Orbán nasadil armádu. Volby nezruší, ale překvapit může, říká politolog

/Od zvláštního zpravodaje z Budapešti/

Zatímco jsme s maďarským politologem Bálintem Madlovicsem seděli v budapešťském sídle Středoevropské univerzity (CEU) a mluvili o volební kampani, premiér Viktor Orbán ve státním rozhlase obviňoval Ukrajinu z plánů na sabotáž maďarské energetiky.

Měsíc a půl před volbami tím obhajoval nasazení vojáků na domácím území. Posluchače zároveň ujišťoval větou, že „mohou klidně spát, dokud je on premiérem“.

„V ranních hodinách začalo nasazování vojáků k posíleným úkolům ostrahy a ochrany. Bezpečí maďarských lidí a Maďarska je na prvním místě,“ napsal jen o hodinu později na sítích ministr obrany Kristóf Szalay-Bobrovniczky.

Během pátku a soboty se objevily vojenské jednotky na prvních dvaceti místech po celé zemi, například u jaderné elektrárny Paks. Obrněné vojenské vozy hlídkovaly u plynových zásobníků u Algyő na jihu země, na východ k hranici s Ukrajinou zamířily vojenské vrtulníky.

Obrazy vojáků v plné výstroji, obrněných vozů a vrtulníků působily spíš jako demonstrace síly než jako reakce na konkrétní incident.

Nasazení armády necelý měsíc a půl před parlamentními volbami vyvolalo obavy z možného vyhlášení výjimečného stavu a posunutí termínu hlasování. Spekulace musel vyvracet šéf Orbánova úřadu vlády: kabinet prý nic takového neplánuje.

Podle politologa Bálinta Madlovicse je anulování voleb nepravděpodobné. „Orbán si zakládá na demokratické fasádě. Místo dramatického kroku by spíš sázel na síť loajálních lidí, kterou budoval šestnáct let,“ říká v rozhovoru odborník z CEU.

Předvolební průzkumy v Maďarsku se letos zásadně rozcházejí. Provládní průzkumy pořád favorizují Orbánův Fidesz. Nezávislé nebo opoziční už dlouho dávají velký náskok Tisze Pétera Magyara. Je za tím manipulace, propaganda, špatná metodologie, nebo skutečně žije Maďarsko dva paralelní politické životy?

Existují tři silné důvody, proč nevěřit průzkumům provládních agentur. Většina z nich je napojená na stát a financovaná z veřejných zdrojů. Jsou zároveň otevřeně provládní. Například institut Nézőpont vede Ágoston Mráz, který pravidelně vystupuje v propagandistických médiích a otevřeně hájí Fidesz. Nejde tedy o osočení, protože oni se k téhle pozici hlásí sami.

A možná nejdůležitější fakt je ten, že tyto agentury byly v minulosti méně přesné než nezávislé výzkumy. Některé z nich navíc ani nemají dlouhou historii, případně začaly průzkumy zveřejňovat až teď.

Naopak všechny nezávislé průzkumy ukazují, že strana Pétera Magyara vede. Otázkou je, o kolik. V celé populaci jde většinou o rozdíl kolem pěti až deseti procentních bodů. Mezi rozhodnutými voliči, kteří skutečně plánují přijít k volbám, je rozdíl ještě vyšší. Podle posledního průzkumu Medianu je to až dvacet procentních bodů.

Klíčové ale není samotné číslo. Důležitější je reakce Fideszu. Viktor Orbán osobně reagoval na šéfa Medianu Endreho Hahna a na Facebooku ho označil za „největšího humoristu v Maďarsku“. To dříve nedělal.

Fidesz se obvykle průzkumy nezabýval a jednoduše šířil vlastní narativ. Teď reaguje na všechno. Naznačuje to, že i podle nich je ten volební závod těsný, a hlavně to ukazuje změnu dynamiky kampaně. Fidesz už nemá plnou kontrolu nad agendou. Dříve ji určoval on a opozice reagovala. Dnes musí reagovat vláda.

Nemůže to ale být i tak, že nezávislé agentury podporu Fideszu systematicky podhodnocují? Že se prostě nedostanou k voličům Fideszu, případně že se Orbánovi voliči stydí svou volbu přiznat?

