Článek
V úterý si nejen Češi připomínali moment, který ze dne na den proměnil život milionům lidí. Ruská invaze na Ukrajinu trvá už čtyři roky, a stále se tak propisuje do dění v Evropě.
Z mimořádné události se stal dlouhodobý stav, který proměnil způsob, jakým přemýšlíme nebo mluvíme o řadě věcí – namátkou třeba o obraně, solidaritě nebo fungování v rámci nejrůznějších aliancí. A zatímco tyto pojmy mohou být pro lidi, kteří nežijí v zemích zmítaných válkou, do jisté míry abstraktní, ukrajinští civilisté pociťují konkrétní dopady čtyřletého konfliktu každý den.
Miliony lidí musely opustit své domovy. A tisíce rodin zase dodnes pátrají po svých příbuzných. Válka se propisuje do řady aspektů života – vedle vzdělávání či dostupnosti lékařské péče prostoupila i do těch nejintimnějších rozhodnutí. Anna Hrdinová a Kateřina Motyčková proto ve svém textu na příkladech čtyř žen přibližují, jak se invaze odráží v partnerských vztazích a ovlivňuje plánování dětí.
Dopady války jsou patrné i na lidech, kteří našli útočiště v Česku. Článek kolegy Petra Švihela připomíná, že součástí integrace by měla být i možnost psychické podpory. Nejistota uprchlíků totiž nekončí získáním víza nebo práce. Ukrajinci v Česku sice pracují a jejich děti chodí do škol, zároveň ale žijí v provizoriu mezi „dvěma světy“, s obavami o blízké na Ukrajině. Absence stability a strach se pak podepisují i na jejich psychickém stavu. Odborníci upozorňují na příznaky chronického stresu, úzkostí nebo vyčerpání.
Po čtyřech letech si také Češi společně s Evropskou komisí připomínají střet zájmů Andreje Babiše. Premiér sice převedl holding Agrofert do svěřenských fondů. Náš reportér Lukáš Valášek nicméně zjistil, že se Brusel začal zajímat, zda toto řešení skutečně odpovídá evropským pravidlům. Pokud Unie vyhodnotí postup šéfa hnutí ANO jako neuspokojivý, může s Českem zahájit oficiální auditní řízení. To se mimochodem stalo, už když byl Babiš premiérem naposledy a skončilo to stopkou části evropských peněz. Situace by se mohla opakovat. Fond, do kterého premiér svůj holding vložil, totiž mají podle informací SZ hned po konci Babiše ve vládě automaticky ovládnout jeho děti. Právě to může být ale v očích Bruselu problematické – evropská nařízení totiž počítají s tím, že profitovat nesmějí ani blízcí politika.
U majetků politiků ještě chvíli zůstaneme. Radek Nohl totiž odhalil, že vyplnit majetkové přiznání je zapeklitý úkol, který umí potrápit i ministry. Například šéfka státní kasy Alena Schillerová nepřiznala dům v Brně, chybu proto musela následně opravit. Ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka zase přiznal osm bytů, ačkoliv dříve do databáze zapsal, že vlastní čtyři. A nakonec si vzpomněl, že s manželkou mají „historicky“ byty pouze dva.
Nad tím vším se pak v Česku pomalu rýsují budoucí mocenské souboje. Kolegové Lucie Stuchlíková a Václav Dolejší se proto v tomto týdnu zaměřili na otázku prezidentské kandidatury Ivany Tykač, manželky miliardáře Pavla Tykače. V podcastu popisují, jak moc je její kandidatura reálná a zda náhodou nejde jen o politickou mlhu, která má za cíl „otestovat terén“. Jakou roli v tom hraje někdejší marketingový guru současného premiéra a jak se ke svému možnému politickému angažmá v minulosti vyjadřovala sama Tykač, se dozvíte ve středeční epizodě Vlevo dole.
To vše a mnohem víc si můžete přečíst nebo poslechnout na Seznam Zprávách. A pokud už plánujete, jak strávíte víkend, máme pro vás hned několik tipů, kam případně vyrazit.
Pětka SZ
Pětka Seznam Zpráv: Přehled pěti nejdůležitějších událostí a původních zjištění. V pět hodin odpoledne. Pět dní v týdnu.
Od pondělí do čtvrtka pro vás Pětku SZ tvoří šéfeditoři a v pátek pak autorské osobnosti Seznam Zpráv v podobě newsletteru, který můžete odebírat e-mailem.
Poslouchejte na Podcasty.cz, Spotify, Apple Podcasts a v dalších podcastových aplikacích.
