Proti vědě i zájmům vlastní země. Trump pohřbil základy boje se znečištěním

„Oxid uhličitý a další skleníkové plyny ohrožují zdraví a blahobyt veřejnosti.“

Závěr, na němž se shodne takřka celá světová vědecká komunita a který byl v tomto znění sedmnáct let i součástí amerického právního řádu. Až do letošního února, kdy administrativa prezidenta Donalda Trumpa stanovisko Agentury pro ochranu životního prostředí z roku 2009 - známé jako „zjištění ohrožení“ – oficiálně zrušila.

Při slavnostním podpisu byl v minulý čtvrtek odpoledne kromě Trumpa i jím jmenovaný ředitel agentury Lee Zeldin, který nešetřil velkými slovy. Republikán Zeldin rozhodnutí označil za „největší deregulační opatření v americké historii“. Prezident následně dokonce dodal, že si myslí, že „zdaleka“.

Na agenturním stanovisku, které na začátku vlády demokratického prezidenta Baracka Obamy dospělo k závěru, že vláda má pevný právní základ pro regulaci skleníkových plynů podle zákona o čistém ovzduší, stojí celá řada federálních politik zaměřených na změnu klimatu.

Administrativa si od zrušení stanoviska slibuje jejich zvrácení. V příštích měsících se pravděpodobně pokusí odstranit limity emisí z automobilů, elektráren a dalších průmyslových odvětví, která jsou zodpovědná za většinu znečištění způsobujícího oteplování planety.

Například nezisková organizace Environmental Defense Fund to komentuje slovy, že zrušení zjištění ohrožení „eliminuje některé z našich nejdůležitějších nástrojů na ochranu lidí před znečištěním, které způsobuje změnu klimatu“. Administrativa se podle ochránců přírody snaží Američany nasměrovat ke špinavějšímu, nebezpečnějšímu a destruktivnějšímu ovzduší.

V tomto případě přitom nejde jen o nejnovější z řady republikánových kroků k oslabení klimatických a environmentálních opatření. Rozhodnutí představuje dosavadní vrchol trumpovské klimatické politiky, jejíž základy místo vědeckých faktů tvoří krajně pravicová ideologie. Trump minulý čtvrtek zopakoval, že klimatické změny jsou „podvod“ a „švindl“. Agentura pod vedením jeho blízkého spojence Zeldina popřela své vlastní vědecké závěry.

První rok Trumpa po návratu do Bílého domu ukazuje, že takový přístup může jít nejen proti vědeckému poznání, ale i proti zájmům Spojených států a budoucím generacím Američanů.

Pozornost si to zaslouží i v České republice. Klimatickou politiku totiž zde má mít v příštích letech na starosti nově vytvořený post vládního zmocněnce obsazený Filipem Turkem, který má k současným republikánům blízko a jehož přístup ke klimatologickým poznatkům je rovněž – eufemisticky řečeno – poněkud vlažný.

Ale zpět do USA. Agentura nesoucí zkratku EPA svůj základ pro regulaci skleníkových plynů opírala o text zákona o čistém ovzduší. Tento předpis vyžaduje, aby federální vláda regulovala „jakékoli látky znečišťující ovzduší“, které „ohrožují … veřejné zdraví nebo blaho“.

V přelomovém případu Massachusetts vs. EPA z roku 2007 pak Nejvyšší soud rozhodl, že tento mandát zahrnuje skleníkové plyny, jako je oxid uhličitý a metan, i když se tyto plyny mísí s globální atmosférou, namísto toho, aby zůstávaly ve vysokých koncentracích u zemského povrchu jako většina znečišťujících látek, na které se zákon zaměřuje. Zákon navíc výslovně uvádí, že nebezpečí pro veřejné blaho může zahrnovat i vlivy na počasí a klima. Právě v reakci na něj Agentura své „zjištění ohrožení“ před 17 lety vydala.

Od té doby proběhla celá řada dalších sporů. Materiál byl trnem v oku velkým konzervativním a průmyslovým skupinám. Jejich snahy však opakovaně selhávaly.

Dokonce i během prvního Trumpova prezidentství přišlo do washingtonské centrály úřadu založeného v roce 1970 na návrh Richarda Nixona několik petic, které vědecký základ klimatické politiky zpochybňovaly a usilovaly o jeho zvrácení nebo zrušení. Neuspěla žádná. Agentura po celou dobu argumentovala, že vědecké poznatky podporující zjištění ohrožení jsou „robustní, rozsáhlé a přesvědčivé“.

Zpochybnit závěry pak odmítnula i federální justice včetně Nejvyššího soudu. Naposledy v roce 2023 se případem o zrušení stanoviska Agentury odmítla vůbec zabývat, přičemž argumenty žalobců - těmi byly organizace napojené na fosilní průmysl - označila za „chybné a neopodstatněné“.

Nyní se však zdá, že fosilní průmysl dosáhl velkého vítězství. Stejnými argumenty teď hýří i nejvyšší exekutivní funkcionář v celé federaci a jeho političtí stoupenci z hnutí MAGA. Klimatické modely jsou údajně nespolehlivé, EPA měla selektivně vybírat vědecké studie a ignorovat alternativní pohledy.

Klimatická politika postavená na podobných argumentech však může v konečném důsledku poškodit i samotné Spojené státy. Trump nyní sice – bez poskytnutí jakýchkoli důkazů – tvrdil, že nové opatření eliminuje regulační náklady ve výši 1,3 bilionu dolarů a způsobí prudký pokles cen automobilů, nicméně ve svém tvrzení zcela ignoruje dodatečné náklady, které klimatické změny přinášejí. I pokud by jím uvedená suma byla reálná, i náklady na důsledky klimatických změn jsou ohromné.

