Článek
Zaměstnavatel musí pracovníkovi, kterého posílá na služební cestu, proplatit dopravu, ubytování, jídlo a pití a další nutné výdaje. Při výplatě těchto cestovních náhrad se řídí vyhláškami Ministerstva práce a sociálních věcí a Ministerstva financí, které pro letošní rok zvýšily sazby stravného u nás i v zahraničí. O trochu vyšší bude také náhrada, když zaměstnanec pojede vlastním autem. Částky za benzin ale budou o něco nižší.
Stravné po Česku
Minimální částka stravného se oproti loňsku zvýšila o sedm korun v prvním pásmu, což jsou nejkratší cesty, o 11 korun ve druhém pásmu a o 17 korun ve třetím pásmu. Přesně je to následovně:
- U cest trvajících 5 až 12 hodin stravné nově činí nejméně 155 Kč (v roce 2025 to bylo 148 Kč).
- U cest trvajících 12 až 18 hodin činí nejméně 236 Kč (v roce 2025 to bylo 225 Kč).
- U cest delších než 18 hodin činí nejméně 370 Kč (v roce 2025 to bylo 353 Kč).
Tento minimální limit platí v případě, že pracujete v soukromé sféře. Pokud vám bude chtít nadřízený dát na stravné více peněz, může bez omezení. Jinak je to ovšem u zaměstnanců státní a veřejné sféry, u kterých platí nejenom minimální limit, ale i ten maximální. Zda zvolí minimální, či maximální, je na jeho rozhodnutí. Vliv na to může mít například pozice zaměstnance. Více v tabulce:
Stravné ve veřejné a státní správě
Zatímco pro zaměstnance v podnikatelské sféře platí jen minimální částky, které musí zaměstnavatel vyplatit, zaměstnanci veřejné či státní správy mají stanovenou i maximální možnou náhradu. Je na zaměstnavateli, jakou sazbu v tomto rozmezí stanoví.
- U cesty, která trvá 5 až 12 hodin, budou mít zaměstnanci nárok na stravné minimálně 155 korun, maximálně pak na 185 korun.
- U cesty, která trvá déle než 12 hodin a maximálně 18 hodin, mají nárok na náhradu ve výši 236 korun a maximálně 284 korun.
- Za cestu, která trvá déle než 18 hodin, náleží zaměstnancům stravné ve výši 370 korun, maximálně 442 korun.
U stravného tedy nemusí díky těmto stanoveným částkám zaměstnanci nějak prokazovat, jaké výdaje za jídlo a pití na pracovní cestě skutečně měli. Dostanou tento paušál, i když třeba ve skutečnosti zaplatili méně nebo na jídlo vůbec nešli.
Jak ale uvádí zákoník práce, pokud některé z jídel na cestě zajistí přímo zaměstnavatel a pracovník ho bude mít zdarma, stravné bude nižší. Jedná se například o jídlo zajištěné a placené v rámci ubytování (polopenze, plná penze) nebo například na různých akcích – školeních, konferencích.
Za jídlo zdarma, které je snídaní, obědem nebo večeří, se stravné krátí:
- o 70 procent u služební cesty v rozsahu 5 až 12 hodin,
- o 35 procent u služební cesty v rozsahu od 12 hodin do 18 hodin,
- o 25 procent u služební cesty v rozsahu nad 18 hodin.
Nárok na stravné zaniká úplně, když zaměstnanec během pracovní cesty v rozsahu
- 5 až 12 hodin dostane zadarmo dvě jídla,
- 12 až 18 hodin dostane zadarmo tři jídla.
„Pokud služební cesta trvá i přes víkend či svátek, je na tyto dny z hlediska stravného nahlíženo stejně jako na jiné dny. Za práci o víkendu a svátku zaměstnanci náleží příplatek ke mzdě nebo náhradní volno,“ říká Martina Šotníková, daňová poradkyně ze společnosti Rödl.
Stravné při cestách do zahraničí
Zatímco u tuzemských pracovních cest na území České republiky dochází jen k drobnému posunu, u zahraničních cest je nárůst stravného znát.