V tom došlo k zajímavé změně. Tuhle teorii o stydlivých voličích v minulosti používala opozice a před každými volbami tvrdila, že Fidesz vede jen proto, že jejich vlastní voliči jsou „stydliví“. Nikdy se to nepotvrdilo. Teď stejný argument používá Fidesz. Čili opět můžeme pozorovat výměnu rolí. Vítěz začíná používat argumenty poraženého. Fidesz dnes hraje podle příručky poražených.

Zmínil jste, že agendu teď určuje opozice, ale viděli jsme, že Orbán je teď velmi ostrý v rétorice vůči Kyjevu a Bruselu a dál ji stupňuje. Nařídil vojenskou ochranu energetické infrastruktury. Co to znamená?

Maďarsko je formálně ve „stavu ohrožení“ už přes deset let. Začalo to migrací, pokračovalo covidem-19 a válkou na Ukrajině. Vládě to umožňuje vládnout pomocí dekretů.

Současná protiukrajinská kampaň je ústředním prvkem strategie Fideszu. Její logika je jednoduchá: změna znamená nebezpečí. Změna znamená válku. Změna tedy může být pro Maďarsko osudová.

Viktor Orbán tvrdí, že pouze on dokáže zemi ochránit a že Péter Magyar je podle něj projektem cizích sil, Němců, Bruselu a Ukrajiny. Objevují se dokonce tvrzení o napojení na ukrajinské tajné služby. To je jazyk velmi podobný Putinově rétorice o zahraničních agentech.

Takže tvrdí, že Péter Magyar, s příjmením Maďar, není pravý Maďar?

To jméno je samozřejmě běžné, oni by ale stejně řekli, že je to falešný Maďar.

V souvislosti se sporem o ropovod Družba se objevily i spekulace o výjimečném stavu nebo dokonce posunutí voleb. Dokonce to šéf úřadu vlády ve čtvrtek musel vyvracet.

Spekuluje se například i o fingovaném incidentu nebo anulování voleb pod záminkou zahraničního vměšování po vzoru Rumunska.

Čí vměšování by to mělo být?

Ne ruské, jako v Rumunsku, ale podle Orbána má jít o vměšování Kyjeva a Bruselu.

Osobně si myslím, že k tomu nedojde. Ačkoli pro to vytvořil podmínky a konečné rozhodnutí bude na něm, mohlo by se mu to snadno vymstít a mobilizovat ještě více voličů opozice. Viktor Orbán vládne už 16 let a za tu dobu vybudoval autokratický systém – na tom je mezi politology shoda. Systematicky likvidoval kontrolní mechanismy a pojistky, zároveň si ale vždy dával záležet na zachování demokratické fasády.

Jeho legitimita stojí na tom, že byl zvolen lidem, že je tím pádem potvrzený vůdce národa a má mandát. Pokud by volby anuloval, zničil by vlastní rámec legitimity.

Spíš bych očekával méně okázalé způsoby udržení vlivu, tak jako v posledních 16 letech. Demokratické standardy nedemontoval zavedením systému jedné strany nebo zrušením voleb, ale mnohem nenápadněji.

I teď zřejmě spoléhá na to, že i v případě porážky by mu zůstala síť loajálních lidí ve státní správě, ekonomice a médiích. Spoustu lidí totiž vláda jmenovala na devět až dvanáct let dopředu a Orbánova adoptovaná politická rodina zbohatla díky státním zakázkám a vybudovala kolem nich rozsáhlé podnikatelské impérium.

To je ale velká sázka na loajalitu, ne?

Zásadní. Záleží tedy na tom, zda Péter Magyar zvítězí, a téměř stejně důležité je, o kolik. Pokud by v parlamentu získal dvoutřetinovou většinu, může to Orbánovu síť zcela demoralizovat. Zároveň se ji Orbán může snažit udržet pohromadě podobně jako v Rusku – kompromitujícími materiály a vydíráním. Neočekávám tedy, že by se po volbách celá Orbánova síť rozpadla během noci. Pravděpodobně by zvolil dlouhou hru, nikoli dramatický zkrat.

