Článek
Na otázku, kdo může přimět Rusko, aby zastavilo válku proti Ukrajině, odpověděl na Mnichovské bezpečnostní konferenci americký velvyslanec při NATO Matthew Whitaker bez zaváhání. Čína.
Podle něj by stačil jeden telefonát z Pekingu do Moskvy, protože Rusko by bez Číny nemohlo dlouho válku financovat. „Zpravodajské služby dávno rozbily mýtus o technologické nezávislosti Ruska. Číňané by mohli zavolat Vladimiru Putinovi a ukončit tuto válku zítra. Mohli by mu přestat prodávat technologie dvojího užití a skončit s nákupem ruské ropy a zemního plynu,“ prohlásil Whitaker.
Po začátku ruské agrese před čtyřmi lety výrazně vzrostl vývoz čínského spotřebního zboží do Ruska. Čína dodává Rusům také komponenty pro výrobu dronů. Z Ruska do Číny naopak proudí zlevněná ropa a zemní plyn. V lednu letošního roku připluly do čínských přístavů tankery s ruskou ropu v objemu zhruba 1,65 milionů barelů denně. Nejvíce od března 2024.
Whitaker se vyjádřil podobně jako na začátku roku bývalý šéf britské rozvědky MI6 Richard Moore. „Peking poskytuje Rusku absolutně nejvýznamnější podporu, ve válce mohou Rusové pokračovat hlavně díky Číně,“ řekl tento týden Moore v rozhovoru pro televizi Sky News. Dodal, že ruské ztráty na frontě jsou šokující, například v prosinci zahynulo nebo utrpělo zranění třicet tisíc vojáků.
Na mnichovské konferenci vede čínskou delegaci ministr zahraničí Wang I. Jednal s ukrajinským protějškem Valerijem Sybihou. Ten napsal na sociální síti X, že Čína pošle Ukrajině humanitární pomoc na řešení energetické krize. Kvůli ruským útokům na infrastrukturu se rozsáhlé části země - včetně Kyjeva - ocitly v silných mrazech bez elektřiny, tepla a vody.
Se Zelenským se Wang I v Mnichově zřejmě nesejde. Na oznámeném programu ukrajinského prezidenta schůzka s čínským ministrem není. Zelenskyj v prosinci poprvé od začátku válku Peking ostře a otevřeně kritizoval. „Čína nemá zájem na ukončení války,“ prohlásil.
Čínský vůdce Si Ťin-pching do Kyjeva od začátku ruské agrese nepřijel, na rozdíl od indického premiéra Naréndry Módího. Čínská vláda sice slovně zdůrazňuje, že podporuje územní celistvost všech zemí a respektování mezinárodního práva, ale Rusko vůbec nekritizuje. Naopak, 4.února Si a Putin se shodli v telefonickém rozhovoru, že spojenectví jejich zemí je pevné. „Rusko-čínské vztahy se vyvíjejí správným směrem a že obě země by měly vypracovat velký plán jejich dalšího rozvoje,“ uvedl Si.
Čína se stala největším obchodním partnerem Ruska a růst je nadále strmý. Ještě v roce 2006 činil vzájemný obchod mezi nejlidnatější a největší zemí světa v přepočtu 34 miliard dolarů, v roce 2019 už těsně překročil hranici sto miliard dolarů. Rusové v roce 2020 otevřeli kohoutky nového plynovodu Síla Sibiře, který vede z velkých nalezišť na severovýchodě země na čínskou hranici.
Mezi analytiky a experty, kteří se vývojem v Rusku a Číně zabývají, získal velkou popularitu slovní obrat šéfky Rakouského institutu evropské a bezpečnostní politiky Veliny Tchakarovové. Ta použila označení „drakomedvěd“, vycházející ze spojení sloganů ruský medvěd a čínský drak. Natolik se podle ní Moskva a Peking za vlády Putina a Siho staly spojenci. Veškeré výzvy k tlaku na Rusko ve směru ukončení války zatím čínský režim nevyslyšel.
