Článek
Analýzu si také můžete poslechnout v audioverzi.
Od ledna 2027 se vrací elektronická evidence tržeb v nové podobě označované jako EET 2.0. Zákon má tento týden putovat do připomínkového řízení, do léta má být projednaný ve Sněmovně aspoň v prvním čtení.
Co to bude znamenat pro restaurace, obchody a zákazníky? Ministerstvo financí spolu s daňovou správou potvrdilo, že plánuje široký záběr. Chce mít dohled nad všemi transakcemi, které probíhají v osobním kontaktu, bez ohledu na obor a metodu placení.
Drobní živnostníci dostanou legální možnost zůstat mimo systém. Za toto „vykoupení“ – jak říká ministryně financí Alena Schillerová – ale budou muset státu odvádět o něco větší daň.
1) Proč se EET zavádí?
Podle vlády má jít o nástroj k narovnání podnikatelského prostředí a omezení šedé ekonomiky, zejména v pohostinství. Nepoctiví podnikatelé mají nefér konkurenční výhodu – mohou fungovat levněji, odlákávat zákazníky a hromadit zdroje, za které třeba jednou poctivého konkurenta koupí. Schillerová si také slibuje větší výnos DPH a daně z příjmů, dohromady o 14 až 15 miliard korun. Kritici varují, že je to velmi nadsazené a že EET bude velkou administrativní zátěží se sporným přínosem oproti nákladům.
2) Kdy EET začne platit?
Účinnost zákona je plánovaná od 1. ledna 2027. První měsíc má fungovat v pilotním dobrovolném režimu, aby si podnikatelé mohli systém vyzkoušet a doladit. Podle šéfky Finanční správy Simony Hornochové bude v lednu už každý mít možnost „evidovat nanečisto“, Finanční správa by systém měla testovat s vybranými dodavateli v živém provozu už od října.
3) Koho se bude evidence týkat?
V zásadě všech podnikatelů, kteří přijímají evidované tržby při osobním kontaktu se zákazníkem – typicky restaurace, bary, obchody, ale i další služby, na které se v dřívějším systému EET před covidem nedostalo (kadeřnice, taxikáři, autoservisy, řemeslníci). Zákon pracuje s termínem „kontaktní platba“ –principiálně by tedy měl evidovat každý, kdo za své zboží nebo svou službu dostává od zákazníků zaplaceno hned na místě.
4) Budou se sledovat i platby kartou?
Ano. Nový model počítá s tím, že se budou zaznamenávat nejen hotovostní úhrady, ale i platby kartou, QR kódem či jiným běžným způsobem zaplacení. Tedy stejně, jako když EET v Česku běželo poprvé v letech 2016–2020. Nové je to, že odpadne povinnost vydávat zákazníkovi papírovou účtenku.
5) Co bude při placení jiné než dnes?
Zákazník si toho ani nemusí všimnout, stát by ale měl o každé platbě vědět. Příjemcům peněz vznikne povinnost transakci online nahlásit, aby existoval záznam o tržbách podléhajících zdanění. To obnáší napojit pokladní systémy na státní systém, aby automaticky odesílaly data o platbě a přijímaly zpět potvrzení o archivaci dat. To vše má běžet v reálném čase. Finanční kontroloři tedy teoreticky mohou sledovat naživo v provozovně, kolik zákazníků platí, a reálné dění rovnou porovnávat s tím, jak naskakují záznamy v EET.
6) Jaké údaje se budou ukládat?
Jen základní minimum: identifikace poplatníka (tedy hospody nebo prodejny), datum a čas, pořadové číslo tržby, místo uskutečnění a celková částka. Položky nákupu (například konkrétní jídla nebo nápoje) se evidovat nemají s ohledem na soukromí zákazníků.
7) Bude třeba kupovat nové pokladny?
Ministerstvo financí slibuje, že většinou ne. Nový systém má být kompatibilní s předchozí verzí EET, takže by měla stačit jen aktualizace softwaru. Pokladní systémy se obvykle do provozoven nekupují jen jako hardware, ale i se softwarovým řešením od specializovaných poskytovatelů. Ti by se měli na novou vlnu EET včas připravit. Kdo bude pokladní systém pořizovat nově, dostane daňovou slevu 5000 Kč.
8) Jak evidovat příležitostné prodeje?
Finanční správa slibuje včas vytvořit pro malé prodejce aplikaci, kterou si jen stáhnou do mobilu a záznam o platbě do ní před zákazníkem naťukají. Má jít o podobně jednoduchý systém, jako když se na mobilu používá kalkulačka. Výhledově má Finanční správa ambici doplnit aplikaci o archiv příjmů pro pozdější vyplňování daňových přiznání.
