Článek
Soňa Tichá. Barbora Riegerová. Simona Srdínková.
Tři zástupkyně dětí, každá přichází ze specifického prostředí a podílí se na historicky první volbě dětského ombudsmana.
Staly se součástí hodnoticí komise, která bude mít mimo jiné možnost v úterý na veřejném slyšení vyzpovídat tři navržené kandidáty usilující o post ochránce práv dětí. V devatenáctičlenné komisi celkově zasednou čtyři děti. S jedním z nich ovšem redakce nedostala svolení mluvit.
Soňa Tichá si prošla pěstounskou péčí, zařízením pro děti vyžadující okamžitou pomoc i dětským domovem, kde aktuálně žije. Barbora Riegerová zastupuje Pražský parlament dětí a mládeže a mezinárodní hnutí Defence for Children International. Simona Srdínková pak vystupuje za děti s omezeními, sama je intolerantní na lepek.
Dohromady se shodují na tom, že česká společnost se příliš nezaměřuje na duševní zdraví dětí a šikanu, a doufají, že právě ochránce práv dětí by to mohl změnit.
„Duševní zdraví u mladistvých se zhoršuje. Extrémně přibývají počty mladých, kteří potřebují klinickou pomoc, bohužel přibývá i dětských sebevražd. Bylo by super, kdyby ombudsman s lékaři zkusil zapracovat na prevenci,“ říká osmnáctiletá Soňa Tichá.
„Už se to bere mnohem víc vážně, ale přijde mi, že starší generace to tolik neuznává,“ souhlasí Simona Srdínková. Barbora Riegerová pak rovnou říká, že velkým problémem je šikana a týrání dětí.
„Typický příklad, kdy by měl ochránce dětí zasáhnout, když bude dítě šikanované ve škole a ta škola to nebude chtít řešit,“ představuje si šestnáctiletá Barbora Riegerová.
Práva dětí uprchlíků i celiaci na školách
Všechny tři zástupkyně dětí už dopředu dostaly životopisy osobností, které mají ze svého pohledu hodnotit: Jde o zástupkyni zmocněnce v Kanceláři vládního zmocněnce pro zastupování Česka před Evropským soudem pro lidská práva Evu Petrovou, mosteckého opatrovnického soudce Martina Beneše a bývalého ministra pro legislativu, advokáta Michala Šalomouna. Právě z těchto tří jmen se bude vybírat první ochránce práv dětí.
„Samozřejmě mě zajímá praxe, zkušenosti, co mají vystudované,“ zmiňuje Soňa Tichá.
„Vítězný kandidát by měl mít už hodně zkušeností, právě co se týče ochrany dětí. Proto je pro mě důležité, jestli už se dřív starali o práva dětí,“ říká Barbora Riegerová.
Zástupkyně dětí ovšem přináší i specifický pohled, na co se u kandidátů chtějí zaměřit. Například Simona Srdínková mluví o alergiích a intolerancích. „Zastupuji děti s různými dietami. Je to problém, o kterém se tolik nemluví. I když je to poslední dobou čím dál aktuálnější a řeší to čím dál více dětí,“ hlásí Simona.
S kandidáty chce probrat, jak lépe prosazovat potřeby dětí s intolerancemi ve školách a zejména jídelnách. „Jedna z nejdůležitějších věcí jsou obědy, když to škola nezajistí, tak si musí děti nosit vlastní obědy nebo čekat, než se nají doma,“ vysvětluje.
Soňa Tichá pak považuje za extrémně důležitý postoj k migrantům. „Hlavně z Ukrajiny. Protože ty děti budou hodně potřebovat, aby se jich někdo zastal, jejich práva budou dost upíraná,“ obává se.
Zároveň otevírá i téma „problémových dětí“ a jejich práv. „Čím víc je dítě někdy problémové, tím je jednodušší si říct, že si nezaslouží, abychom se ho zastávali. Některé děti jsou bohužel, když to tak řeknu, na facku, ale i tak musíme brát jejich práva v potaz. Pořád jsou to lidé a potřebují zastání,“ popisuje Soňa Tichá.
Důležitá je pro ni i kontrola Orgánů sociálně-právní ochrany dětí (OSPOD). Vychází přitom z vlastní zkušenosti. „Sama jsem měla s OSPOD dost velké potíže. Zastupoval mě a podle mě ne úplně v mém zajmu. Byla bych ráda, kdybych se tehdy mohla obrátit na dětského ombudsmana,“ poznamenává.
Barbora Riegerová vyzdvihuje už zmíněnou šikanu a týrání dětí. Zároveň chce mluvit i o podpoře dětí, které opouští dětské domovy a míří do normálního života. Na to Soňa Tichá reaguje, že velmi záleží na konkrétním domově i přístupu jednotlivých dětí. A chválí si přístup s důrazem na soběstačnost a trénování dovedností v zařízení, kde aktuálně žije.
Hodnocení mají poslanci respektovat
Devatenáctičlenná hodnoticí komise, včetně čtyř zástupců dětí, má podle Heleny Válkové, poslankyně hnutí ANO a členky petičního výboru, která se velmi úzce podílí na přípravách historicky první volby dětského ombudsmana, volné pole působnosti.
Veřejně nejvýraznějším je pak účast komise na úterním veřejném slyšení kandidátů, kde mohou členové komise klást dotazy.
Petiční výbor následně může požádat hodnoticí komisi – Helena Válková předpokládá, že to udělá – o vypracování doporučení včetně sestavení pořadí jednotlivých kandidátů.
Toto doporučení následně může sloužit jako podkladový materiál pro rozhodnutí poslanců, kteří budou o dětském ombudsmanovi hlasovat v tajné volbě.
„Myslím si, že by nebylo správné, kdyby nerespektovali hodnoticí komisi, ale mají na to právo. Jak mluvím s kolegy a kolegyněmi, tak řada z nich to bude respektovat nebo minimálně je to ovlivní,“ tvrdí Helena Válková.
Úřad veřejného ochránce práv dětí začal fungovat od července 2025. Funkci do první volby vykonává Vít Alexander Schorm, zástupce veřejného ochránce práv.
Za první měsíce činnosti kancelář ochránce práv dětí obdržela 767 podnětů, z toho 75 přímo od dětí. Jde o období od července do konce roku 2025. Přes 150 podnětů směřovalo na rodičovské spory, dalších 100 na školství a dalších téměř 60 mířilo na péči o děti.
