Hlavní obsah

V každém kraji rozhoduje úředník úplně jinak, popisuje praxi šéf lázní

Martin Plachý je generální ředitel společnosti Royal Spa a viceprezident Svazu léčebných lázní. Video: Zuzana Hodková, Seznam Zprávy

České lázeňství naráží na problémy jako jiné společnosti. Byrokracii a nepředvídatelná rozhodnutí úředníků. K tomu má i ty specifické, související s jejich místem v systému zdravotnictví. Popisuje je šéf Royal Spa Martin Plachý.

Článek

Rozhovor si také můžete poslechnout v audioverzi.

České zákony nejsou transparentní a dají se vykládat z mnoha různých pohledů, říká v rozhovoru pro pořad Agenda SZ Byznys šéf Royal Spa a viceprezident Svazu léčebných lázní Martin Plachý. Takže třeba úředník v Olomouckém kraji podle něj rozhoduje zcela jinak než úředník v kraji Karlovarském nebo Zlínském, protože každý z nich si stejné vyhlášky a předpisy interpretuje jinak.

„Někde potřebujete ověřený podpis, někde stačí normální. Přístupy inspektorátu práce jsou pak naprosto diametrálně odlišné. Například teď nám ve Zlínském kraji nařídili, že máme měřit svalovou zátěž u kuchařů, jestli náhodou není jejich práce příliš těžká,“ popisuje novinku Plachý s tím, že žádný jiný kraj ale nic takového nechce.

„Zcela odlišné jsou pak i přístupy stavebních úřadů. Registrace zdravotnických zařízení se vyřizuje s jiným nárokem. Stále se setkáváme s tím, že postup úřadů záleží na konkrétním pohledu jednoho daného úředníka,“ říká Plachý.

Lázeňský poplatek zatím pod stolem

Lázně podle něj potřebují stabilitu a jistotu a té se jim zatím příliš nedostává. Velký otazník teď například visí nad hrozbou zvýšení místních poplatků na dvojnásobek ( z 50 korun na 100 korun), který postavil lázně do sporu s jejich městy.

S výměnou Poslanecké sněmovny zatím padla tato hrozba pod stůl, ale Plachý čeká, že nová Sněmovna připraví nový návrh a znovu ho předloží. „Předpokládám, že dříve či později budou chtít zástupci municipalit (město nebo jiný územní samosprávný celek, pozn. red.) tento problém řešit. Víme, že Praha na to velmi apelovala, takže si myslím, že to je jenom otázka času. My se ale nebráníme diskuzi. Problém je, že při předložení posledního návrhu žádná diskuze nebyla, zákon byl upečen v Parlamentu a my ho objevili až v druhém, třetím, čtení,“ dodává. Podle něj lázně pouze chtějí, aby změna nebyla diskriminační, což prý v předchozím případě reálně hrozilo.

„Jedni platili a druzí, kteří se místo lázní nazvali ‚léčebné zařízení‘ už ne. Druhá věc je, že zákon naprosto nereflektoval situaci v řadě míst, kde celou lázeňskou infrastrukturu vlastní soukromé společnosti, ale poplatky se odvádí na obec,“ dodává Plachý.

Po operaci do lázní

Už teď se tak v lázeňství začal objevovat nový trend, kdy se lázně „přeměňují“ právě na léčebná zařízení a léčebné ústavy. V konkurenčním prostředí tím získají výhodu, protože pak jejich pacienti neplatí žádné místní poplatky.

jaký je rozdíl mezi lázněmi a léčebným zařízením?

  • Léčebná zařízení (nemocnice, odborné léčebné ústavy, rehabilitační centra) poskytují akutní nebo intenzivní následnou péči po operacích a úrazech, často s vysokou mírou lékařského dohledu a ošetřovatelské péče.
  • Lázně se zaměřují na rehabilitaci, prevenci, doléčení a chronická onemocnění, přičemž využívají přírodní léčivé zdroje (voda, bahno, klima) a procedury.