Podle výpočtů výzkumné skupiny Climate Central, která převzala databázi monitorující přírodní katastrofy dříve spravovanou Národním úřadem pro oceány a atmosféru, způsobily jen živly v loňském roce škody ve výši 115 miliard dolarů. Četné vědecké studie pak opakovaně dokazují, že klimatická změna nahrává zvýšení pravděpodobnosti výskytu i intenzitě možných přírodních katastrof.

Odsouvání řešení změny klimatu cenu za adaptaci na nové podmínky pro budoucí generace jenom zvýší. Už současné propočty přitom přicházejí s alarmujícími čísly. Loňská studie vědců z prestižní Kalifornské univerzity v Berkeley uvádí, že průměrný Američan narozený v roce 2024 bude podle odhadů kvůli klimatickým změnám během svého života čelit dodatečným nákladům ve výši 500 tisíc dolarů.

Profesor ekonomie na Arizonské univerzitě Derek Lemoine pro Washington Post pak uvedl, že „rostoucí průměrné teploty a měnící se počasí způsobené změnou klimatu již nyní vedly k tomu, že Američané přišli o 12 procent svého čistého příjmu.“

Kromě nákladů na extrémní klimatické jevy, které prudké oteplování planety umocňuje, se do průměrné peněženky promítají i negativní dopady na zemědělství, pracovní trh a zejména pak na lidské zdraví.

Dan Becker z Centra pro biologickou rozmanitost si tak myslí, že zejména zrušení emisních norem pro výfukové plyny, které jsou v USA největším zdrojem emisí způsobujících oteplování planety, bude znamenat, že „americké rodiny budou trpět dlouhodobými škodami, aby si gigantické automobilové a ropné společnosti mohly přilepšit krátkodobými zisky“. Becker dodal, že to způsobí, že Spojené státy budou zaostávat v globálním přechodu na elektromobilitu.

Ostatně nevýhodnost ideologického klimatického receptu, který Donald Trump Spojeným státům ordinuje, ukazuje i celý jeho první rok po návratu do funkce. Důsledky se propisují nejen do postupného zhoršování environmentální krize, kterou budou trpět budoucí generace, ale i zvýšených cen elektřiny.

Čtyři soudci, včetně jednoho jmenovaného Trumpem, vydali v posledních týdnech dočasné soudní příkazy proti krokům ministerstva vnitra, které chtělo zastavit práce na pěti projektech větrných elektráren na moři u pobřeží Virginie, New Yorku a Nové Anglie, jež stály miliardy dolarů a jsou již v pokročilé fázi vývoje.

Mezitím loni Trumpovi energetičtí úředníci vydali nouzové příkazy k udržení v provozu pěti stárnoucích uhelných elektráren, které měly být uzavřeny ve Washingtonu, v Michiganu, Indianě, Kentucky a Coloradu. Některé z nich přitom již uzavřely své uhelné doly a přestaly udržovat stará zařízení. Nyní se energetické společnosti a provozovatelé snaží je znovu oživit. Náklady na prodloužení provozu uhelných elektráren jsou značné a federální a státní regulační orgány se přou o to, kdo je nakonec zaplatí.

„Jedná se o staré elektrárny, jejichž renovace a provoz jsou nákladné,“ uvedl letos v lednu pro deník New York Times Ari Peskoe, odborník na energetické právo z Právnické fakulty na Harvardu. „Někdo tyto náklady ponese. Otázkou je, zda to budou majitelé elektráren, nebo veřejnost.“

Naomi Oreskesová, jeho kolegyně, která se na téže univerzitě věnuje vědám o Zemi, pak doplňuje: „Blokováním větrných projektů, které jsou téměř připraveny k uvedení do provozu, a oživováním nebezpečných a neekonomických uhelných elektráren administrativa zvyšuje jak přímé náklady na energii pro americký lid, tak nepřímé náklady, které známe v podobě znečištěného ovzduší a poškození klimatu.“

Odborníci k tomu přičítají podporu vývozu zkapalněného zemního plynu, který pak chybí na domácím trhu, a výsledkem je podstatný nárůst cen elektřiny – mezi zářím 2024 a zářím 2025 o 5,1 %. To je podle údajů indexu spotřebitelských cen mnohem vyšší nárůst než celková 3% míra inflace zboží a služeb v tomto období.

Podle Michaela Gerrarda, ředitele Sabinova centra pro právo v oblasti změny klimatu na Kolumbijské právnické fakultě, který hovořil s deníkem The Guardian, jsou velkokapacitní větrné a solární elektrárny nejrychlejším a nejlevnějším způsobem, jak dnes zvýšit výrobní kapacitu. Ostatně podle údajů ministerstva energetiky v roce 2025 bylo přibližně 93 % nové výrobní kapacity ze sluneční a větrné energie a baterií. „Trump dělá vše, co je v jeho silách, aby tyto projekty zastavil,“ míní Gerrard.

Místo toho prezident tlačí fosilní průmysl. Z tohoto odvětví ostatně pochází řada jeho volebních sponzorů. „Není možné to chápat jinak než jako ideologicky motivované, v kombinaci s kamarádšoftem,“ říká k Trumpovu forsírování fosilních paliv Oreskesová. „Lidé si často myslí, že si musíme vybrat mezi ochranou životního prostředí a úsporami peněz – což ve skutečnosti není pravda. Nicméně v tomto případě Trumpova politika obětuje ochranu životního prostředí a zvýší ceny.“

Stále totiž platí, že ani oficiální zrušení vědeckých poznatků politickým rozhodnutím je nezvrátí. Deregulace může pomoci některým průmyslovým skupinám, nicméně závěry odborníků stále platí – oxid uhličitý a další skleníkové plyny zkrátka skutečně ohrožují kromě životního prostředí a lidského zdraví i blahobyt společnosti.