kraj s vedením záchranné služby rozhodnout, jak s přístroji Tempus naloží. „Jaká budou následně přijata opatření a zda k tomuto kroku bude nutné přistoupit, není možné nyní sdělit. Rozhodnutí vyplyne z předložené zprávy,“ sdělila mluvčí Kraje Vysočina Jitka Svatošová.
Podle části záchranářů jsou monitory a defibrilátory, které kraj v roce 2020 vysoutěžil za 36 milionů korun bez DPH, nespolehlivé a mohou ohrozit pomoc pacientům, což Seznam Zprávy opakovaně popsaly. Policisté také prověřují případ z loňského srpna, kdy přístroj zkolaboval a cyklista se zástavou srdce zemřel. Zasahující lékařka do interního hlášení napsala, že čtyřminutový kolaps klíčového přístroje mohl ovlivnit přežití pacienta. Technika však nikdy nepozbyla potřebnou certifikaci od lékového ústavu.
Téma zvednou krajští zastupitelé i na pondělním jednání. Přešlapování vedení kraje ohledně techniky vadí opozici. „Situace se nevyvíjí správným směrem, protože jde o lidské životy. Ekonomická stránka ani politikaření do toho nesmí vstupovat,“ sdělil opoziční zastupitel Adam Joura (Starostové pro Vysočinu).
Také očekává zprávu k přístrojům ze záchranky a zajímá ho, zda softwarová aktualizace přístrojů Tempus zabrala. Jestli ani tak kolapsy nezmizely, měl by s řešením jasno. „Pokud existuje riziko selhání přístrojů v kritickém okamžiku, pak nezbývá než je nahradit,“ dodal.
Ještě ostřeji mluví opoziční bývalá náměstkyně hejtmana Hana Hajnová (Piráti). „Ty přístroje jsou evidentně vadné. Je to o vyjednávání s dodavatelem, aby buď zjednal nápravu, nebo dodal jiné,“ řekla. Podle ní má kraj hledat právní kancelář, která vyhodnotí detaily smlouvy s dodavatelem i možnosti jejího vypovězení.
Museli bychom vracet miliony, hájí se vedení kraje
Kraj na techniku dostal peníze z evropských fondů, udržitelnost dotace trvá do roku 2027. Jeho zástupci tvrdí, že by hejtmanství dřívějším vypovězením smlouvy muselo vracet desítky milionů z dotace.
Záchranná služba letos při téměř 5400 výjezdech eviduje 16 záznamů chybových hlášení. „Ne všechna se dotýkala přímo funkčnosti přístrojů Tempus, někdy šlo o problém třeba s uchycením přístroje v sanitce či o vadný kabel, někdy byla potíž se souvisejícím spotřebním materiálem,“ řekl minulý týden Kaňkovský pro Seznam Zprávy.
Kvůli sporům ohledně přístrojů i komunikace se zaměstnanci v závěru loňska skončila ředitelka záchranné služby Vladislava Filová, kterou od února nahradil právě bývalý lidovecký poslanec a lékař Kaňkovský.
Výrobce i distributor závažnější potíže opakovaně odmítají. Politici z vedení kraje zdůrazňují, že přístroje nikdy nepřišly o potřebnou certifikaci od Státního ústavu pro kontrolu léčiv, což dohledový úřad potvrzuje. Sice eviduje chybová hlášení, ale závažnější problémy neodhalil. „Nebyly zjištěny žádné skutečnosti, že by v případě používání prostředků v souladu s pokyny výrobce nebyly tyto prostředky bezpečné a účinné, tak jak výrobce deklaruje,“ sdělil ředitel Státního ústavu pro kontrolu léčiv Tomáš Boráň.
Rizika v případném přesoutěžení zakázky vnímá i bývalý hejtman a současný opoziční zastupitel Vítězslav Schrek (ODS). Zdůraznil, že zadavatel nesmí popřít stanovisko vyšší instance, v tomto případě lékového ústavu. „Pokud bude mít technika veškerou certifikaci pro používání v České republice, pak nelze vyloučit, že budou Tempusy v opakovaném výběrovém řízení figurovat znovu,“ uvedl.
