Mora: Starostové se už nebojí půjček, investice mají přednost před šetřením

Evropská investiční banka (EIB) uzavřela s provozovatelem české přenosové soustavy ČEPS nový úvěr ve výši 2,5 miliardy korun. Jsou to už druhé peníze, které banka státní firmě poskytla. Peníze mají směřovat na modernizaci a rozšíření vedení vysokého napětí v délce přes 500 kilometrů a na posílení přeshraniční přenosové kapacity.

EIB loni celkem v tuzemsku podepsala nové financování ve výši 1,93 miliardy eur (téměř 47 miliard korun), a Česko tak patří společně s Polskem k nejúspěšnějším zemím skupiny EIB.

Přenosová soustava je regulovaný monopol, kde by se výhoda levnějšího financování od EIB měla prostřednictvím ceny stanovené regulátorem přenést i na zákazníky. „Měl by to spočítat regulátor, protože cena elektřiny je regulovaná, a měl by ponechat provozovateli přenosové soustavy ČEPS pouze nějaký přiměřený zisk. My jsme tedy schopni malinko zlevnit tu regulovanou složku ceny,“ říká v rozhovoru pro Seznam Zprávy viceprezident Evropské investiční banky Marek Mora.

Přechod na obnovitelné zdroje klade na přenosovou soustavu daleko vyšší nároky než dřívější model s několika málo velkými, stabilními elektrárnami. Decentralizovaná výroba znamená potřebu záložních tras, výkonnějších transformátorů a lepší koordinace přeshraničních toků. Právě to ČEPS v příštích letech financuje rozsáhlou modernizaci.

Mora po loňském nástupu do Evropské investiční banky, kterou vlastní členské státy Evropské unie, chce výrazně rozšířit záběr banky za tradiční okruh klientů, mezi které patří stát, ČEZ nebo železnice. Jen loni putovalo na modernizaci železnic v rámci sítě TEN-T celkem 17 miliard korun.

Potenciál vidí zejména u větších měst a krajů. Donedávna tam chyběla znalost složitějších finančních nástrojů a přetrvával názor, že si starosta nejdřív musí naspořit, než začne investovat. To se podle Mory mění. „Vůbec není pravda, co někteří tvrdí, že si ten starosta musí nejdřív ušetřit, aby mohl investovat. Může si také půjčit, protože má budoucí příjmy a ví, kolik mu přiteče do rozpočtu z daní, například nemovitostních, jsou to skoro jisté peníze,“ zdůrazňuje viceprezident EIB.

Jako příklad fungující spolupráce s municipalitami může posloužit Brno. EIB tam loni poskytla rámcový úvěr na rozvoj infrastruktury ve výši tří miliard korun. Mora ale vidí prostor pro mnohem víc. Potenciál je v energetické efektivitě budov, dopravní infrastruktuře, dostupném bydlení nebo digitalizaci služeb. Model s Českou spořitelnou, kde EIB poskytla 60 milionů eur (téměř 1,5 miliardy korun) na výstavbu více než 700 nájemních bytů ve čtyřech pražských lokalitách, by podle něho mohl pobídnout další města.

Překážkou větší aktivity EIB v Česku je ovšem kurz koruny. EIB vydává dluhopisy v hlavních světových měnách a do korun se překlápí přes swapy, což financování prodražuje. Pro stát nebo velké korporace to smysl dává, protože mají dostatečně velké projekty. Pro menší municipality je to komplikace, která může výhodu nižší úrokové sazby EIB zčásti smazat.

Jedním z rostoucích témat, která EIB sleduje, je obranný průmysl v Evropě i Česku. V roce 2025 směřovalo na bezpečnost a obranu zhruba pět procent výdajů EIB v Evropské unii, letos banka plánuje podíl mírně zvýšit.

Český obranný průmysl přitom patří v české ekonomice mezi nejrychleji rostoucí obory. Podle odhadů Hospodářské komory dosáhl podíl zbrojařského sektoru na HDP loni téměř tří procent. Klíčovou událostí byl vstup Czechoslovak Group Michala Strnada na amsterdamskou burzu letos v lednu. Enormní zájem investorů ukázal, že zbrojní průmysl přestal být stigmatizovaným odvětvím, kterému se finanční trhy vyhýbaly.

Na destigmatizaci zbrojního průmyslu se přitom podle Mory podílela i Evropská investiční banka. „My jsme mezi multilaterálními veřejnými investičními bankami nejvýraznější, která do téhle oblasti tak explicitně investuje. Přiměli jsme podle mě i soukromý bankovní sektor ke změně chování. Přitom soukromé banky dokážou udělat mnohem větší objemy úvěrů než my,“ říká Mora.

Mora považuje úspěch zbrojařů za strukturálně důležitý, protože český průmysl dlouhodobě hledá cestu, jak přejít od levné montáže k produkci s vyšší přidanou hodnotou. Zbrojaři investují do umělé inteligence, dronů a systémů protivzdušné obrany; firmy jako ERA Pardubice, Retia nebo Primoco UAV patří k technologické špičce NATO. Kapacity z oslabujícího automobilového průmyslu by se podle analytiků mohly postupně přesouvat právě sem.