Článek
Když americký ministr zdravotnictví a sociálních služeb Robert F. Kennedy Jr. v červnu rozhodl, že přeobsadí členy Poradního výboru pro očkovací praktiky (ACIP), zdůvodnil to tím, že chce, aby jeho pečlivě vybraná skupina poradců obnovila klesající důvěru veřejnosti v očkovací látky.
Do dvanáctičlenného výboru usedlo i několik vědců a výzkumníků, kteří dříve otevřeně účinnost očkování zpochybňovali, případně o vakcínách šířili dezinformace.
Nově obsazený ACIP koncem pracovního týdne při zasedání v Atlantě vznesl pochybnosti o údajích o bezpečnosti a účinnosti očkovacích látek předložených odborníky z Centra pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC).
Přednesl také řadu vlastních teoretických nebo nepodložených obav a přehodnotil desítky let starou politiku očkování na základě toho, co podle nich byly obavy rodičů a pacientů, nikoli potřeby veřejného zdraví nebo nové údaje.
Opatření se jeví jako skromná, ale přispěla ke krokům, které Kennedy, dlouhodobý skeptik vůči očkování, a jeho podřízení podnikli od svého nástupu do úřadu s cílem omezit přístup k vakcínám.
Zasedání podle komentátorů také podtrhuje, jak se ACIP vzdálil od rozhodovacího rámce podloženého vědou.
„Dlouho očekávaná debata“
Co konkrétně tedy výbor přinesl? Hlasoval pro omezení kombinované vakcíny proti spalničkám, příušnicím, zarděnkám a planým neštovicím pro děti starší čtyř let, přičemž poukázal na zvýšené riziko febrilních záchvatů.
Zároveň stáhl svou předchozí podporu širokého podávání vakcín proti covidu-19, i když zachoval jejich pokrytí z pojištění. Po hodinách debat členové také odložili hlasování o odložení očkování proti hepatitidě B, které se nyní podává při narození.
Z letošního června:
Doporučení ACIP nyní musí schválit zastupující ředitel CDC Jim O'Neill, poté nabydou konečné platnosti.
Dá se však předpokládat, že činovník jmenovaný koncem srpna prezidentem Donaldem Trumpem svůj podpis k návrhům připojí. „Chválím výbor za to, že americkému lidu přinesl dlouho očekávanou vědeckou debatu o očkování,“ uvedl O'Neill v prohlášení.
Hlasování o doporučeních předcházela podle amerických médií několikahodinová vášnivá debata, která se místy zvrhla v zmatek. Zasedání výboru sledovali též zdravotničtí pracovníci a odborníci, kteří se nejednou - k nevoli jeho předsedy Martina Kulldorffa - ozvali s námitkami.
„Existuje rámec pro doporučení na základě důkazů, abychom měli standard, podle kterého bychom mohli prověřovat všechny vakcíny, ale ten se nepoužívá. Pokud byste tedy mohli laskavě a s úctou sdělit veřejnosti, jak budete analyzovat všechna tato rozhodnutí týkající se vakcín, mohli bychom mít v tento výbor stejnou důvěru jako dříve,“ prohlásil například Jason Goldman, zástupce American College of Physicians, největší lékařské profesní organizace v USA.
Povinnost konzultace s lékařem
ACIP je v USA velmi vlivná instituce. Funguje od roku 1964 a jeho doporučení mohou formovat federální i státní zákony týkající se požadavků na očkování - určovat, které vakcíny bude vláda USA poskytovat bezplatně, nebo ovlivňovat, co bude zpravidla hrazené zdravotními pojišťovnami.
Otázky aktuálně vyvstávají zejména ohledně očkování proti covidu, které odborníci vzhledem k novým vlnám nemoci doporučují všude po světě včetně Česka.
Výbor v pátek jednomyslně hlasoval pro restriktivnější přístup k očkování proti covidu: Zrušil své dřívější doporučení, aby všichni Američané ve věku od šesti měsíců dostávali každoroční očkování proti této nemoci. Místo toho doporučuje očkování v rámci „společného klinického rozhodování“, což znamená, že lidé by se museli nejprve poradit s lékařem.
