Článek
Americký akciový index S&P 500, který investoři berou jako hlavní barometr vývoje akcií v USA, se letos na první pohled chová poměrně klidně. Od začátku roku se pohybuje jen těsně kolem nuly a nevykazuje výraznější výkyvy, které by naznačovaly silný růst nebo pokles trhu.
Podle analytiků americké výzkumné společnosti Bespoke Investment ale tento zdánlivý klid zkresluje skutečný vývoj na burze – pod povrchem indexu totiž probíhají výrazné pohyby jednotlivých akcií. Peníze se rychle přesouvají mezi firmami a řada titulů výrazně roste nebo padá.
„Na úrovni celého indexu to vypadá, že se nic moc neděje, ale pod povrchem vidíme masivní rotaci. Zatímco S&P 500 je letos prakticky beze změny, pouze 94 firem, tedy méně než pětina, se pohnulo nahoru nebo dolů o méně než pět procent. Naopak 117 akcií už letos zaznamenalo pohyb nejméně o 20 procent jedním nebo druhým směrem,“ uvedli analytici společnosti Bespoke.
V praxi to znamená, že index jako celek stojí na místě, ale uvnitř probíhá „přetahovaná“ mezi vítězi a poraženými. Nejvýrazněji je to vidět v technologickém sektoru. Tam se podle Bespoke více než 40 procent akcií pohnulo od začátku roku o nejméně 20 procent. Část trhu sází na firmy, které těží z rozvoje umělé inteligence, typicky výrobce pamětí a datové infrastruktury.
Vítězové a poražení
Mezi vítěze patří například Sandisk a Western Digital, tedy firmy vyrábějící datová úložiště a paměťové technologie, po kterých roste poptávka díky rozvoji datových center a umělé inteligence. Jejich akcie od začátku roku vzrostly zhruba o 140, respektive 50 procent.
Opačný vývoj je patrný u části softwarových firem, kde investoři stále více zohledňují obavy, že nástup umělé inteligence může narušit jejich dosavadní byznys. Příkladem jsou společnosti Intuit, která stojí za populárními účetními a daňovými programy, a ServiceNow, jejíž software firmy používají k řízení IT a interních procesů. Akcie těchto společností letos oslabily přibližně o 40 procent v prvním případě a o 30 procent v tom druhém.
To vše se ale v celkovém vývoji indexu často projeví jen omezeně. Důvod souvisí s tím, jak se S&P 500 počítá. Jeho hlavní, nejčastěji sledovaná verze, přikládá největší váhu největším firmám podle jejich tržní hodnoty.
To znamená, že vývoj několika technologických gigantů může mít na celý index mnohem větší vliv než pohyb akcií desítek menších společností. Pokud se pak různé části trhu vyvíjejí odlišně, může se jejich vliv v součtu „vyrušit“ a index jako celek působí stabilněji, než jaká ve skutečnosti panuje situace na trhu.
Na rozdíl od hlavní verze indexu ale existuje i alternativní způsob výpočtu, v němž mají všechny firmy stejnou váhu bez ohledu na jejich tržní hodnotu. A tento index letos ukazuje výrazně odlišný obrázek. Zatímco běžný S&P 500 zůstává od začátku roku prakticky beze změny, tato varianta indexu je podle Bespoke v plusu zhruba 5,5 procenta.
Jinými slovy, většina akcií v indexu letos roste, ale směřování hlavního indexu udává několik největších firem.
„Tak výrazný rozdíl je historicky neobvyklý. Od roku 1990 nastala jen jedna další situace, kdy hlavní verze S&P 500 zaostávala za variantou, v níž mají všechny firmy stejnou váhu, o ještě větší rozdíl, a to v roce 1992. Tehdy tato převaha vydržela i po zbytek roku, přesto ale od daného momentu do konce roku oba ukazatele posílily o více než pět procent,“ dodávají analytici.
Z dlouhodobějšího pohledu si hlavní, kapitalizačně vážený index vede lépe (svíčkový graf). V posledních letech ho táhl především růst několika technologických gigantů, zatímco zbytek trhu rostl pomaleji.
Konec lásky?
Trh se podle komentářů z Wall Street v posledních týdnech ve větší míře dělí na dvě skupiny. Investoři rozlišují firmy, které jsou vnímány jako jasní vítězové boomu umělé inteligence, a firmy, u nichž naopak roste obava, že jim AI může část byznysu postupně vzít.
The Wall Street Journal (WSJ) píše, že po několika letech „lásky“ k AI se část investorů přesouvá k firmám z reálné ekonomiky, například k průmyslu, komoditám nebo fastfoodovým řetězcům, u nichž se zdá pravděpodobnější, že technologickou revoluci přečkají bez zásadních škod.
V USA se pro takové firmy začal používat pojem HALO. Jde o zkratku anglického spojení heavy assets, low obsolescence. V praxi jde o podniky s výrazným podílem fyzických aktiv, jako jsou provozy, zařízení nebo infrastruktura. Jako příklady takových firem WSJ zmiňuje třeba McDonald’s, Exxon Mobil nebo výrobce zemědělských a stavebních strojů Deere.
„Tohle jsou firmy, které umělá inteligence jen tak nepřeválcuje,“ popsal deníku WSJ Josh Brown z Ritholtz Wealth Management, který označení HALO v posledních týdnech zpopularizoval. Podle něj v době vyšší nejistoty trh znovu přehodnocuje, co je skutečně odolné a co naopak zranitelné.
Právě tyto přesuny mezi různými typy firem přispívají k tomu, že se výkonnost jednotlivých akcií uvnitř indexu rozjíždí do extrémů. Investoři se stahují z oborů, které podle nich mohou čelit zásadnímu „překopání“ byznysu, a hledají útočiště jinde. „Vidím, že se investoři spíš schovávají,“ řekl deníku portfolio manažer Jed Ellerbroek z Argent Capital Management.
Do nálady na trhu navíc promlouvá nejistota kolem úrokových sazeb. V zápisu z lednového jednání americké centrální banky (Fed) je vidět, že se uvnitř banky vede poměrně ostrá debata o tom, co dál.
Část členů Fed se kloní k tomu, že se s dalším snižováním sazeb nemá spěchat, dokud nebude jasnější, že inflace skutečně míří dolů. Někteří dokonce připouštěli i scénář, že pokud by se inflace znovu „zasekla“ výš, mohlo by být časem potřeba uvažovat i o opačném kroku.
