Článek
Kubánští doktoři, zdravotní sestry či zubaři by mohli být prohlášeni za ty největší dobrodruhy. Roky tráví svůj profesní život v odlehlých, nebezpečných místech planety, kde často zuří kdejaká epidemie, násilí, případně tam panují hlad a strádání.
Ve slumech ve Venezuele, v džunglích Rovníkové Guiney či v městských ghettech Haiti léčí bezpočet pacientů, o které se jejich vlastní vlády nedokážou postarat.
Některé země, jako právě Venezuela nebo třeba Nikaragua, Kubánce zaměstnávají i z ideologických důvodů - za tyto lékařské mise platí Havaně horentní sumy a drží tak při životě kubánskou revoluci započatou Fidelem Castrem a jeho partyzány už v roce 1959.
Teď se ale někteří z lékařů, jež kubánská státní propaganda označuje za „anděly Fidela Castra“, vracejí domů, a to ze zemí jako Paraguay, Bahamy či Guyana.
Tyto mise chce postupně po 30 letech ukončit i Guatemala, a to na nátlak amerického prezidenta Donalda Trumpa, který v posledních týdnech zahájil agresivní kampaň vůči komunistické Kubě s cílem přivést tento režim po 67 letech k pádu.
Guatemala začala pod vedením prezidenta Bernarda Arévala s Trumpovou administrativou spolupracovat. Nedávno například uzavřela se Spojenými státy vzájemnou obchodní dohodu, přijala více letů s deportovanými Guatemalci a úzce spolupracuje s Američany v oblasti potírání gangů.
Trump naopak zemím, které chtějí nadále s Kubou obchodovat a především zásobovat ropou, hrozí uvalením tarifů a ekonomických sankcí. Proto například Mexiko pozastavilo své ropné dodávky na Kubu z obav před devastujícími cly.
Ropná blokáda v důsledku znamená výrazný úbytek turistů. Právě ropa a valuty zahraničních návštěvníků představují pro Havanu ty největší příjmy, které zbídačený stát drží v chodu.
Trump utahuje šrouby
Americký prezident Donald Trump je přesvědčený, že se kubánský komunistický režim po 67 letech u moci letos zhroutí. Sám se netají snahou k takovému pádu přispět. Zahájil například ropnou blokádu ostrova a každé zemi, která by chtěla na ostrov ropu přesto dodávat, pohrozil vysokými cly a sankcemi.
Jeho administrativa rovněž zvrátila kroky demokrata Joea Bidena a vrátila Kubu na seznam států podporujících terorismus, což omezuje její schopnost obchodovat po celém světě.
Vláda také zakázala obchodní transakce se společnostmi ve vlastnictví kubánské armády, zpravodajských a bezpečnostních služeb. Ozbrojené složky kontrolují lukrativní turistický ruch a veškerý import.
Poslední výrazný příjem tvrdé měny potom zajišťovaly kubánské zahraniční lékařské mise a pronájem dalších kubánských profesionálů - od učitelů přes sportovce až po armádní velitele a stratégy.Kubánští komunisté si totiž za „pronájem“ svých občanů berou většinu výdělku.
I na tyto programy se teď Trump zaměřil. Americká vláda oznámila, že odebere cestovní víza úředníkům v zemích, které kubánské lékařské brigády hostí.
Kubánské programy vývozu pracovní síly, jež zahrnují lékařské mise, obohacují kubánský režim a zbavují obyčejné Kubánce lékařské péče, kterou ve své vlasti tak zoufale potřebují.
Kuba se proti tomu ohrazuje s tím, že její lékaři ve světě pomáhají zachraňovat životy a pro „zapomenuté tohoto světa“ jsou často poslední spásou. Faktem je, že Kubánci byli například prvními lékaři pracujícími na Haiti, které po obrovském zemětřesení v roce 2010 zasáhla epidemie cholery.
Kritici nicméně program misí označují za zotročování doktorů a sester, navíc někteří z nich nemají dostatečný výcvik a zkušenosti a v neposlední řadě odebírají pracovní místa lokálním lékařům.
„Berou nám práci a navíc nám prodávají předražené lékařské zařízení a léky. A to jen proto, abychom podporovali kubánské komunisty,“ postěžoval si mi nedávno přední venezuelský parazitolog Oscar Noya, hlavní expert v zemi v boji proti malárii.
„Dobrovolné otroctví“
Ke kritice se přidává i spisovatel Diego Maldonado. Ten nedávno vydal knihu s titulem La Invasión Consentida (Invaze se souhlasem), v níž tyto nejrůznější mise a programy popisuje právě na vztahu mezi Kubou a největším globálním zaměstnavatelem Kubánců - Venezuelou.
„Byl a je to systém, který by se dal popsat jako dobrovolná otročina. Kubánští lékaři a další profesionálové za svou tvrdou a často nebezpečnou práci dostávají jen zlomek výdělku. Pořád je to ale více, než kolik by za stejnou práci dostávali na Kubě,“ řekl Seznam Zprávám Maldonado.
Socialistické režimy obou zemí se tak navzájem utužovaly, Venezuela Kubě posílala zlevněnou ropu a valuty, ostrov svému spojenci vedle lékařů především zpravodajce, armádní velitele a plánovače. Nakonec i osobní ochranku vůdců Venezuely Huga Cháveze a Nicoláse Madura.
Podle studie v Miami sídlící lidskoprávní organizace Cuba Archive vydělávala Kuba za „pronájem kubánských profesionálů“ každým rokem více než čtyři miliardy dolarů.
Odborníci poukazují, že údaje vlády v Havaně jsou často nejasné, protože mění popisy plateb a slučují různé druhy služeb.
Lidskoprávní aktivisté uvádějí, že lékaři dostávají zhruba něco mezi dvěma až patnácti procenty z částky, kterou vlády jednotlivých zemí Kubě za jejich služby platí. Například v Rovníkové Guineji podle Cuba Archive získali z platu 10 tisíc dolarů jen tisícovku, zbytek šel do státní kubánské kasy.
Lékařské mise založil dnes už zesnulý kubánský vůdce Fidel Castro.
Deník New York Times k tomu dodává, že polovinu mzdy navíc kubánská vláda lékařům a dalším zdravotníkům ukládá na účtu v devalvované kubánské měně. Peníze si mohou vybrat až ve chvíli, kdy ze zahraniční mise dorazí domů.
„Kubánská vláda si tak jistí jejich návrat. Obává se, že by tito lékaři emigrovali,“ podotkl spisovatel Maldonado.
Praktikou kubánského režimu je i hrozba, že by dotyčný lékař mohl přijít na ostrově o veškerý svůj majetek, pokud by se rozhodl v cizině zůstat.
Humanitární pomoc z Mexika
Kubánští komunisté se tak mohou brzy ocitnout bez dalšího vitálního příjmu. Už teď vůdce Miguel Díaz-Canel varoval, že zemi čekají časy drastických úspor a život s výpadky elektřiny a špatnými dodávkami potravin a léků.
Kuba už dlouho přitom trpí dramatickým nedostatkem paliva, což má vedle dopravy devastující dopad i na tovární a zemědělskou výrobu.
Na ostrov alespoň právě přijely dvě mexické lodě s nákladem humanitární pomoci. Na palubě měly být zásoby rýže, fazolí či sušeného mléka.
Pomoc slíbilo i Rusko, dlouholetý ideologický spojenec. Kreml má prý v plánu poslat na Kubu rovněž tanker s ropou. Riskuje ale, že by loď mohli na moři obsadit američtí vojáci, kteří v regionu hlídkují.