Ceny stravného v cizích státech se mění vždy, když v zemích cesty dojde ke zvýšení nebo i ke snížení cen o víc než 20 procent. Základní sazby zahraničního stravného v cizí měně pro rok 2026 najdete ve vyhlášce Ministerstva financí.
Pro letošek se ceny stravného zvýšily například v Německu, na Slovensku, v Bulharsku, Litvě a Kosovu.
„Zaměstnanec na kupříkladu 19hodinové pracovní cestě do Německa si na stravném v roce 2026 polepší o 5 eur, tedy v přepočtu o 121 korun. Stejné navýšení platí i v případě cesty na Slovensko. Celkově si ovšem zaměstnanec na pracovní cestě do Německa přijde na 50 eur za den, zatímco na Slovensko na 40 eur za den,“ přibližuje Martina Šotníková.
V případě zahraničních cest kratších než 18 hodin dostane zaměstnanec jen dvě třetiny dané částky, respektive při kratších než 12 hodin (nejméně však jednu hodinu), dostane jen třetinu částky.
Zaměstnavatel v soukromé sféře ale může podle zákoníku práce vyhláškou stanovené ceny zahraničního stravného pokrátit, a to až o čtvrtinu (u členů posádek plavidel vnitrozemské plavby až o polovinu).
U státní a veřejné správy mají platit stanovené výše zahraničního stravného, u některých vedoucích pracovníků je ale možné je dokonce o 15 procent navýšit.
Pokud firma zaměstnanci zajistí jídlo například formou polopenze nebo plné penze, platí to samé jako u stravného v Česku. Krátí se o 25 až 70 procent podle délky cesty, případně se nevyplatí vůbec, pokud je jídel zajištěno v jeden den více.
Náhrada za auto
Zvyšuje se také základní náhrada za používání vlastního auta při pracovních cestách.
V roce 2026 dostanou zaměstnanci, kteří se souhlasem zaměstnavatele vyrazí na služební cestu vlastním autem, 5,90 Kč za kilometr, zatímco v roce 2025 to bylo 5,80 Kč za kilometr. U jednostopých vozidel a tříkolek sazba zůstává 1,60 Kč za kilometr, stejně jako v roce 2025.
Zaměstnanec má nárok také na úhradu pohonných hmot, a to buď podle skutečně zaplacené ceny, nebo podle paušálu stanoveného vyhláškou. Oproti loňsku se paušál lehce snížil.
Pokud zaměstnanec dostane paušál, má v roce 2026 nárok na:
- 34,70 Kč za litr benzinu s oktanovým číslem 95 (v roce 2025 to bylo 35,80 Kč)
- 39 Kč za litr benzinu s oktanovým číslem 98 (v roce 2025 to bylo 40,50 Kč)
- 34,10 Kč u motorové nafty (v roce 2025 to bylo 34,70 Kč)
- 7,20 Kč za jednu kilowatthodinu elektřiny (v roce 2025 to bylo 7,70 Kč)
Cenu paliva pak vynásobí spotřebou auta podle technického průkazu (používá se kombinovaná spotřeba) a počtem ujetých kilometrů a dostane výši náhrady.
„Pokud ale zaměstnanec doloží skutečnou cenu paliva, bude se při vyúčtování vycházet z reálných výdajů,“ upozorňuje daňová poradkyně.
Ubytování a další náklady
„Zaměstnanci přísluší náhrada nutných vedlejších výdajů, které mu vzniknou v přímé souvislosti s pracovní cestou, a to ve výši, kterou zaměstnavateli prokáže,“ uvádí zákoník práce. Jde nejčastěji o ubytování, parkování, mýtné, využití veřejné dopravy a dalších služeb. Nejlepší je tyto údaje doložit účtenkami, fakturami.
Pokud účtenky pracovník z nějakého důvodu do práce nedonese, dostane náhradu odpovídající ceně věcí a služeb obvyklé v době a místě konání pracovní cesty.
Změny u cestovních náhrad pro letošní rok jsou tak pro zaměstnance celkem pozitivní. A jak dodává Martina Šotníková: „Pocítí je zejména ti, kteří vyrážejí na delší pracovní cesty do zahraničí alespoň jednou do měsíce, zvláště pokud volí vlastní automobil.“
