Článek
Podle dat z úřadu práce letos v lednu nezaměstnanost v Česku překročila pět procent a počet lidí bez práce se blíží ke 400 tisícům. Výdaje na boj s nezaměstnaností proto mají vyrůst proti rozpočtu na rok 2025 o 72 procent a překročí hranici dvaceti miliard korun. „Ani dvacet miliard nemusí stačit. Co se letos stane na trhu práce, je nepředvídatelné,“ varuje odborový předák Josef Středula.
„Práce je dost. Schopný člověk se vždy uchytí. Stačí chtít. Tam je ten problém,“ reaguje čtenář Josef Malý. Redakce Seznam Zpráv vybrala do Fóra čtenářů zajímavé příspěvky z diskuze pod článkem na toto téma.
Přečtěte si původní článek:
Jan Lejsek: O víkendu jsem slyšel, že nezaměstnanost 6 % by nám prý prospěla… Nedává mi smysl, že se hodlá bojovat s nezaměstnaností pomocí rekordního navýšení výdajů na podporu v nezaměstnanosti. To mi nepřijde jako boj s nezaměstnaností, jen jako finanční zmírňování jejích důsledků pro jednotlivce na úkor většiny (státního rozpočtu). (redakčně kráceno)
Radek Škrkoň: To je zvláštní… Na jedné straně jsou firmy a podnikatelé, kteří si naříkají na nedostatek pracovníků/zaměstnanců a malují katastrofické scénáře, jak se tady neobejdeme bez Ukrajinců, a na druhé straně se tady straší zvyšující se nezaměstnaností. Jestli to nebude tím, že čím dál víc lidí nechce pracovat, a jestli by se nemělo na tato nemakačenka nějak došlápnout přes krácení různých podpor a dávek…
- Lucie Romanová (reaguje): Máte jednostranný pohled. Máme důchodce pracující za almužnu, ale s důchodem v součtu mají slušný příjem, a pak jsou tu pracující, kteří jsou nuceni žádat o sociální dávky, aby přežili… Pak je určitá vrstva darmožroutů, kteří za svou činnost mají balík bez práce. V cenách všeho a daních jsme západní země již dohnali a v něčem i předehnali, jen v odměně za práci v potřebných profesích pro zajištění fungování společnosti jsme hodně zaostali. Podpora vlády v dovozu levné pracovní síly jen prohlubuje sociálně ekonomickou situaci ve společnosti, a ty důsledky pocítíme všichni. (redakčně kráceno)
Miroslav Vondráček: Práce je dost! Jenže když je dávka skoro stejná jako mzda, tak se do práce chodit nevyplatí. Firmy pak brečí a vozí sem Mongoly, kteří za těch pár šupů jsou ochotni pracovat. Dávky by měly být pro lidi v nouzi. Ale to, že se někomu nechce pracovat, ale jen parazitovat na společnosti, není nouze!
Pavel Zubatý: Většina vědců pod státem je platově blíž minimu než průměru, ale výzkum (jeden z generátorů ekonomiky) se lehce seškrtne a přidá klientům pracáku…
Iveta Pohořalá: Dlouhodobou nezaměstnanost pracujících ve věku 55+ to stejně neřeší, takže ať si tam nahoře nefandí. Nikdo s tím nic neudělá.
- Libuše Suchá (reaguje): A jak byste ji chtěla řešit na vládní úrovni? Každý má možnost rekvalifikace za 80 % mzdy, v 55 letech je pracovník ještě pro minimálně 10 let perspektivní, takže pak už to záleží na každém jednotlivci. Kdyby byli všichni 55+ zaměstnaní, nemusí sem tahat Filipínce.
