Článek
Třiatřicetiletá Kerstin G. zemřela 19. ledna 2025 na podchlazení během horolezecké výpravy na nejvyšší horu Rakouska, Grossglockner. Její přítel, se kterým výstup absolvovala, ji v časných ranních hodinách zanechal bez ochrany a vyčerpanou poblíž vrcholu zmítaného bouřkou, zatímco on šel pro pomoc.
Prokurátoři tvrdí, že jakožto zkušenější horolezec byl muž „odpovědným průvodcem výpravy“ a včas neukončil výpravu ani nezavolal o pomoc, aby své přítelkyni pomohl, jak uvedlo BBC. Obžalovaný vinu popírá a jeho právník smrt Kerstin považuje za „tragickou nehodu“.
Rakouská prokuratura zveřejnila seznam celkem devíti pochybení, kterých se podle ní obžalovaný dopustil při výstupu na 3798 metrů vysoký Grossglockner. Jádrem celého případu je však otázka, kdy se osobní úsudek a riskování stávají předmětem trestní odpovědnosti. Pokud by byl horolezec shledán vinným, mohlo by to znamenat „paradigmatickou změnu pro horské sporty“, uvedl rakouský deník Der Standard.
Klíčovým bodem kauzy je obvinění státních zástupců v Innsbrucku, kteří uvedli, že jakožto zkušenější horolezec byl obžalovaný považován za „odpovědného průvodce výpravy“, protože „na rozdíl od své přítelkyně měl již bohaté zkušenosti s vysokohorskými výpravami v Alpách a výpravu naplánoval“.
O výstup se s ní navíc pokusil navzdory tomu, že Kerstin nikdy předtím neabsolvovala alpskou výpravu této délky, obtížnosti a nadmořské výšky.
Innsbručtí prokurátoři také tvrdí, že obžalovaný se svou přítelkyní vyrazil o dvě hodiny později, než bylo pro výstup vhodné, a nevzal s sebou „dostatečné vybavení pro nouzové bivakování“. Obžalovaný to popírá. V prohlášení jeho právník Kurt Jelinek uvedl, že pár výpravu plánoval společně.
„Oba se považovali za dostatečně zkušené, adekvátně připravené a dobře vybavené,“ řekl Jelinek. Oba měli „relevantní alpské zkušenosti“ a byli „ve velmi dobré fyzické kondici“, dodal.
Partnerku nechal pod vrcholem
Prokurátoři uvedli, že jakmile se pár dostal na horu, měl se vrátit, dokud to bylo ještě možné, kvůli silnému větru o rychlosti až 74 km/h a zimnímu chladu, kdy teplota dosahovala minus osmi stupňů Celsia a pocitově až minus 20 stupňů Celsia. Pár se však nevrátil a popisy toho, co se stalo poté, se liší.
Podle právníka obžalovaného dorazil pár 18. ledna krátce po poledni na místo zvané Frühstücksplatz, což je bod, odkud už nebylo možné se před dosažením vrcholu vrátit zpět. Jelikož ani jeden z nich nebyl „vyčerpaný nebo přemožený, pokračovali dál“, dodal.
Prokuratura tvrdí, že pár uvázl kolem 20:50 a že horolezec nezavolal policii ani nevyslal žádný signál o pomoc, když kolem 22:50 nad nimi prolétal policejní vrtulník. Záběry z webové kamery zachytily světla jejich baterek, když pár šplhal po hoře.
Situace se však krátce nato podle obžalovaného změnila, když jeho přítelkyně „najednou vykazovala zvýšené známky vyčerpání“. Krátce po půlnoci proto zavolal horskou policii. Obsah rozhovoru není jasný, ale Jelinek tvrdí, že obžalovaný požádal o pomoc, a popřel, že by jeho klient policii řekl, že je vše v pořádku. Policie navíc tvrdí, že horolezec poté přepnul telefon do tichého režimu a nepřijímal žádné další hovory.
Přítelkyně obžalovaného byla příliš vyčerpaná na to, aby se mohla hýbat, a tak se obžalovaný rozhodl ji tam nechat a šel pro pomoc. Následně vylezl na vrchol a sestoupil na druhou stranu, řekl. Podle prokuratury ji opustil kolem 2:00 ráno, a to bez toho, aniž by ji ochránil hliníkovou záchrannou dekou či jinými prostředky.
Obžalovaný uvědomil záchrannou službu až kolem 3:30, což bylo ale pozdě. Silný vítr tehdy totiž znemožnil noční záchrannou akci vrtulníkem, a Kerstin G. tak zemřela sama ve sněhu na zamrzlém horském svahu.
Pokud bude její obžalovaný přítel shledán vinným, hrozí mu až tři roky vězení. Ať padne jakýkoliv verdikt, bude mít zásadní dopad na ostatní horolezce a na to, do jaké míry budou v budoucnu odpovědní za své společníky.
