„Makejte.“ Češi mají jasno, co má vláda rychle vyřešit

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Čtyři z deseti voličů chtějí od vlády snížení životních nákladů. Více než čtvrtina těch, kteří dali na podzim hlas aktuálně opozičním stranám, připouští, že kroky kabinetu Andreje Babiše mohou pomoci i jim. U vládního tábora je to téměř polovina. Byty za rok zdražily o sedminu, nájmy rostou pětkrát rychleji než inflace, potraviny v obchodech stojí víc než loni. A na tom, co je nejpalčivější - drahota, ceny potravin, zdravotnictví, energetika, bydlení a korupce -, se shodují vládní i opoziční voliči.

Tato zjištění vyplývají z exkluzivního průzkumu agentury STEM/MARK pro Seznam Zprávy, který v druhé polovině ledna oslovil přes šestnáct set voličů z říjnových sněmovních voleb.

„Hned od začátku jsou na vládu kladeny poměrně značné nároky. A to platí i u vládních voličů. Po politicích žádají, aby se do práce pustili s plnou vervou,“ uvedl analytik agentury Jan Burianec.

Drahota, na kterou v rámci předvolebního boje současné vládní strany rády upozorňovaly, je top tématem především vládních voličů, tedy těch, kterým hlavně bude vláda skládat své účty. Na druhou stranu, na sedmačtyřicet procent respondentů z řad vládních voličů věří, že kabinet zařídí snížení jejich životních nákladů a sníží ceny.

Každopádně, podle řeči čísel, ale zatím k poklesu cen nedochází, byť nárůst není nijak dramatický. Inflace v lednu meziročně činila 1,6 procenta, potraviny zdražily o 1,3 procenta. O poznání horší je to v případě nájmů, ty meziročně vzrostly o 5,1 procenta – a právě bydlení se stává symbolem pocitu, že se „život“ zrychluje víc než výplata.

„Když jdu do obchodu, nechám tam o tisícovku víc než před pár lety a košík je poloprázdný,“ poznamenala pro redakci státní úřednice Jana z Kladna. „Nezajímá mě, kdo za to může. Chci, aby s tím vláda něco udělala,“ dodala.

Vláda zatím přišla s plánem na zřízení potravinového ombudsmana, o kterém mluví zejména předseda SPD Tomio Okamura. Ombudsman má porovnávat ceny v Česku a zahraničí a sledovat marže řetězců. Opatření, které opoziční politici kritizují, protože podle nich odporuje volnému trhu a hrozí návratem k regulaci cen, vítá například Agrární komora.

„Trh s potravinami v Česku je pod diktátem nadnárodních obchodních řetězců, které rozhodují o tom, co dovezou, odkud a kolik to bude stát. Dlouhodobě upozorňujeme na pochybné praktiky obchodníků, kterými tlačí své dodavatele, tedy potravináře i zemědělce, do nevýhodných podmínek,“ uvedl pro ČTK prezident komory Jan Doležal.

Čechy podle Buriance netrápí jen vysoké ceny potravin, obavy mají i z jejich kvality. „Stále je tu v podvědomí názor, že jsme z hlediska kvality oproti Západu horší. Lidé chtějí, aby se tím politici zabývali,“ upozornil Burianec.

Silným tématem, které respondenti nejčastěji řeší, je zdravotnictví. Ne ani tak jeho kvalita – s tou jsou pacienti většinou spokojeni –, ale hlavně jeho dostupnost. Ta je o to naléhavější v některých příhraničních regionech, typicky Karlovarském či Ústeckém kraji. Často lidé zmiňují, že jim chybí pediatři a zubaři.

„Samozřejmě se může stát, že v některé obci ze dne na den skončí zubní ordinace. Ale většinou se péči po čase podaří zase zajistit,“ uvedl pro redakci prezident České stomatologické komory Roman Šmucler.

Do zdravotnictví, které se stalo vlajkovou lodí hnutí ANO a především pak premiéra Babiše, spadá podle sociologa Buriance i duševní zdraví. Tedy rovněž téma, na které se nyní premiér silně soustředí. „Zdá se, že to mohlo být spíše téma minulé vlády, respektive voliči stran aktuální opozice to vnímali dlouhodobě v čase jako naléhavější, ale vidíme, že se tím začíná zaobírat i aktuální vláda,“ podotkl Burianec.

