Problém pro část dětí. Rodiče na výživné posílají stále menší podíl z příjmů

V průměru nejvyšší výživné v loňském roce určovaly soudy v Praze, šlo o 5578 korun. Dále ve Středočeském kraji to bylo 4760 korun a například v Jihočeském kraji necelé čtyři tisícovky.

Ukázala to aktualizovaná data za rok 2025, která Ministerstvo spravedlnosti zveřejňuje v rámci interaktivních statistických listů. Údaje přitom odhalují i pokračování dlouhodobých trendů.

Především pak dále se snižujícího podílu výživného na čistém příjmu rodiče, který o dítě primárně nepečuje. Ten se loni pohyboval mírně nad 11 procenty. V roce 2015 to v celorepublikovém průměru bylo přes 13 procent.

Ještě patrnější je to v Praze. Zatímco před 11 lety byl podíl výživného na příjmu rodiče 16 procent, loni už 11,6 procenta.

Pro ucelenější představu redakce přidala k údaji o průměrně určeném výživném i průměrnou mzdu podle Českého statistického úřadu pro daný rok. Podíl výživného se přitom vypočítává z jiného základu – příjmů povinných rodičů.

Občanský zákoník přitom konstatuje, že životní úroveň dítěte má být zásadně shodná se životní úrovní rodičů. A doporučující tabulka pro výpočet výživného z dílny Ministerstva spravedlnosti pracuje s podílem 14 procent čistého příjmu v situaci, kdy rodič vyživuje jedno předškolní dítě, a třeba až s 20 procenty u středoškolského dítěte. Méně než 12 procent pak navrhuje jen ve specifický případech, jako je třeba třetí vyživovací povinnost na předškolní dítě nebo čtvrté výživné na školní dítě.

Redakce oslovila Ministerstvo spravedlnosti s dotazem, jak vnímá, že soudy reálně přiznávají nižší podíl výživného, než navrhuje. Odpověď do vydání článku nedorazila.

Dříve ovšem resort skrze mluvčí popsal, že změna by mohla nastat s novelou občanského zákoníku, která je platná od letošního roku. „Nově by měl soud při stanovení výše výživného také přihlédnout k předvídatelným změnám odůvodněných potřeb dítěte. Takovou změnou může být například očekávaný růst odůvodněných potřeb dítěte v souvislosti se zvyšujícím se věkem. Toto pojetí přitom odpovídá i doporučující tabulce výživného Ministerstva spravedlnosti,“ uvedla dříve Markéta Poslušná z tiskového oddělení.

Iveta Novotná, ředitelka projektu VašeVýživné.cz, popisuje, že nízké výživné má přímý dopad na životní úroveň i rozvoj dítěte.

„Jeden rodič nemá stejné finanční ani časové možnosti jako dva. Pokud je podíl druhého rodiče nízký, rozdíl se prohlubuje. Děti pak často nemají přístup ke kroužkům a rozvojovým aktivitám, což může ovlivnit jejich budoucí příležitosti,“ konstatuje ředitelka projektu zaměřujícího se na pomoc s vymáháním a nastavováním výživného.

Sama ale hovoří o tom, že se v praxi setkává spíše s rodiči řešícími nedostatečnou výši výživného. „Ozývají se rodiče, kteří řeší, zda z výživného zaplatí obědy, kroužek nebo zimní bundu – tedy základní potřeby dítěte,“ podotýká Iveta Novotná.

Dana Pavlousková, ředitelka Klubu svobodných matek, otevírá další bolavý problém výživného – často totiž zůstává vyměřené na stejné částce dlouhé roky i proto, že se pečující rodič obává další eskalace konfliktu, pokud by chtěl soudně projednat zvýšení.

„Je určitě nutná automatická valorizace,“ zmiňuje proto ředitelka zastupující zájmy samoživitelů. „Všechno je kvůli inflaci každý rok o x procent dražší, tak by mělo růst i výživné,“ říká s tím, že i když nominální hodnota výživného zůstává stejná, v čase se za něj dá pořídit méně a méně.

Souhrnná data o výživném ovšem odhalují i další trend, který může klesající podíl výživného na čistém příjmu rodiče nasvítit v méně negativních odstínech.

Stále sice platí, že se nejčastěji výživné vyměřuje otcům, ovšem rok od roku se častěji stanovuje výživné jak otci, tak matce.

V loňském roce soudy určily v 64 procentech případů platbu výživného otci, ve více než sedmi procentech matce a bezmála ve 29 procentech oběma rodičům.

Ovšem v roce 2014 byla situace zcela jiná: Otci bylo určeno výživné bezmála v 89 procentech případů a oběma rodičům v pěti procentech.

Je také patrné, že nejčastěji soudy rozhodují o tom, že výživné mají platit oba rodiče, v Praze a ve Středočeském kraji. Nejméně pak v Západočeském kraji a Severočeském kraji. Justice pracuje s jiným rozdělením Česka na krajské úrovni – v zemi působí osm krajských soudů.

„Je rozdíl, jestli výživné bylo stanoveno v režimu výlučné péče jednoho rodiče. To mohlo být třeba deset tisíc na dvě děti. Pokud to ale byla střídavá péče asymetrická, tak se stanovovalo výživné oběma rodičům. Třeba jednomu deset tisíc a druhému sedm tisíc,“ popisuje Veronika Mindlová, odbornice na pomoc se stanovením výživného z portálu Výživné.com.

Už dříve přitom i Markéta Poslušná z tiskového oddělení Ministerstva spravedlnosti pro Seznam Zprávy potvrdila, že výživné stanovené oběma rodičům může mít vliv na klesající podíl vůči příjmům.

„Toto vysvětlení je ale částečné,“ uvedla s poukazem na to, že i u otců se podíl výživného časem snižuje, zatímco u výživného určeného matce zůstává podíl v čase prakticky neměnný.

Iveta Novotná z VašeVýživné.cz souhlasí s tím, že se soudy stále častěji snaží zapojit do péče oba rodiče, což vnímá pozitivně. „V řadě případů to odpovídá skutečnému rozložení péče,“ konstatuje. Varuje ale, že v takových případech může být výživné oběma rodičům stanoveno spíše formálně, aniž by se zohlednily výrazné rozdíly v příjmech.

„Výsledkem pak může být oslabení rozpočtu domácnosti, kde dítě tráví více času,“ dodává Novotná.

Od letošního roku je – jak už bylo výše uvedeno – přitom účinná takzvaná rozvodová novela, která ruší zavedené pojmy jako výlučná či střídavá péče. I nadále ovšem soudy budou rozhodovat o podílu péče obou rodičů. Současně podle Ministerstva spravedlnosti by měl soud při autoritativním rozhodování o výživném v zásadě vždy vyměřit výživné oběma rodičům.