Kanada válcuje olympiádu. Vyladila superzbraň, která má soupeře děsit

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Kanadská reprezentace má na olympiádě jedinou viditelnou chybu. Realizační štáb nemůže evidentně trefit na dobrou kávu, protože před zápasem si ji občas někdo přijde natočit mezi novináře.

Můžete tady narazit klidně na Brada Marchanda, když se vyřítí z tribuny po utkání s Francií a spěchá do šatny za ostatními. Nebo spíš on narazí do vás. „Ooops, sorry,“ hned se omluví.

Na ledě ale zatím kanadský tým vypadá dokonale. Rozdrtil Česko, Švýcarsko i Francii, při celkovém skóre 20:3. Kouč Jon Cooper brilantně šéfuje partě hvězd NHL. „Moje práce je, abych jim dal prostor dýchat a hrát hokej. Ale současně s tím souvisí, aby chápali, že nakonec rozhoduje, kolik gólů nedostanete,“ vysvětluje svůj pohled na práci.

„Zatím to funguje,“ přidá.

Radosti má Kanada na olympiádě docela dost, stačí si jen vybrat, kam se chcete dívat. Největší pozornost přitahuje Connor McDavid, který působí dojmem, že si na turnaji dělá, co chce. Ve třech zápasech posbíral devět bodů (2+7) - rekord olympiády s hráči NHL je 11 bodů.

Ví se o něm, že je patrně nejlepším hokejistou na světě. Ale v Itálii hraje i dost fyzicky, udává trend, kudy se Kanada ubírá. „Fyzicky hrát chceme. Když jde příkladem on, všichni si toho všimneme. Ukazuje to, jak moc chce vyhrát,“ pochvaluje si Sidney Crosby.

Ano, ten Crosby, který je v osmatřiceti už na svých třetích hrách - a to ještě dvakrát startovat nemohl, protože NHL na turnaj své hráče nepustila.

Vyhrál úplně všechno od olympiády (dvakrát) po Stanley Cup (třikrát) a mistrovství světa (jednou) a je považovaný za jednoho z nejlepších hokejových lídrů vůbec. Ostatně všechny zmíněné trofeje získal ve funkci kapitána.

V Miláně ovšem automaticky vystřihne pochvalu parťákovi o dekádu mladšímu. „Je hodně věcí, ve kterých nás Connor vede, hlavně v přístupu k zápasům. My ho chceme následovat,“ pokračuje Crosby.

Dalším výrazným rysem kanadského týmu je skutečnost, že je hodně vstřícný k veškerým mediálním povinnostem. Crosby, MacKinnon i McDavid se zastaví cestou ze zápasů klidně u tří hloučků novinářů. Netrápí je, že stejné myšlenky musí vybalit víckrát. Jasně, vyhrává se, tedy není důvod mít blbou náladu a šířit ji kolem.

Na druhou stranu, i když Kanada na posledním mistrovství světa prohrála nečekaně ve čtvrtfinále s Dánskem, přišli Crosby a MacKinnon mluvit o šokující porážce. Sice s hodně zlomeným výrazem a ani trochu se jim nechtělo, ale chápali, co je jejich povinnost.

V Itálii je však tým hokejově úplně odskočený a dominují mu právě tři zmínění ofenzivní králové.

Crosby je symbol vítězství. MacKinnon se na vás hodně zamračí, kdybyste nadhazovali, že je hokej hlavně zábava. McDavid je odpověď prakticky na všechny otázky typu „Kdo je nejlepší v…“

V pondělí tým úplně vypnul a šetřil síly na středeční čtvrtfinále. „Volno potřebujeme. Je to tady vyčerpávající pro tělo i pro mysl. Vezměte si cestování, tréninky, zápasy i tlak, všechno se nasčítá,“ vysvětloval kouč Cooper.

Kanada je parta chlapů, kde má každý ve vlastním klubu silnou roli. V dresu s javorovým listem ale musí fungovat jinak. Zatímco v NHL chodí všichni na led při klíčových situacích, na olympiádě musí celá skupina udělat krok zpátky.

