Mapa ukazuje, kde lidé nechodí k lékaři

Rok sháněli lékaře. Ke středočeskému Neveklovu pozornost poutala i Všeobecná zdravotní pojišťovna. Kdo by tam usedl do židle praktického lékaře pro dospělé, dostal by finanční bonus. A povedlo se. Od začátku února už nemusejí lidé dojíždět do Sedlčan nebo Týnce nad Sázavou.

„Sháněli jsme, dávali jsme inzeráty, oslovovali jsme různé lidi, a pak se nám ozval lékař ze sousedství, že by měl zájem i v Neveklově rozšířit své působení. Samozřejmě jsme strašně rádi, protože praktický lékař je pro každou větší obec základní věc,“ popisuje starosta Neveklova Ladislav Trumpich, jak se stalo, že se v obci nový lékař objevil.

Je to důležitá věc, protože právě na Benešovsku chodí lidé skoro nejméně na preventivní prohlídky. Jen 46 procent dospělých na ni v posledních dvou letech bylo. A samozřejmě jedním z hlavních důvodů je nedostatečná dostupnost v blízkém okolí.

„Zcela flagrantní je situace na Chebsku. Tam je důvodem jednoznačně nedostupnost praktických lékařů,“ popisuje na dalším příkladu ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky Ladislav Dušek, co stojí za nižší účastí na preventivních prohlídkách v tomto místě.

Právě okres Cheb hlásí ještě o pár desetin nižší docházku k lékařům než Benešov. Nová data za rok 2024 zveřejnil Ústav zdravotnických informací a statistiky. Na mapu po jednotlivých okresech se můžete podívat níže.

Jde přitom o hodně. Zaprvé, preventivní prohlídka může zachránit život. Dá se tak přijít na zdravotní komplikaci dříve, než se stane obtížně řešitelnou, nebo dokonce fatální. Zadruhé tak ušetří systém veřejného zdravotního pojištění, takže na co nejvyšší docházce k lékaři záleží také státu a pojišťovnám.

„Náklady na preventivní ošetření se pohybují v řádu stokorun, velmi nízké jsou často náklady i na léčbu včas zachyceného onemocnění. Naopak závažné diagnózy odhalené ve vyšších stádiích nesou, kromě rizika trvalého ohrožení zdraví či života pro samotného pacienta, také vysokou finanční zátěž pro systém,“ popisuje mluvčí Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) Viktorie Plívová.

Když zůstaneme u okresů, kde je docházka na preventivní vyšetření nejnižší – Rakovník, Tachov a Cheb –, jsou to zároveň místa, kde se snaží nové lékaře najít také VZP.

„Okresy Tachov, Rakovník i Cheb jsou i v případě VZP zařazeny mezi tzv. preferované oblasti, kde i podle sledování pojišťovny dochází k vyčerpání stávajících kapacit péče (praktických lékařů) a kde proto VZP nabízí nově příchozím lékařům ke smlouvě bonus až 800 tisíc korun,“ dodává Plívová.

I Sdružení praktických lékařů potvrzuje, že v oblastech s nejnižší účastí na preventivních prohlídkách by bylo potřeba více praktiků.

„Speciálně na Plzeňsku je to Tachovsko, především venkovské oblasti, kde mají praktičtí lékaři registrované velké množství pacientů. Ne proto, že by byli hamouni, ale nikdo jiný tam není. A ve vašich silách jako lékaře je pak zvládnout jen určitý počet preventivních prohlídek,“ popisuje šéf praktiků Petr Šonka, který má ordinaci v Přešticích na Plzeňsku.

Zároveň druhým argumentem může ale být i nechuť na preventivní prohlídky dorazit. Z dřívějších průzkumů vychází jako nejčastější přesvědčení, že není nutné k doktorovi chodit, když „nemám žádné problémy“.

Dobře je to vidět na tom, jak lidé chodí k lékaři podle věku. Jednou za dva roky nedojde ke svému praktikovi ani polovina dvacátníků a třicátníků.

„Částečně je to určitě dané neochotou pacientů na prevenci dojít. Mimochodem na Plzeňsku máme poměrně velkou enklávu lidí neočkovaných proti chřipce,“ dodává Dušek.

Právě Plzeňský kraj je co do docházky na preventivní kontroly nejhorší z celé republiky. Mimo zmíněný Tachov je situace jen o malinko lepší v Plzni a jejím okolí, Klatovech nebo Domažlicích. Přes 50 procent se přehoupnul jediný okres, a to Rokycany.

Dopad na zdraví obyvatel může být ale zcela zásadní. Odborníci si nad tím nedávno lámali hlavu v souvislosti s úmrtími v Karlovarském kraji. A to proto, že tam umírají lidé třeba na mrtvici daleko častěji než jinde, i když mají akutní péči dostupnou.

„I po infarktu myokardu a na další nemoci tam (v Karlovarském kraji) mají horší úmrtnost,“ říká předseda cerebrovaskulární sekce České neurologické společnosti Aleš Tomek. „Ukazuje se, že lidé (v Karlovarském kraji) jsou o něco více nemocní a hůře se léčí obecně. Může to být způsobené i socioekonomicky, ale vidíme také, že daleko méně chodí na prevence,“ zmiňuje Tomek v souvislosti s úmrtností preventivní prohlídky.

Co je ale potřeba říct, v poslední době se Češi konečně učí k lékaři chodit, i když nemají nějakou akutní potíž. Zatímco ještě v roce 2019 na prevenci dorazilo 49,5 procenta dospělých, podle nejčerstvějších dat už je to 55,4 procenta. Pro srovnání se můžete podívat na stejnou mapku s docházkou k lékařům jako v úvodu, akorát z roku 2019. Na tom je dobře vidět, že se účast pacientů zlepšuje.

Na prevenci teď míří i Ministerstvo zdravotnictví. Jeho staronový šéf Adam Vojtěch (za ANO) by rád odměnil pacienty, kteří k lékaři chodí, protože tím pomohou nejen sobě, ale i veřejným financím.

Pokud zajdou na všechna hrazená preventivní vyšetření, dostávali by rovnou finanční odměnu od státu. Nikoliv tedy jako dnes, kdy mohou pacienti čerpat za stejných okolností některé bonusy od zdravotních pojišťoven, ale přímo částku na účet.