Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Cestující letadla portugalské společnosti TAP, které letělo 17. ledna z Lisabonu do Prahy, zažili nestandardní situaci, když letoun začal nečekaně prudce stoupat. Airbus A320neo klesl příliš nízko a k havárii nedošlo jen díky systému varování a pohotovému provedení nouzového manévru. Letadlo u Křivoklátska bylo v té době pouze 300 metrů nad zemí a do nárazu zbývalo 30 sekund.
Na nebezpečí upozornilo piloty řízení letového provozu a bezpečnostní systém, který je před možností zřícení varoval a vyzval je k okamžitému nabrání výšky. Piloti následně provedli manévr, při kterém letadlo prudce zvedli.
„Pokud systém spustí varování ‚pull up‘ (česky zvedni to), je to poslední záchrana. Posádka nad ničím nepřemýšlí a přidá maximální výkon letadla, zatlačí páky úplně dopředu a začne zvedat letadlo, řekněme mezi desíti a patnácti stupni,“ popisuje profesionální dopravní pilot, který si přeje zůstat v anonymitě. Letadlo by se podle něj do této situace za normálních okolností dostat vůbec nemělo.
Ústav pro odborné zjišťování příčin leteckých nehod serveru iDnes.cz, který o incidentu informoval jako první, sdělil, že událost vyšetřuje jako vážný incident.
Aby piloti portugalského letadla zabránili nehodě, provedli prudký manévr, během kterého Airbus vystoupal za 36 sekund o 930 metrů. Další z oslovených dopravních pilotů, který zároveň vyučuje na katedře letecké dopravy na ČVUT, ale nepřál si uvést své jméno, popisuje, že při tomto manévru je důležitá zejména rychlost posádky, která musí udělat několik věcí naráz. Zejména pak přidat výkon motorů na maximum a současně s tím zvedat letadlo. Podle něj je manévr jako takový v zásadě jednoduchý, ale je potřeba ho správně a především rychle použít.
„Manévr cestující určitě velmi prudce ucítili,“ dodává. To potvrzuje i jeden z cestujících, který byl v té době na palubě. Přiznává, že se bál a strach viděl i na ostatních pasažérech. „Bylo to děsivé, protože mě hned napadlo, že jsme se něčemu snažili vyhnout. Napadlo mě v jednu chvíli, že se může něco stát, a myslel jsem na svou rodinu,“ uvedl pro server Novinky cestující Ondřej Ševeček.
Podle oslovených pilotů letadlo při manévru stoupá výrazně prudčeji než během standardního vzlétání. Roli hraje také samotný moment překvapení, kdy pasažéři neočekávají prudké stoupání jako ze vzletové dráhy. Po přistání pak kapitán letu může cestujícím vysvětlit, co se stalo.
„Pro ČSA jsem létal dvacet let a byli jsme cvičeni k tomu, že v případě, že provedeme postup nezdařeného přiblížení nebo nějakou nestandardní operaci s letadlem, kterou cestující neočekávají, měli bychom to jako kapitáni cestujícím krátce po manévru vysvětlit,“ říká pilot.
Pilotovi pomáhají varovné systémy
Zabránit nehodě pomáhá pilotům v letadle hned několik systémů, které dokážou upozornit na terén před letounem a v blízkosti země. Jeden vyhodnocuje polohu letadla vůči uložené mapě, další systém funguje na principu měření radiovýšky, tedy odrazu elektrického signálu od zemského povrchu.
„Systémy dokážou, jako tomu zřejmě bylo i v tomto případě, indikovat, že se letoun nachází v blízkosti země, což může být vyhodnocováno jednak GPS, ale hlavně radiovýškoměrem. Pokud má letoun navíc vysokou rychlost, jak bylo u tohoto případu popsáno, systém upozorní, že rychlost klesání je pod maximální přípustnou tolerancí,“ říká jeden z pilotů.
Varování samotné má stupňující se úrovně. Nejkritičtější je zhruba deset či patnáct sekund před případným nárazem, kdy systém začne varovat způsobem, jaký je známý například z filmů.
Podle dostupných informací bylo v době incidentu špatné počasí, i tak by podle oslovených pilotů k podobné situaci dojít nemělo. „Ale dokážu si jako dopravní pilot představit, protože jsem spoustu situací během své kariéry zažil, že se do takové situace může posádka dostat,“ tvrdí jeden z oslovených pilotů.
Kdo za mimořádný incident může, nelze nyní s jistotou určit. Ústav pro odborné zjišťování příčin leteckých nehod věc prošetřuje. Od Portugalců si vyžádal data z takzvaných černých skříněk letounu. „Kolegové nám zaslali data ze záznamníku letových dat, která aktuálně analyzujeme a porovnáváme s daty od Řízení letového provozu,“ řekl zástupce ředitele ústavu Josef Bejdák.
Podle odborníků na letectví by oficiální zpráva z vyšetřování v případě, že půjde o jasnou příčinu incidentu, mohla být hotová za několik týdnů, maximálně měsíců. „Dnes je lidský faktor považovaný v letectví za strůjce leteckých nehod, ale na druhou stranu už nikde není vyhodnoceno, kolika leteckým nehodám se díky lidskému faktoru dokázalo zabránit,“ říká jeden z pilotů.