Léčebné péči se přitom věnují i klasické lázeňské domy. Tím, jak přibývá nároků na pooperační péči a nemocnice ve snaze uvolnit si lůžka přesouvají pacienty do následné péče, je už v řadě lázní vyčleněna část provozů právě pro tyto pacienty. „I u nás ve Velkých Losinách máme vyčleněný jeden dům právě na tuto pooperační péči převážně z Nemocnice Šumperk. Toto jsou klienti, kteří za 14 dnů, co jsou u nás, nevyjdou z domu. Bohužel ale zatím stále jedeme v lázeňském režimu, takže i tito pacienti platí poplatky,“ dodává Plachý. Pokud by se formálně a na papíře změnil režim z lázeňského na léčebný, poplatky okamžitě odpadnou. Poplatky přitom město využívá například na kulturní a společenské akce nebo údržbu a rozvoj infrastruktury, tedy položky, ve kterých tento konkrétní pacient město nezatěžuje.

Na segment pooperační péče se ale podle něj bude soustředit stále více zařízení. Royal Spa připravuje další takové rozšíření kromě Velkých Losin i v Ostrožské Nové Vsi.

Stovky milionů investice

Royal Spa teď připravil investice do svých zařízení za stovky milionů korun. „V Ostrožské Nové Vsi máme relativně velké zázemí, ale relativně malou kapacitu, proto připravujeme stavební povolení pro dostavbu a zhruba 80 až 100 lůžek. Ve Velkých Losinách chystáme rekonstrukci za 130 milionů a po jejím skončení se i tady chceme soustředit na rozšíření termálního parku s ubytovací kapacitou. Plus bychom chtěli přistavit 200 lůžek v Luhačovicích,“ říká Plachý.

Firma navíc nedávno přikoupila i Lázeňský dům v Mariánských Lázních. „My už jsme v Mariánských Lázních od roku 1996, ale naše kapacita tam byla malá. Dva roky jsme pracovali na nějaké akvizici, která se v konečném důsledku ukázala finančně příliš náročná, tak jsme od ní odstoupili a přikoupili lázeňský dům zhruba 200 metrů od našeho zařízení,“ vysvětluje Plachý. Nově tak bude v Mariánských Lázních jeden dům provozován jako lázeňské zařízení s volnějším režimem pro samoplátce a druhý bude pro léčebnou péči o klienty pojišťoven.

Další lázeňské společnosti v Česku

  • Lázně Luhačovice – Jáchymov (společný holding): Spojením těchto dvou subjektů vznikla jedna z největších lázeňských společností v ČR, která se zaměřuje na léčbu pohybového ústrojí a specifické metody (radonová voda v Jáchymově).
  • Imperial Karlovy Vary a.s.: Provozuje léčebné hotely v Karlových Varech, konkrétně Spa Resort Sanssouci a Hotel Imperial.
  • Lázně Teplice v Čechách a.s.: Společnost specializující se na léčbu pohybového ústrojí a cévních chorob, provozující Thermalium.
  • Ensana Health Spa Hotels: Mezinárodní řetězec, který má zastoupení v ČR, zejména v Mariánských Lázních a na Mariánskolázeňsku.
  • Priessnitzovy léčebné lázně Jeseník: Známé lázně specializující se na klimatoterapii.

Lázeňský host? Dnes hlavně samoplátce

Hosté českých lázní se mění. Zatímco v minulosti jasně převažovali takzvaní křížkoví pacienti, kterým pobyt hradí pojišťovny, teď je jich méně než čtvrtina. „V celém léčebném lázeňství se pohybuje tak 450 až 500 tisíc návštěvníků a zhruba jen 100 tisíc přijede na úhrady z veřejného zdravotního pojištění. Absolutní většina jsou dnes samoplátci,“ dodává Plachý. Zatímco klient pojišťoven zůstává zpravidla tři týdny, ve kterých absolvuje 21 procedur, samoplátce přijíždí na pět dní, ve kterých stihne i 10 procedur.

Na celý rozhovor se můžete podívat v úvodním videu.

Agenda

Čtvrthodinka o byznysu z první ruky. Rozhovory s top lídry českého byznysu, zakladateli firem, odborníky.

Od pondělí do čtvrtka na SZ Byznys a ve všech podcastových aplikacích.

Odebírejte na Podcasty.cz, Apple Podcasts nebo Spotify.

Doporučované