Článek
Výbor došel k závěru, že v případě premiéra Andreje Babiše kvůli kauze Čapí hnízdo poslancům nedoporučí jeho vydání. Členové o tom rozhodli v tajném hlasování. Stejné stanovisko pak zaujali i u Tomia Okamury kvůli kontroverzním plakátům v kampani.
Doporučení výboru potvrdila i jeho šéfka Helena Válková (ANO) společně s místopředsedou Michaelem Zunou (TOP 09).
Z informací redakce vyplývá, že proti vydání předsedů hnutí ANO a SPD bylo devět poslanců, šest bylo pro. Jeden z členů byl z důvodu nemoci omluven.
Pře o to, zda mají rozhodovat soudy
Zuna rozhodnutí výboru označil za nešťastné a přiznal, že v obou případech hlasoval – na rozdíl od Válkové – pro vydání. „Já si myslím, že toto určité vychýlení rovnosti před zákonem v podobě poslanecké imunity není ideální,“ řekl s tím, že finální rozhodnutí má být na soudech.
Zároveň se pozastavil u případu Tomia Okamury. Zmínil, že je rád, že platí svoboda slova, upozornil ale na posouvající se hranice toho, co je ještě v pořádku.
„Politická kultura hrubne a stále se hledají nové hranice, tak tady mi přijde, že o tom, kdo by měl rozhodovat, co je ještě přípustné a co je nepřípustné, by měl rozhodovat soud a ne poslanci,“ dodal.
Válková nicméně zdůraznila, že podle ní je u politických projevů hranice jiná než u běžných občanů. Doplnila ale, že diskutované plakáty hnutí SPD se jí osobně „nelíbí“. Co se stíhání Andreje Babiš týče, Válková zmínila, že si není jistá, zda by k němu došlo, kdyby premiér nevstoupil do politiky.
„Tady nejde o vinu a trest. Ale došlo tam k mnoha procesním pochybením,“ dodala ke kauze Čapí hnízdo. Podle členky mandátového a imunitního výboru Kateřiny Stojanové (Piráti) nicméně ze spisu vyplývá, že vše probíhá standardně a výtku Válkové tak rozporuje.
Okamurův případ otevřel debatu o svobodě slova
Zatímco koncem ledna se jednání účastnili za přítomnosti svých právníků i oba předsedové vládních hnutí, úterní schůzka se už obešla bez nich.
Ačkoliv někteří poslanci očekávali rychlou debatu, jenom premiérem se zabývali hodinu a půl. Stejně dlouhou dobu pak debatovali o doporučení v případě Okamury, jehož případ přijde poslancům z pohledu politické diskuze a zákonů „zajímavější“. Už jen proto, že je rámovaný na debatě o svobodě slova.
Samotná rozprava podle členů výboru nicméně nepřinesla nové argumenty. Dle očekávání se vládní poslanci stavěli spíše na stranu nevydání, zatímco ti opoziční argumentovali tím, že o vině a nevině rozhodují soudy, a tak by měli být oba předsedové ke stíhání vydáni.
Vládní koalice má ve výboru devět členů, z toho sedm pochází z hnutí ANO. Premiér Babiš měl tak logicky zastání. V případě Okamury pak někteří členové zmiňují, že se na jeho obhajobu při jednání postavil i motoristický poslanec Matěj Gregor.
Ne všem ale jeho monolog seděl. Gregor totiž obhajoval kontroverzní plakát SPD s tím, že nejde o xenofobii ale reakci na reálné trendy. „Má za to, že příslušníci negroidní rasy páchají trestné činy napříč západní Evropou statisticky významně,“ přibližuje jeden z členů výboru.
„Já jsem pouze zmínil, že ten plakát neuráží negroidní rasu, ale zvedá politický názor, který říká, že negroidní rasa páchá trestné činy více. To nebyl můj politický názor. Řekl jsem, že se ten plakát odvolává na tu statistiku,“ upřesňuje Gregor.
Dodává, že politickými stanovisky by se podle něj soudy zabývat neměly. „To by totiž byla prohra systému, soudy by o tom rozhodovat neměly. Vydání Tomia Okamury by pak vedlo k autocenzuře poslanců,“ dodává.
Další zdroj redakce pak popisuje, že ho udivilo, s jakou vervou Gregor hájil šéfa SPD. „Překvapilo mě, že šel takhle s kůží na trh. Přišlo mi, že SPD zastupoval velmi intenzivně,“ popisuje další člen.
Dodává také, že za Andreje Babiše se Gregor nebil a mlčel. „Ano, to tak je. Myslím, že to je tím, že pan Gregor si vzal téma svobody slova za své. Z pozice učitele dějepisu,“ dodává další zdroj s tím, že i ta by podle něj ale měla mít své hranice.