„Zároveň vám jako zadavateli zákon o veřejných zakázkách říká, že prostě musíte vybrat nejvýhodnější nabídku a nemůžete nikoho diskriminovat,“ dodal.
Podle něj se však nabízí i možnost v některých sanitkách za peníze kraje pilotně otestovat přístroje jiného typu. „Nemusely by se nutně vyměnit všechny. Otestoval by se jiný model a vyzkoušeli bychom, zda zkrátka záchranářům nevyhovuje lépe,“ řekl Schrek.
Seznam Zprávy oslovily i krajského radního pro zdravotnictví Jiřího Běhounka (SOCDEM), zda by měl čas na komentář k situaci, reagoval stručně: „Neměl.“
Potíže radního a exhejtmana Běhounka
Jako krajský radní přitom řeší krizi důvěry také v pelhřimovské nemocnici, kde doposud pracoval jako náměstek ředitele Radima Hoška. Hošek už dříve dělal bývalému hejtmanu Běhounkovi asistenta.
Nemocnice v lednu oznámila, že je od března nucena omezit plánované operace. Od ledna totiž podalo výpověď 14 lékařů z chirurgie a interny.

Sociálnědemokratický exhejtman a současný radní pro zdravotnictví Jiří Běhounek na snímku vlevo.
Podle exministra průmyslu a obchodu a krajského zastupitele Lukáše Vlčka (STAN) v potížích hraje roli i komunikace krajského radního Běhounka.
„Obrací se na mě řada zaměstnanců nemocnice, kteří potvrzují, co jako Starostové říkáme – jedním z problémů je střet zájmů krajského radního pro zdravotnictví a zároveň náměstka ředitele Jiřího Běhounka. Toho ředitele, který mu dříve na krajském úřadu dělal asistenta,“ napsal Vlček na sociální síti X.
Běhounek kritizoval veřejné „praní špinavého prádla“ i lékaře z nemocnice. „Mají u mě smůlu. Takhle se to prostě nedělá. Mohli dávno přijít a říct, co chtějí, ale místo toho vypouštějí do médií negativní zprávy,“ sdělil pro iDnes.cz.
Hejtman Kukla ve čtvrtek o situaci v krajském zdravotnictví hovořil s novináři. Vybízel k lepší komunikaci uvnitř organizací i napříč krajskými nemocnicemi. Odpovědi, zda považuje za problematickou i komunikaci radního Běhounka, se však vyhnul.
„Jsem jiná generace. Vyjadřuju se jinak. Lékaři mě přijmuli. Dokonce mi poděkovali, čehož si vážím. Věřím, že když si člověk sedne s lidmi ke stolu, tak najde řešení,“ řekl.
Podle něj lze očekávat, že velká část lékařů v pelhřimovské nemocnici po rezignaci dosavadního vedení své výpovědi stáhne.
Monitory a defibrilátory na Vysočině
SELHÁNÍ PŘÍSTROJE, SMRT PACIENTA (Záchranářům nefungoval defibrilátor, jeho závady hlásili roky. Pacient zemřel)
STÍŽNOSTI ZDRAVOTNÍKŮ („Šikanují nás,“ říkají záchranáři, kteří varují před přístrojem)
POLICEJNÍ PROVĚŘOVÁNÍ (Policie otevřela případ chybujících přístrojů v sanitkách. Po smrti pacienta)
KONEC ŘEDITELKY (Stížnosti na přístroje v sanitkách mají dohru. Ředitelka záchranky končí)
DETAILY TRAGICKÉHO VÝJEZDU („Nic nehrálo pro to, abychom ho zachránili.“ Přístroj selhal, pacient zemřel)