9) Kdo se může EET vyhnout?
„Pokud fakturujete, tak nic. Stejně, jako to bylo v EET 1,“ přibližuje Schillerová. Evidence se tedy vůbec netýká profesí, kde je zvykem za zboží či odvedenou práci vystavit fakturu a peníze inkasovat později bankovním převodem. Na tento režim mohou teoreticky přejít i řemeslníci, pokud budou místo inkasování peněz v hotovosti vystavovat platební doklady a peníze přijímat převodem na účet.
10) Existuje způsob, jak se EET vyhnout úplně?
Ano, pro nejmenší podnikatele se chystá zvláštní režim jménem „EET OFF“. Vstupní podmínkou je účast v režimu paušální daně v prvním pásmu, tedy roční příjem do milionu korun. Kdo působí v oboru, kde je zvykem platit kontaktním způsobem (čili bude existovat předpoklad, že se k EET nějak postaví), přidá si v režimu paušální daně nadstavbu „EET OFF“ a vůbec nemusí do systému EET vstupovat.
11) Jak se zvedne paušální daň v „EET OFF“?
Bude vyšší, proto Schillerová mluví o vykoupení. Paušální daň je pro všechny stejná, kdo se k ní přihlásí v prvním pásmu, platí letos fixně 9984 korun měsíčně, bez ohledu na příjmy. Z toho 6578 Kč jde na sociální pojištění, 3306 Kč na zdravotní pojištění a jen sto korun na daň z příjmu fyzických osob. V EET OFF se tato stokoruna zvedne na 1500 Kč měsíčně.
12) Neutečou do „EET OFF“ všichni?
To je velká neznámá a také velká potenciální díra celého systému. Kdo má příjmy do milionu korun (nebo je ochoten to tvrdit), nemusí se EET legálně vůbec účastnit. Pro stát bude takřka nemožné dohledat, že někdo milionovou hranici ve skutečnosti překročil, když se peníze inkasují hotově, bez digitální stopy. Teoreticky se zde otvírá prostor, jak si dál nechávat platit bez dokladu a příjmy nedanit, respektive platit jen paušál.
13) Co přinese EET 2.0 hostům restaurací?
Zákazníci si budou moci vyžádat účtenku, ale nebude jim automaticky vnucována. Zároveň se mění režim spropitného – nově z něj bude legální příjem, zaměstnanci v gastronomii si jej budou smět uvést do daňového přiznání a budou ho mít osvobozený od daní i odvodů. Peníze jim tedy zůstanou jako dnes, jen se už nebudou pohybovat v šedé zóně a budou mít lepší „bankovní bonitu“. Restaurace takto bude smět rozdat až sedm procent tržeb, ale jen zaměstnancům, ne brigádníkům či personálu v jiném volnějším pracovním vztahu.
14) Co myslí Schillerová tím, že díky EET klesnou daně?
Spolu s EET se změní i jiné daňové zákony. U nealkoholických nápojů podávaných v rámci stravovacích služeb se sníží sazba DPH z 21 na 12 procent, na stejnou úroveň jako jídlo. Vyšší sazba byla podle Schillerové „daňově rdousící“ a vedla k zatajování tržeb. Úpravou projdou i jiné, nesouvisející body, slíbené ve vládním prohlášení: vrací se školkovné, daňová sleva pro pracující studenty a neomezené odpisy zaměstnaneckých benefitů.
15) Znamená EET víc kontrol ze strany státu?
Oficiální slib je, že by tomu mělo být naopak. Větší datová základna má daňové správě umožnit lepší analytickou práci a místo kontrol naslepo prověřovat jen ty, kteří z datové analýzy vypadnou jako anomálie. Třeba kvůli tomu, že dva srovnatelné podniky budou vykazovat v EET úplně jiná čísla.
16) Ústavní soud už jednou EET omezil, bude se to opakovat?
Nelze to vyloučit, opozice už mluví o tom, že se na podnět chystá. Ústavní soud v roce 2017 zastavil třetí a čtvrtou vlnu EET (tedy rozšíření na služby a řemeslníky) – doslova s odůvodněním, že stát nemůže uplatňovat rčení „když se kácí les, létají třísky“ a nasadit bez opodstatnění jeden přísný metr na celou ekonomiku. Soud také zrušil evidování karetních plateb s námitkou, že záznamy jsou v bankách a stát si je může vyžádat. Nový režim EET 2.0 je na hraně směrem k oběma těmto výrokům.