Většina zdrojů mluví pod zárukou anonymity, protože jednání výboru nebylo veřejné. Poslanci tak museli odevzdat i své mobily do obálek. „Notebooky a chytré hodinky ale nevadily,“ přibližuje se smíchem jeden z členů s tím, že dané opatření tak podle něj postrádalo smysl.
Výbor řešil Babiše počtvrté, Okamuru podruhé
Babišovým vydáním se poslanci zabývají už počtvrté. Zatímco v minulosti ho Sněmovna k trestnímu stíhání vydala, letos se očekává změna. Sám premiér ostatně vyjádřil přání, aby zákonodárci takový krok neučinili. Kauzu Čapí hnízdo – kvůli které policie žádá jeho vydání – totiž vnímá jako zpolitizovanou, což sám několikrát řekl i na plénu Sněmovny.
Během lednového zasedání MIV to pak i zopakoval, shodují se členové. „Soudkyně mě nemá ráda, a proto mě odsoudila,“ hájil se podle zdrojů tehdy premiér. Ten svá slova o „zpolitizovaném procesu“ podporoval třeba tím, že stíhání trvá dlouho.
Devět let vyšetřování a soudů v kauze Čapí hnízdo
- V březnu 2016 Andrej Babiš, který byl tehdy ministrem financí, uvedl, že majiteli akcií společnosti Farma Čapí hnízdo byly dvě jeho děti a bratr jeho manželky Moniky Martin Herodes.
- V srpnu 2017 obdržela Poslanecká sněmovna první žádost o vydání Andreje Babiše i tehdejšího poslance ANO Jaroslava Faltýnka. 6. září 2017 hlasovala pro jejich vydání, na začátku října 2017 si obvinění převzali usnesení o zahájení trestního stíhání. Původně bylo obviněno celkem 11 lidí.
Na to mimochodem poukazují i další vládní poslanci, třeba šéfka výboru Válková, která už dříve sdělila, že je podle ní trestní řízení „nestandardně dlouhé“, což nesvědčí o „nejlepší vizitce rychlosti“ české justice.
Zatímco Babiš tentokrát nechce být vydán, Okamura nechává rozhodnutí na poslancích, stejně jako v minulosti. Policie ho chce stíhat kvůli kontroverzní kampani SPD před krajskými volbami. Na jednom z plakátů byl muž černé pleti, který drží zakrvácený nůž, a u něj nápis: „Nedostatky ve zdravotnictví nevyřeší ,chirurgové‘ z dovozu.“
Další plakát pak zobrazoval romské děti, které měly v puse cigaretu. Doprovodný text zněl: „Říkají, ať chodíme do školy, ale naši to maj na háku…“ a „Podpora pouze pro rodiny, kde děti plní školní docházku!“
Okamura si za plakátem stojí
Okamurova obhajoba – kterou před členy MIV v lednu přednesl jeho právní zástupce – se nesla v duchu, že kampaň „nikoho k ničemu nevybízela“. Podle některých členů výboru ale stačí samotný vizuál.
„A jak by to mělo vypadat? Mělo by tam být: ‚najděte černé sousedy a zbijte je?‘ Tím sdělením toho plakátu je vzbuzování nenávisti a pocitu ohrožení, protože tam stojí člověk, který má reprezentovat Afričana se zakrváceným nožem? Co jiného by to ve vás mělo vzbudit než strach, odpor a nenávist,“ táže se jeden z členů MIV.
Obvinění z rasismu pak Okamura opakovaně odmítl s tím, že kontroverzní plakáty reagovaly na migrační pakt, proti kterému se hnutí SPD dlouhodobě staví. Sám šéf SPD v minulosti také tvrdil, že kampaň byla „alegorií“ a „mírná“.
Vedle toho Okamura často poukazuje na politické stíhání a zmiňuje trestní oznámení od poslance Jiřího Pospíšila (TOP 09). „Protože se to politicky hodí. Těch podnětů bylo ale několik,“ dodává jeden ze zdrojů obeznámený s obsahem spisu. Na plakáty s romskými dětmi reagovala mimo jiné i organizace Romea.
Šéf Poslanecké sněmovny a SPD na výsledek jednání výboru reagoval slovy, že se přiklonil k demokracii a svobodě slova. Dodal, že si za plakátem, který mu přivodil trestní stíhání, stojí a neodvolá ho. Zároveň zmínil, že je pro něj nepřijatelné, že by za názor měl být někdo zavřený až na tři roky. „My nebudeme hlasovat pro perzekuci lidí za názor,“ řekl.
Mandátový a imunitní výbor v podobných případech pouze doporučuje postup. O samotném vydání poslance nicméně vždy rozhoduje samotná Sněmovna. Ta by se vydáváním Babiše a Okamury mohla zabývat na schůzi 5. března. Současná vládní koalice drží v dolní komoře „pohodlnou stoosmičku“. Očekává se tak, že k vydání ani jednoho předsedy nakonec nedojde.