Orbán zřejmě stále počítá s tím, že dokáže svou síť udržet pohromadě i v případě porážky a že bude novou vládu všemi možnými způsoby sabotovat a za čtyři roky se vrátí. Pro možnou vládu Pétera Magyara by tak bylo výzvou tuto síť rozbít. Jeho předvolební slib „cesty do vězení“ pro Orbánovy oligarchy proto není jen rétorickou figurou, ale závazkem, který jasně odpovídá jeho politickému zájmu.

Jsem si jistý, že Orbán ještě před volbami podnikne mnoho dalších manévrů, aby si vítězství zajistil. Rozhodně jsme ještě neviděli všechno a překvapení určitě přijdou, ale ne tak zásadní, jako je zrušení volebních výsledků.

Už jste zmínil, že v dnešní době už neurčuje agendu jen Fidesz, ale i opozice a nezávislá média. Je to případ i aféry kolem továrny na baterie ve městě Göd u Budapešti? Jak velký problém to pro kabinet vlastně je?

Je to velký problém. Jde o jihokorejskou továrnu na baterie, kterou přivedl Fidesz v rámci své kampaně na otevření se Východu, zejména Číně a Jižní Koreji a jejich bateriovému průmyslu. Jde také o miliardy eur na jejich státní podporu.

Aféra Göd spočívá v porušování předpisů a vypouštění karcinogenních látek. Podle investigace médií o tom přitom Orbánova vláda věděla a zavírala před tím oči. Je to velká kauza, které se proto ujal i přímo Péter Magyar, který na tom staví velkou část kampaně. Slyšeli o tom téměř všichni a z průzkumů vyplývá, že je to podle většiny lidí vážný problém.

Vláda zatím reaguje způsobem, že i kdyby tam byly jedovaté látky, nikomu se bezprostředně nic nestalo.

Co dál hraje roli v Magyarově kampani?

Má v ní dva prvky. Reaguje na aktuální dění, včetně aféry z Gödu, ale řeší i dlouhodobější problémy posledních 16 let. Tam patří korupce, ale i mentální stav celého Maďarska. Je to stav vytvořený neustálou kampaní strachu a štvaní proti jiným Maďarům.

I teď kampaň Viktora Orbána staví na tom, že strana Tisza nejsou skuteční Maďaři. Orbán říká, že ti, kdo nejsou s ním, nejsou součástí národa. Říká se tomu exkluzivní populismus. On a jeho podporovatelé jsou jedinými pravými Maďary, zatímco všichni ostatní jsou jen zahraniční agenti a ani ne skuteční Maďaři.

Magyar říká, že tohle se musí napravit a že se chce otevřít i voličům Fideszu. Opakuje, že má problém s třemi tisíci banditů na vrcholu systému, ale z národa nikoho nevylučuje.

Hlásá, že chce napravit vyšponovanou politickou polarizaci a duševní kondici Maďarska. Poselstvím má být to, že přinese společnosti mír. Naopak Orbán říká, že přinese mír tím, že nepřinese válku.

Péter Magyar byl ale taky součástí orbánovského systému, a to poměrně dlouho. Je to bývalý manžel exministryně spravedlnosti a hvězdy Fideszu Judit Várgy. Je v současných postojích důvěryhodný? Není možné, že by si jen sedl do Orbánova křesla a pokračoval ve stejném režimu?

Existuje obava, že by prostě převzal hotový mocenský aparát. Já si to ale nemyslím. Fidesz funguje jako hierarchická pyramida. Na vrcholu stojí Orbán a všichni ostatní jsou na něm existenčně závislí. Tahle síť zahrnuje stát, ekonomiku i média. Už před nástupem k moci stál v čele politicko-ekonomického klanu se silným oligarchickým zázemím.

U Tiszy nic takového nevidíme. Magyar je silným lídrem strany, ale kandidáti prošli otevřeným výběrovým procesem a existují místní skupiny, které nevznikly z centra. A kolem Magyara nevidíme síť oligarchů, kteří by budovali paralelní mediální a ekonomické impérium.

Strukturálně jde o jiný typ politického útvaru. A bez takové struktury se Orbánův model moci reprodukuje mnohem obtížněji.