Článek
Americký prezident Donald Trump využil zákona z éry studené války, kterým mohou USA cíleně podpořit produkci vybraných surovin. Nově k nim přibudou glyfosáty, a to v době, kdy jejich přední výrobce Bayer čelí tlaku soudů i veřejnosti.
Kvůli látce Roundup, založené na glyfosátech, řeší Bayer v Americe asi 67 tisíc žalob. Teprve před pár dny oznámil, že se s advokáty dohodl na hromadném urovnání těchto sporů – a na odškodnění vyhradí v přepočtu skoro 150 miliard korun. Zároveň ale nabádá politiky, aby mu do budoucna poskytli ochranu.
Bayer je jediným velkým výrobcem glyfosátů na americkém území. V případě, pokud by spory pokračovaly, je prý ochotný své závody raději zavřít a produkci přesunout jinam.
Glyfosáty
Látky k hubení plevelů a nežádoucí vegetace. Obsahují fosfor a patří mezi tzv. širokospektrální herbicidy. Při aplikaci na listy postupně napadnou celou rostlinu až ke kořenům a způsobí jejich zahubení.
Kvůli vysoké efektivitě se ve velkém využívají v zemědělství. Jsou ale předmětem dlouhodobých sporů kvůli možným karcinogenním účinkům.
Nejrozšířenějším přípravkem založeným na glyfosátech je Roundup, vyráběný firmou Monsanto (dnes součásti koncernu Bayer).
Dohodu o hromadném urovnání sporů ještě musí posvětit soudy – Donald Trump ale Bayeru už teď poskytl klíčové krytí. Zapsaní glyfosátů do legislativy Defense Production Act (DPA) přinese koncernu řadu výhod.
Firma se sídlem v Německu sice výslovně zmíněná není, v prezidentském dekretu je ale řeč o „jediném domácím výrobci“.
DPA má zabezpečit výrobu strategicky důležitých produktů a surovin. Spojené státy ji můžou na základě tohoto zákona i finančně podpořit. Výměnou za to ale mohou v případě potřeby požádat, aby se část produkce soustředila na dodávky pro armádu.
Glyfosáty se využívají hlavně na výrobu postřiků proti plevelu, a právě tím Bílý dům argumentuje na prvním místě. Ve svém zdůvodnění uvedl, že látka pro USA do budoucna zajistí bohatší sklizně, její výroba na americkém území posílí soběstačnost a omezí závislost na Číně.
Teprve na čtvrtém místě stojí ve zdůvodnění i případný vojenský účel – tedy to, na čem je zákon DPA postavený. Při výrobě glyfosátů vzniká i bílý fosfor, který lze využít v dýmovnicích či v oslepujících granátech.
Bayer tvrdí, že americkou armádu v tuto chvíli nezásobuje. Zapsáním do legislativy by k tomu ale mohl být i donucen, pokud si Pentagon řekne.
Trumpův ministr se kvůli glyfosátům dříve soudil
Přípravek Roundup je nejen v USA spojený s obavami ze zdravotních rizik. Řada lidí, kteří ho označili za původce jejich rakoviny, s tím ostatně vyhrála i vleklá soudní stání.
Některé vědecké studie sice nebezpečnost Roundupu znevažují – jednu z klíčových zpráv ale tajně sepsali zaměstnanci samotného výrobce.
Roundup uvedla na trh firma Monsanto, kterou později koupil právě německý Bayer. Německý koncern to přitom udělal už v době, kdy se aféra dostala před soud.
Jedním z hlavních kritiků Roundupu byl tenkrát i Robert Fitzgerald Kennedy mladší, který se profiloval coby aktivistický právník zaměřený na zdravotnické otázky.
Syn někdejšího ministra spravedlnosti, a zároveň i synovec 35. prezidenta USA, stál za jedním z hlavních procesů, ve kterých byl Roundup uznán za karcinogenní látku. Coby jeden z právníků oběti dokázal v roce 2018 vysoudit odškodné v přepočtu zhruba šest miliard korun.
Kennedy později založil hnutí Make America Healthy Again, které si vypůjčilo motto Trumpovy kampaně a soustředilo se na zdravotnickou problematiku. Právě Roundup byl pro něj jedním z hlavních terčů kritiky.
Ta ale s Kennedyho nástupem do čela ministerstva zdravotnictví ustala. A nynější ministr se od kritiky glyfosátu postupně distancoval, jeho zapsání na soupis klíčových surovin podle svých slov dokonce vítá.
„Exekutivní příkaz Donalda Trumpa staví Ameriku na první místo tam, kde na tom záleží nejvíc – v naší obranné připravenosti a v zásobování potravinami,“ uvedl Robert Kennedy mladší.
Za otočkou Trumpovy administrativy může stát tlak farmářů. Kloní se k tomu deník Handelsblatt, podle kterého potřeboval Bílý dům udělat nějaké vstřícné gesto pro tuto skupinu voličů.
Trump měl donedávna širokou podporu v zemědělských regionech. Ta ale kvůli jeho politice – zejména clům, která zpřetrhala dodavatelské řetězce, ale i hromadným deportacím námezdních pracovníků na farmách – začíná váznout. USA přitom letos čekají kongresové volby.
Bayer navíc žádá Nejvyšší soud USA, aby do budoucna zrušil právní základ, na kterém dosavadní žaloby stojí. Jeho argumentaci mimochodem podporuje i Trumpova vláda. Koncern zároveň lobbuje mezi zákonodárci, aby změnili legislativu.
Podpis Donalda Trumpa na nařízení, ze kterého bude jednoznačně těžit právě Bayer, může jeho další jednání s politiky výrazně usnadnit.