Členové výboru hlasovali také o tom, zda v otázce vakcíny proti covidu nedoporučí dokonce nutný lékařský předpis. Výsledek byl těsný - 6 : 6 - předseda Kulldorff jej však rozhodujícím hlasem zlomil v neprospěch návrhu.

Martin Kulldorff (druhý zprava) v debatě s dalšími členy výboru.
I povinnost konzultace nicméně může zkomplikovat situaci Američanům, kteří doposud mohli dostat očkování zdarma, aniž by museli zdůrazňovat, proč jej chtějí.
Praktické důsledky nejsou jasné. „Dojde k určitému zmatku a nepříjemnostem, které bude třeba vyřešit, a nakonec se může stát, že lidé v některých státech budou čelit překážkám, kterým dříve nečelili,“ uvedla pro deník Washington Post Jennifer Katesová, která se zabývá výzkumem zdravotní politiky. „Obecně platí, že každý bude muset podstoupit další krok, který dříve podstoupit nemusel.“
Studie a průzkumy již nyní ukazují, že bez „primárního zdroje péče“, tedy svého obvyklého lékaře, případně kliniky, je ve Spojených státech asi 100 milionů lidí, tedy téměř třetina celkové populace.
Nové uspořádání by tak notnou část lidí - zejména z venkovských oblastí, které často volí právě republikány - prakticky odřízlo od možnosti nechat se proti covidu naočkovat.
Dosud mohli využívat služeb lékárníků, ti by ale již neměli pokyn automaticky podávat vakcínu každému, kdo o ni požádá, protože bude nutné splnit podmínku konzultace s lékařem.
Podle některých expertů by nicméně mohl být přípustný i výklad, že pod pojem „společné klinické rozhodování“ by šlo zahrnout i lékárníky.
Jak to v praxi bude vypadat, se ukáže, až nová pravidla začnou platit. Už předchozí kroky však ukazují, že lékárny mohou ke krokům administrativy přistupovat velmi různorodě. V srpnu Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) schválil aktualizované verze vakcíny proti covidu-19 pouze pro lidi starší 65 let nebo pro ty, kteří mají zdravotní stav, jenž je vystavuje vysokému riziku. To vyvolalo všeobecné zmatení ohledně toho, zda se mladí a zdraví lidé mohou i nadále nechat očkovat proti covidu.
Některé lékárenské řetězce tehdy uvedly, že budou vyžadovat předpis na vakcínu nebo ji v některých státech přestanou nabízet úplně. Jiné státy, včetně New Yorku, se rozhodly chránit přístup k vakcíně pro osoby, které nemají předpis.
Politizace očkování
Očkování je v USA štěpícím tématem, hovoří se o něm dokonce jako o jedné z rovin tzv. kulturní války.
Nejnovější kroky výboru ještě více zkomplikují již tak roztříštěnou situaci v oblasti dostupnosti vakcín. Ta se rychle změnila od doby, co Kennedy, který dlouhodobě zpochybňuje bezpečnost vakcín, převzal kontrolu nad americkým ministerstvem zdravotnictví a sociálních služeb.
Prezident Trump se již několikrát nechal slyšet, že je zastáncem očkování proti covidu. „Nechal jsem se očkovat. Byl jsem s tím velmi spokojený,“ řekl novinářům v pátek a dodal, že Kennedymu přesto důvěřuje: „Jmenoval jsem ho, protože chci mít opačné názory.“
Kritici z řad odborníků však varují, že u člena slavné rodiny nejde ani tak o opačné názory, jako o záměrnou ignoraci výsledků vědeckého poznání ohledně očkování.
V srpnu ministr například tlačil na stažení rozsáhlé studie, která popírala, že by hliník ve vakcínách způsoboval zvýšené riziko autoimunitních, atopických nebo alergických poruch nebo narušení neurologického vývoje člověka.
Respektovaní odborníci dlouhodobě upozorňují na celkový přínos vakcinace na zdraví celé společnosti. Pod novou administrativou je však otázka očkování zpolitizovaná.
Z ACIP - orgánu, který měl původně fungovat jako vědecký garant zdravotnické politiky - se stává nástroj ideologických střetů. Tento posun může mít vážné důsledky nejen pro samotnou proočkovanost populace, ale i pro celkovou důvěru v americké zdravotnictví, která už nyní prochází krizí.