„Za prvé jsem šťastný, že tady vůbec můžu být. Tohle vůbec neberu jako samozřejmost. Navíc jsem dal i gól a je vyloženě masakr, že hraju v týmu, který vede Sidney Crosby,“ vypočítával Brandon Hagel, útočník Tampy Bay.

Takhle mluvil po „obyčejném“ utkání s Francií, které jeho tým vyhrál 10:2. Sám taky není v NHL zrovna do počtu. Je to hráč, který umí sbírat 90 bodů.

Zajímavou chvíli prožil i trenér Cooper, když měl tým proti Francii trestné střílení. „Rozhodčí přijel a říká mi, že si můžu vybrat, koho chci,“ začínaly mu cukat koutky. Tenhle moment ho totiž dostal do pěkně divoké situace. V NHL se k exekuci musí postavit postižený hráč, na olympiádě může jet kdokoliv.

Každý dával najevo, že by chtěl jet. „Osmnáct kluků se otočilo a koukalo na mě, co udělám,“ už se smál Cooper.

Devatenáctiletý Macklin Celebrini si suše kroužil na ledě a čekal, až mu rozhodčí dá puk. Netušil, že ho trenér může odvolat. Nakonec to Cooper neudělal. „Kdybych ho nenechal jet, fanoušci by mě vypískali,“ vysvětlil.

Lavička během chvíle pochopila, že pojede zelenáč, a žádný problém nenastal.

Z toho všeho je cítit, že na sebe hvězdy nežárlí. Funguje hierarchie Crosby–McDavid–MacKinnon. Lídři umějí trochu couvnout a zbytek se podřídí. „Snažíme se budovat tým, mít variabilitu, abychom mohli měnit lajny. Zatím se nám ukazuje, že to funguje,“ komentuje sérii tří výher Hagel.

Kanada si v základní skupině testovala ofenzivní superzbraň jen párkrát. Trenér Cooper nechce dávat největší hvězdy k sobě, drží každou v jiné formaci. Ale třeba i v rozhodnutém zápase s Francií k sobě občas postavil MacKinnona s McDavidem a sekundoval jim Celebrini.

V hokejovém světě těžko najdete většího pedanta směrem ke svému okolí, než je MacKinnon. Jednak už něco musíte umět, aby vás akceptoval. Ale hlavně se potřebujete chovat tak, jak hlásí jeho současné krédo: pro hokej a výhru se dělá všechno, ostatní počká.

„Ne, ne. Ani náhodou. To si fakt nedovedu představit,“ odvětil na otázku, jestli by v devatenácti na olympiádě dovedl hrát jako Celebrini.

Klasicky u toho opíral hokejku o tvář. Díval se při odpovědi přímo do očí. Vždycky odpovídá rychle a jako by měl rád, když s ním chcete diskutovat.

Proč tedy sám nebyl jako Celebrini? „Protože jsem byl idiot.“

Vážně idiot? „Nebyl jsem dost dobrý, vyspělý. Ne, vůbec tohle není téma,“ vypálil dál. Celebriniho zkrátka bere, což je i pro mladou hvězdičku San Jose velká věc.

Takže si představte situaci, že jsou tito tři mimořádně talentovaní, rychlí a sebevědomí útočníci vedle sebe. Chytat je najednou se jeví jako šílenství.

Spojení McDavida s MacKinnonem si Cooper chystá ale jen pro případy, že by Kanadě teklo do bot a potřebovala by zvýšit obrátky. Třeba jednou přijde moment, kdy i Dream Team bude muset stáhnout sestavu na tři útoky a dupat za vyrovnáním. Trenér chce být připravený.

Šanci vyzkoušet si to může dostat i Česko, pokud se mu podaří postoupit přes Dány do čtvrtfinále. Mít proti sobě v jedné lajně McDavida, MacKinnona s Celebrinim by pro tým trenéra Radima Rulíka svým způsobem byla pocta i odměna zároveň.

Pak přijde ale fáze dvě: tyhle tři ubránit. Pak zlikvidovat Crosbyho i Marchanda. Potom možná Hagela a Marnera. A dál? Už tam znovu skáčou McDavid s MacKinnonem…