Napětí, napětí, napětí. Špatné zprávy z jednání Rusko–USA–Ukrajina

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

První část dalšího kola jednání mezi ruskými, americkými a ukrajinskými zástupci trvala v úterý šest hodin. Rozhovory pokračovaly i ve středu.

Po jejich konci ukrajinská i ruská strana mluvila o pokroku a plánu dalších jednání. O žádných hmatatelných výsledcích ale zatím nevíme a ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj přiznal, že jednání byla složitá a pozice obou zemí zůstávají odlišné.

Zvláštní vyslanec amerického prezidenta Steve Witkoff už brzy ráno přispěchal na síti X s příspěvkem, který jednání prezentuje jako úspěch. Vyzdvihl už samotný fakt, že se podařilo Rusy a Ukrajince dostat k jednomu stolu.

„Úspěch prezidenta (Donalda) Trumpa dostat obě strany této války k sobě přinesl smysluplný pokrok a jsme hrdí, že pracujeme pod jeho vedením, abychom zastavili zabíjení v tomto hrozném konfliktu,“ napsal newyorský podnikatel, který vstoupil do diplomacie až s druhým Trumpovým nástupem do Bílého domu.

Jenže optimismus, který Witkoff navenek projevil, nahlodávají četné zprávy světových médií ze zákulisí. A navrch také nezvykle otevřené prohlášení ukrajinského prezidenta.

Volodymyr Zelenskyj si v rozhovoru pro americký server Axios nebývale otevřeně stěžoval na nátlak, který na Ukrajinu vyvíjí Donald Trump. To, že veřejně tlačí na Kyjev, a nikoli na Moskvu, podle něj „není fér“, ale pro Američany je to podle něj jednodušší.

„Doufám, že je to jen taktika, a ne rozhodnutí,“ dodal ukrajinský prezident. Naposledy těsně před švýcarským jednáním Trump na adresu Ukrajinců prohlásil: „Radím vám: Jděte k jednacímu stolu co nejrychleji. To je vše, co k tomu mám.“

Zelenskyj o víkendu na Mnichovské bezpečnostní konferenci poprvé veřejně potvrdil, že Američané žádají po Ukrajině vyklizení Donbasu a jeho předání Rusku. „Říkají nám, že Rusové pak válku zastaví,“ uvedl.

Moskva trvá na tom, aby ukrajinská armáda opustila poslední část Donbasu, kterou ještě ovládá. Kyjev chce, aby mu USA daly bezpečnostní záruky v případě, že Rusko znovu zaútočí.

K požadavku na další územní ústupky se Zelenskyj znovu vyjádřil v rozhovoru pro Axios: Ukrajinci by dohodu v takové podobě odmítli v referendu. „Z emočního hlediska by lidé tohle nikdy neodpustili. Nikdy. Nikdy neodpustí… mně, nikdy neodpustí (Spojeným státům),“ vysvětlil prezident.

Zelenskyj zároveň pochválil Trumpovo úsilí dosáhnout míru a poděkoval mu. A také řekl, že stejný tlak jako od něj nepociťuje od Witkoffa a dalšího vyjednavače Jareda Kushnera, Trumpova zetě, který je součástí ženevské delegace. „Vzájemně se respektujeme,“ tvrdí.

A teď k informacím ze zákulisí.

Ruská státem kontrolovaná agentura RIA s odkazem na svůj zdroj napsala, že rozhovory byly „velmi napjaté“. Neupřesňuje, jaké měly být důvody napětí.

Moskva ale dlouhodobě obviňuje Ukrajinu, že není ochotná k ústupkům, přestože právě ruští vyjednavači trvají na tom, čeho nedokázali dosáhnout ani během čtyř let války: tedy na zmíněném postoupení části Donbasu stále kontrolovaného Ukrajinci.

Vedle území je dalším zásadním sporným bodem otázka poválečných bezpečnostních garancí pro Ukrajinu. Kyjev už se se Spojenými státy a evropskými spojenci na některých možnostech dohodl, ale pro Moskvu zůstává nepřijatelné, aby na ukrajinském území působili vojáci ze zemí NATO.

Jak podotýká Harry Nedelcu, analytik z bruselské výzkumné organizace Rasmussen Global, otázka území a bezpečnostních garancí je navíc úzce provázána a právě to způsobuje v rozhovorech komplikace.

„USA chtějí, aby Ukrajina nejprve učinila územní ústupky, jedině pak poskytne Washington Kyjevu bezpečnostní garance… Je ale riziko, že to dostane Kyjev do pasti. Rusko by využilo pauzu, aby spustilo další útok,“ řekl Nedelcu americkému listu The New York Times.

Pokud by Ukrajina získala nejdřív bezpečnostní garance, šla by do dalších rozhovorů s novou sebedůvěrou. A to se přirozeně nelíbí Rusku.

Zdrojem napětí mezi Ruskem a Ukrajinou může být i návrat kremelského ideologa a poradce Vladimira Medinského do vyjednávacího týmu. Předchozích kol rozhovorů v Abú Zabí se nezúčastnil. Ukrajinci ho považují za člověka, který nemá mandát a navíc má vyhraněný pohled na historii a rád o něm poučuje ostatní.

Medinského kritizoval i Zelenskyj ve zmíněném rozhovoru pro Axios. „Nemáme čas na všechny tyhle nesmysly. Musíme to vyřešit a ukončit válku,“ řekl na adresu Medinského historických přednášek.

Podle anonymních zdrojů serveru Axios se politická část vyjednávání, kam patří právě Medinskij, zasekla, zatímco vojenská část úspěšně pokračuje. Rusové si prý stěžují mimo jiné na to, že ukrajinský prezident rozhovory nebere vážně a buduje si pozici před chystanými volbami.

Na poslední rovinu napětí upozornil časopis The Economist. Podle jeho diplomatických zdrojů panuje nesoulad i mezi samotnými členy ukrajinské delegace. Jedna strana preferuje rychlou dohodu, druhá chce čekat na výhodnější podmínky a spolehnout se na další oslabení ruské ekonomiky.

První skupina – vedená podle časopisu vedoucím prezidentské kanceláře a bývalým šéfem vojenské rozvědky Kyrylem Budanovem – chce využít „okno příležitosti“, které se může brzy uzavřít.

To by spočívalo v souhlasu se vznikem zvláštní ekonomické zóny na Donbase, o které mluvili Američané. Podrobnosti nejsou jasné, ale fakticky by v části regionu mělo být území „nikoho“. Spojené státy by zároveň v této situaci uznaly ruskou okupaci ukrajinských území.

Další členové vyjednávacího týmu, na které má prý stále vliv Budanovův předchůdce Andrij Jermak zapuzený kvůli korupčnímu skandálu, chtějí ale vyčkat na dobu, kdy bude Ukrajina ve výhodnější pozici.

Ani jeden tábor podle The Economist nemá sílu přetlačit ten druhý a prezident Zelenskyj mezi nimi balancuje.

Aktualizovali jsme o prohlášení po skončení jednání v Ženevě.