Článek
Doprava, ubytování, jídlo a pití i další nutné výdaje. To vše musí zaměstnavatel zaplatit pracovníkovi, kterého posílá na služební cestu. Při výplatě těchto cestovních náhrad se řídí vyhláškami ministerstva práce a sociálních věcí.
A protože v posledních měsících došlo k výraznému nárůstu cen ropných produktů na světových trzích, ministerstvo nedávno vyhlášku upravilo. Musí tak učinit vždy, když se některá z cen zvýší (nebo sníží) o 20 procent podle údajů Českého statistického úřadu. Od června se tak zvýšila náhrada za cenu nafty o více než deset korun – z původních 34,10 koruny za litr na 44,50 koruny.
Projděte si, na co všechno máte nárok.
Náhrada za auto
V roce 2026 dostávají zaměstnanci, kteří se souhlasem zaměstnavatele vyrazí na služební cestu vlastním autem, 5,90 koruny za kilometr. U jednostopých vozidel a tříkolek je sazba 1,60 koruny za kilometr.
Zaměstnanec má nárok také na úhradu pohonných hmot, a to buď podle skutečně zaplacené ceny, nebo podle paušálu stanoveného vyhláškou.
Pokud zaměstnanec dostane paušál, má od června 2026 nárok na:
- 34,70 koruny za litr benzinu s oktanovým číslem 95.
- 39 korun za litr benzinu s oktanovým číslem 98.
- 44,50 koruny u motorové nafty (od ledna do května 2026 to bylo 34,10 koruny).
- 7,20 koruny za jednu kilowatthodinu elektřiny.
Cenu paliva pak vynásobí spotřebou auta podle technického průkazu (používá se kombinovaná spotřeba) a počtem ujetých kilometrů a dostane výši náhrady.
„Pokud ale zaměstnanec doloží skutečnou cenu paliva, bude se při vyúčtování vycházet z reálných výdajů,“ upozorňuje Martina Šotníková, daňová poradkyně ze společnosti Rödl.
Stravné po Česku
Minimální částka stravného je následují:
- U cest trvajících pět až 12 hodin stravné nově činí nejméně 155 korun.
- U cest trvajících 12 až 18 hodin činí nejméně 236 korun.
- U cest delších než 18 hodin činí nejméně 370 korun.
Tento minimální limit platí v případě, že pracujete v soukromé sféře. Pokud vám bude chtít nadřízený dát na stravné více peněz, může bez omezení. Jinak je to ovšem u zaměstnanců státní a veřejné sféry, u kterých platí nejenom minimální limit, ale i ten maximální. Zda zvolí minimální, či maximální, je na jeho rozhodnutí. Vliv na to může mít například pozice zaměstnance.
Stravné ve veřejné a státní správě
Zatímco pro zaměstnance v podnikatelské sféře platí jen minimální částky, které musí zaměstnavatel vyplatit, zaměstnanci veřejné či státní správy mají stanovenou i maximální možnou náhradu. Je na zaměstnavateli, jakou sazbu v tomto rozmezí stanoví.
- U cesty, která trvá pět až 12 hodin, budou mít zaměstnanci nárok na stravné minimálně 155 korun, maximálně pak 185 korun.
- U cesty, která trvá déle než 12 hodin a maximálně 18 hodin, mají nárok na náhradu ve výši 236 korun a maximálně 284 korun.
- Za cestu, která trvá déle než 18 hodin, náleží zaměstnancům stravné ve výši 370 korun, maximálně 442 korun.
U stravného tedy nemusí díky těmto stanoveným částkám zaměstnanci nějak prokazovat, jaké výdaje za jídlo a pití na pracovní cestě skutečně měli. Dostanou tento paušál, i když třeba ve skutečnosti zaplatili méně nebo na jídlo vůbec nešli.
Jak ale uvádí zákoník práce, pokud některé z jídel na cestě zajistí přímo zaměstnavatel a pracovník ho bude mít zdarma, stravné bude nižší. Jedná se například o jídlo zajištěné a placené v rámci ubytování (polopenze, plná penze) nebo na různých akcích – školeních, konferencích.
Za jídlo zdarma, které je snídaní, obědem nebo večeří, se stravné krátí:
- o 70 procent u služební cesty v rozsahu pěti až 12 hodin,
- o 35 procent u služební cesty v rozsahu od 12 hodin do 18 hodin,
- o 25 procent u služební cesty v rozsahu nad 18 hodin.
Nárok na stravné zaniká úplně, když zaměstnanec během pracovní cesty v rozsahu:
- pěti až 12 hodin dostane zadarmo dvě jídla,
- 12 až 18 hodin dostane zadarmo tři jídla.
„Pokud služební cesta trvá i přes víkend či svátek, je na tyto dny z hlediska stravného nahlíženo stejně jako na jiné dny. Za práci o víkendu a svátku zaměstnanci náleží příplatek ke mzdě nebo náhradní volno,“ říká daňová poradkyně Šotníková.
Stravné při cestách do zahraničí
Ceny stravného v cizích státech se mění vždy, když v zemích cesty dojde ke zvýšení nebo i ke snížení cen o více než 20 procent. Základní sazby zahraničního stravného v cizí měně pro rok 2026 najdete ve vyhlášce ministerstva financí.
Ve srovnání s loňskem se letos ceny stravného zvýšily například v Německu, na Slovensku, v Bulharsku, Litvě a Kosovu. „Celkově si zaměstnanec na pracovní cestě do Německa přijde na 50 eur za den, zatímco na Slovensko na 40 eur za den,“ přibližuje Martina Šotníková.
V případě zahraničních cest kratších než 18 hodin dostane zaměstnanec jen dvě třetiny dané částky, respektive při kratších než 12 hodin (nejméně však jednu hodinu) dostane jen třetinu částky.
Zaměstnavatel v soukromé sféře ale může podle zákoníku práce vyhláškou stanovené ceny zahraničního stravného pokrátit, a to až o čtvrtinu (u členů posádek plavidel vnitrozemské plavby až o polovinu).
U státní a veřejné správy platí stanovené výše zahraničního stravného, u některých vedoucích pracovníků je ale možné je dokonce o 15 procent navýšit.
Pokud firma zaměstnanci zajistí jídlo například formou polopenze nebo plné penze, platí to samé jako u stravného v Česku. Krátí se o 25 až 70 procent podle délky cesty, případně se nevyplatí vůbec, pokud je jídel zajištěno v jeden den více.
Ubytování a další náklady
„Zaměstnanci přísluší náhrada nutných vedlejších výdajů, které mu vzniknou v přímé souvislosti s pracovní cestou, a to ve výši, kterou zaměstnavateli prokáže,“ uvádí zákoník práce. Jde nejčastěji o ubytování, parkování, mýtné či využití veřejné dopravy a dalších služeb. Nejlepší je tyto údaje doložit účtenkami, fakturami.
Pokud účtenky pracovník z nějakého důvodu do práce nedonese, dostane náhradu odpovídající ceně věcí a služeb obvyklé v době a místě konání pracovní cesty.
Aktualizace: Článek jsme aktualizovali o novou výši paušálu za motorovou naftu, kterou stanovilo ministerstvo práce a sociálních věcí od 1. června 2026 kvůli vyšším cenám pohonných hmot.