Navíc to podle něho není od vlády vůbec špatná taktika. „Mohou tím získat i někoho z druhého opozičního tábora. Určitě je to téma aktuální a v budoucnu ještě bude. S tím může souviset i to, že přemýšlí o zákazu sociálních sítí pro děti do 15 let,“ doplnil sociolog.

Mezi mladší generací a rodinami s dětmi je žhavým tématem také bydlení. Podle dat ČSOB Indexu bydlení v loňském roce nemovitosti zdražily na nová maxima. Ceny bytů v roce 2025 meziročně vzrostly o 13,6 procenta, rodinných domů o 9,5 procenta a pozemků o 7,2 procenta. Na rekordu jsou i ceny nájmů.

Studentku Emmu tedy tolik netrápí ceny potravin, na nich naopak zatím spíš ušetří, jejím problémem je bydlení v metropoli. „Bydlím v pronájmu se spolubydlícími, za jeden pokoj platím dvanáct tisíc,“ uvedla s tím, že některé její spolužačky za bydlení blíž centru platí i šestnáct tisíc měsíčně za pokoj.

Krizi s bydlením slibuje vláda vyřešit stavbou nových, dostupnějších bytů. Podle nedávno představené hospodářské strategie vlády by se v Česku do pěti let mělo stavět padesát tisíc nových bytů ročně, což by bylo zhruba o dvacet tisíc bytů více, než se staví nyní. Z celkového počtu by zhruba deset tisíc nových bytů mělo být obecních, družstevních či v režimu tzv. dostupného bydlení.

Problémem ale je, že české stavebnictví na takový boom není dostatečně připraveno, tvrdí někteří odborníci. „Stavební firmy dnes dlouhodobě narážejí na nedostatek kvalifikovaných pracovníků. Personální kapacity jsou jedním z hlavních limitů dalšího růstu,“ potvrdil ředitel analytické společnosti CEEC Research Michal Vacek.

Ministryně pro místní rozvoj Zuzana Mrázová (ANO) každopádně před pár dny slíbila, že novou podobu programu pro výstavbu dostupného bydlení vláda představí co nejdříve.

Na škále důležitosti se vysoko umístila i energetika, to je ale podle Jana Buriance trochu sezónní téma. „Ptali jsme se v lednu, tak je jasné, že to vyskočilo nahoru. Plus je to i pozůstatek předešlých zim, lidé to v povědomí mají,“ upřesnil.

Naopak témata, která podle průzkumu STEM/MARK pro Seznam Zprávy respondenty z řad všech voličů oslovují nejméně, patří práva menšin a překvapivě i veřejnoprávní média a Ukrajina. Podoba veřejnoprávních médií přitom byla jedním z témat předvolební kampaně jak SPD, tak ANO. „Kdybychom z vládních voličů oddělili všechny voliče ANO, tak veřejnoprávní média se nám posunou více do důležitosti. A kdyby voliče Motoristů, tak pro ty by zase byla důležitější Ukrajina,“ shrnul Burianec.

Zahraniční politika podle něho celkově nebyla respondenty vnímána jako top důležité téma, o poznání víc zajímá opoziční voliče. U nich se dostala alespoň na chvost první pětky. A zároveň právě voliči současné opozice se nejvíce obávají o osud zahraniční politiky v rukou vlády. S těmito obavami se svěřilo na osmačtyřicet procent respondentů z voličů opozičního tábora.

Průzkum se rovněž zaměřil na očekávání, jaká voliči od kabinetu mají. Voliči vládních stran přirozeně věří, že kabinet „je aktivní v řešení“ klíčových problémů. Opoziční jsou výrazně skeptičtější. Přesto panuje překvapivá shoda v jednom bodě: většina očekává zlepšení vztahů se zeměmi V4 – tedy s Polskem, Maďarskem a se Slovenskem. „I opoziční voliči vidí jako pozitivum, že se nám zlepší vztahy nejenom se Slovenskem, ale i s Maďarskem a Polskem,“ potvrdil Burianec.