Pavel Voneš: Dokud bude trvat stav, kdy ceny prakticky všeho, zatím s výjimkou veřejné dopravy, jsou již západní, zatímco mzdy východní, jsou podobné žvásty o přehřátém pracovním trhu liché. Pokud mám platit za stejný výrobek nebo službu jako na Západě, tak jsem ochoten jen tehdy, bude-li zde průměrná mzda stejná. Je úplně jedno, kolik vydělávám já nebo Franta, zkrátka k takovým cenám zde obecně není žádný důvod. Nebo k tak směšným mzdám. (redakčně kráceno)
Martin Vondráček: Dlouhodobě hledáme skladníky do naší firmy - Středočeský kraj (ne Praha). Sami jsme se snažili oslovit uchazeče o zaměstnání evidované na úřadě práce - cca 20 lidiček. Výsledek - na pohovor chtěli přijít jen tři, zbytek se vymlouval na různé důvody. Z těch třech finálně nastoupili dva, které jsme museli ve zkušební době propustit z důvodu velmi pochmurné pracovní docházky. To je asi výmluvné za vše . Jen doplňuji, ani při jednom pohovoru, popř. tel. rozhovoru nedošlo ani k otázce peněz… (redakčně kráceno)
- Jitka Sobolová (reaguje): Sousedka, účetní s praxí, hledala v Praze práci skoro tři čtvrtě roku. Jednou nastoupila, ale tam si nějak nesedli. Zbytek jí nabízeli do 40 tisíc, a to si kvůli nájmu a bezlepkové dietě nemohla dovolit. Nakonec změnila obor. Práce je dost, ale v Praze za 35 tisíc? To musíte mít někoho, kdo vás živí.
Fórum čtenářů
Redakce Seznam Zpráv vybírá nejzajímavější příspěvky z diskuze čtenářů (některé mohou být redakčně kráceny). Zajímají nás vaše názory na aktuální témata a vážíme si diskutérů, kteří debatují slušně, k věci a dodržují kodex diskuzí SZ.
Své postřehy k tématu můžete redakci Seznam Zpráv také psát na e-mail forumctenaru@sz.cz.
Miroslav Čepek: Co říkají všichni profesoři na ekonomických fakultách? Cokoliv pod pět procent je „nezdravá nezaměstnanost a nefunkční trh práce“. Protože vše pod těmi procenty jsou lidé, co nikdy nepracovali, nepracují a pracovat nikdy nebudou.
Vladimír Macura: Tak počet hlášených na ÚP je jedna věc, ale kolik je dlouhodobě volných míst v dosahu třeba jen 10 km, je věc druhá - a takových volných míst je místy skutečně dost ! U svých sousedů znám několik nepracujících „mamánků“ a různých „nemakačenků“, kteří dlouhodobě zřejmě kombinují nemocenskou s ÚP. Prostě jsou roky doma, ale práce ani peníze jim nechybí.
Martin Javůrek: Lidí je na trhu práce příliš, firmy jsou tak extrémně zavalené uchazeči, že jim ani nenapíšou, že je neberou. Chtějí jen hotové lidi, kteří dělali roky tu samou práci. Žádné investice do rozvoje, žádný hlad po uchazečích. Stačí, aby člověk něčím vybočoval ze stereotypu, a prostě ho nevezmou, bez ohledu na jeho schopnosti. K tomu často naprosto směšná nabízená mzda, která mnohdy nestačí ani na nájem.
Jaroslav Březovský: Zakažte agenturám vozit Filipínce, donuťte je zaměstnávat lidi 50+, přesvědčte firmy, že se vyplatí zaměstnance si vychovat či přeučit na jinou profesi. A hlavně nepovolujte nové stavby podniků v místech, kde už dnes se nedají zaměstnanci sehnat.
Marek Věchýtek: Je jasné, že než se pracovní trh po plném nasazení AI a robotů utřepe, stát bude muset vymyslet mnoho pracovních míst, aby nezaměstnanost nelámala rekordy. Bude to zpočátku něco jako hladová zeď, později ta nová místa naberou větší smysl. (Ale stejně budeme muset přejít na státní apanáž pro každého občana, bohatého nebo chudého, aby se to zvládlo. Bude to měsíční paušál, jak to už dnes plánovali ve Švédsku.)
